Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2909/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Davida Havlíka ve věci žalobkyně Ch. A., bytem v E., zastoupené Mgr. Janem Mauricem, advokátem se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, proti žalovanému Dr.med. Dr.rer.nat K. A., bytem v A., zastoupenému Mgr. Petrem Vlachem, advokátem se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 2, o určení, že se nemovitosti nacházejí ve společném jmění manželů, vedené u Okresního soudu Plzeň - sever pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. ledna 2012, č. j. -281, takto:

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud Plzeň - sever („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. července 2010, č. j. -215, výrokem pod bodem I. určil, že ve společném jmění manželů žalobkyně a žalobce jsou nemovitosti budova č. p. 308 na st. parc. č. 386/2 a pozemky st. parc. č. 386/2 – zastavěná plocha a nádvoří a parc. č. 386/1 zahrada, vše zapsané na LV č. 1422 pro katastrální území Z. a obec Z.–S., okres P. Výrokem pod bodem II. soud zamítl žalobu na určení, že nemovitosti v tomto výroku specifikované jsou ve společném jmění manželů žalobkyně a žalobce. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Krajský soud v Plzni jako soud odvolací k odvolání žalobkyně i žalovaného rozsudkem ze dne 18. ledna 2012, č. j. -281, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o a uplatňuje dovolací důvod uvedený v

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7 a Čl. VII. , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony).

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam nemá, neboť je v souladu s judikaturou.

Podstata sporu je v otázce, zda je dána pravomoc českého soudu k rozhodnutí o určení, že nemovitost ležící na území České republiky, kterou nabyl žalovaný český občan, který je současně i občanem Spolkové republiky Německo, je ve společném jmění manželů, je-li žalobkyně – manželka žalovaného – jen německou státní občankou.

Problém je ve dvojím občanství žalovaného. Nicméně již ve zhodnocení poznatků z používání některých ustanovení , o mezinárodním právu soukromém a procesním, a mezinárodních smluv, projednaného a schváleného občanskoprávním kolegiem Nejvyššího soudu ČSSR 27. 8. 1987, Cpjf 27/86, publikovaném pod č. 26/1987 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, se uvádí: „ i jednotlivé mezinárodní smlouvy stanoví otázku státního občanství jako jedno z nejdůležitějších hledisek pro posouzení pravomoci soudu (státního notářství). V případech, kdy účastník řízení má dvojí státní občanství (např. čs. státní občanství a cizí státní občanství), je pro posouzení otázky pravomoci rozhodující, že má čs. státní občanství“. Z toho se podává, že v případě dvojího státního občanství českého občana se k druhému občanství nepřihlíží.

V R 26/1987 se též uvádí: „Také osobní a majetkové vztahy manželů, z nichž alespoň jeden je čs. občanem, se řídí čs. právem ( )“. Také usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2003, sp. zn. , dovozuje příslušnost i pravomoc českého soudu v manželských majetkových věcech, je-li jeden z účastníků cizím státním občanem. Toto řešení vyplývá i z důvodové zprávy k , byť i důvody, vedoucí zákonodárce k tomuto řešení, se v dané věci neuplatňují.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , a s tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, které jí vznikly a představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení s vypracováním vyjádření k dovolání. Náhrada nákladů řízení je představována odměnou ve výši 22.220,- Kč, stanovenou z tarifní hodnoty, jíž je cena věci, podle , , , vyhl. č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) ve znění vyhl. , neboť úkon byl učiněn před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II a Čl. III vyhl. č. ), dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300,- Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, celkem tedy 22.520,- Kč.Lhůta a místo k plnění vyplývají z a a Náhrada daně z přidané hodnoty nebyla přiznána, neboť zástupce žalobkyně neosvědčil, že je jejím plátcem.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, je žalobkyně oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 31. července 2013 JUDr. Jiří Spáčil předseda senátu