Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3244/2011

U S N E S E N Í

Factory Pro Fun World a. s.

Mgr. A. S.

, advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce UNO - CENTER, s. r. o., identifikační číslo osoby 61855197, o zaplacení částky 10 miliónů Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. února 2011, č. j. -171, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 61.710,- Kč, do 3 dnů do právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobce JUDr. Pavla Bergera.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 17. prosince 2009, č. j. -106, uložil Městský soud v Praze žalovanému (správci konkursní podstaty úpadce UNO - CENTER, s. r. o.) zaplatit žalobci (Factory Pro Fun World a. s.) částku 10 miliónů Kč s příslušenstvím tvořeným specifikovanými zákonnými úroky z prodlení za dobu od 2. března 2007 do zaplacení (bod I. výroku), zamítl žalobu v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení úroků z prodlení z částky 10.000.000,- Kč za dobu od 3. ledna 2005 do 1. března 2007 (bod II. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

K odvolání žalobce (proti zamítavému výroku o věci samé) i žalovaného (proti vyhovujícímu výroku o věci samé a proti výroku o nákladech řízení) Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v bodu II. výroku tak, že žalobci přiznal i specifikované zákonné úroky z prodlení za dobu od 3. ledna 2005 do 1. března 2007 (první výrok), potvrdil jej v bodech I. a III. výroku (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu (a to výslovně proti všem jeho výrokům) podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „ “), namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/), že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části druhého výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a proti třetímu výroku napadeného rozhodnutí o nákladech odvolacího řízení, je Nejvyšší soud odmítl bez dalšího jako objektivně nepřípustné podle ustanovení , ve spojení ustanovením (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže a vydaná po 1. lednu 2001 - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V rozsahu, v němž dovolání směřuje proti té části druhého výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé, může být přípustné jen podle ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu potud (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Závěru soudů nižších stupňů, jež nárok přiznaly podle dohody o narovnání, kterou uzavřel se žalobcem 15. prosince 2004 předchozí správce konkursní podstaty úpadce, oponuje dovolatel poukazem na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí co do aplikace ustanovení a a 2 písm. a/, b/ a e/ , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), s tím, že jde o otázku rozhodovanou soudy rozdílně, a to zejména v porovnání s rozhodnutími dovolacího soudu sp. zn. (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. ledna 2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročník 2011, pod číslem 119) a sp. zn. (jde o usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročník 2011, pod číslem 42).

Na řešení této otázky (aplikaci § 11 odst. 5 ZKV) však napadené rozhodnutí nespočívá a již odvolací soud přiléhavě podotkl, že rozhodnutí sp. zn. a řeší jinou problematiku. Přitom právní posouzení věci odvolacím soudem co do platnosti dohody o narovnání v obecné rovině odpovídá výkladovým pravidlům určeným ustanovením , a zásadám pro výklad právních úkonů formulovaným např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2000, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

Nejvyšší soud proto dovolání potud odmítl podle a jako nepřípustné.

V rozsahu v němž dovolání směřuje proti té části prvního výroku napadeného rozhodnutí, kterou odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé ohledně části příslušenství, je přípustné podle ustanovení Nejvyšší soud je nicméně odmítl podle jako zjevně bezdůvodné. Učinil tak jednak z příčin, pro něž odmítl dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé (dovoláním jsou Nejvyššímu soudu předkládány k řešení otázky, na nichž napadené rozhodnutí nespočívá, za použití odkazů na rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež řeší jinou problematiku), jednak proto, že otázku, kdy lze připustit změnu žaloby v řízení, jež podléhá koncentraci, zodpověděl již v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2012, pod číslem 167 a že dovolání se nijak nevymezuje vůči argumentaci, kterou podal ke změně žaloby ohledně příslušenství pohledávky odvolací soud.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalovaného bylo odmítnuto, čímž žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Náklady žalobce v dovolacím řízení sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 11. července 2011). S přihlédnutím k době započetí úkonu právní služby přísluší advokátu žalobce odměna podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „advokátní tarif“); srov. advokátního tarifu a přechodné ustanovení obsažené v článku II , kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Advokátu žalobce přísluší za tento úkon právní služby mimosmluvní odměna dle § 11 odst. 1 písm. k/ advokátního tarifu). Z částky 15.914.417,62 Kč (10 miliónů Kč jistina a 5.914.417,62 Kč jako příslušenství tvořené úroky z prodlení ke dni započetí úkonu právní služby, tj k 11. červenci 2011) tak žalobci přísluší (dle bodu 7. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 50.700,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč a s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 10.710,- Kč ( ) tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem částku 61.710,- Kč.

K použití advokátního tarifu pro výpočet nákladů zastoupení advokátem v době od 7. května 2013 srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. července 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu