Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
AABE59060198EBB8C1257BBF0033A984.html
HTML · 13.14 KB
No categories available
21 Cdo 2139/2012
21 Cdo 2139/2012
U S N E S E N Í
M. R.
UniCredit Bank Czech Republic, a. s.
se sídlem v Praze 4 – Michli, Želetavská č. 1525/1, IČO 64948242, o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 38 C 77/2010 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. ledna 2012 č. j. 62 Co 298/2011 -102, takto:
I. Dovolání žalobce
se odmítá.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Žalobce podal dne 12. 4. 2012 dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2012 č. j. 62 Co 298/2011 -102, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 3. 2011 č. j. 38 C 77/2010 -74, jímž byla zamítnuta žaloba o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 29. 4. 2010 doručeného žalovaným žalobci dne 29. 4. 2010 a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a kterým bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Protože dovolání žalobce neobsahuje údaje o tom, z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá [vylíčení okolností, v nichž žalobce spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu a které naplňují alespoň některý z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „o. s. ř. “), který je třeba při projednání tohoto dovolání a při rozhodnutí o něm použít i v současné době, neboť dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], a protože lhůta dvou měsíců určená k podání dovolání a počítaná od doručení napadeného rozsudku odvolacího soudu žalobci (jeho zástupci) dne 13. 2. 2012, během níž bylo možné dovolání o uvedení dovolacích důvodů doplnit (§ 240 odst. 1 , § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), marně uplynula dne 13. 4. 2012 (k doplnění dovolání o uvedení dovolacích důvodů podáním žalobce ze dne 25. 4. 2012 doručeným soudu prvního stupně téhož dne nelze přihlížet), zabránil žalobce dovolacímu soudu, který je vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. o. s. ř. ), aby mohl napadený rozsudek odvolacího soudu z hlediska jeho správnosti přezkoumat.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. července 2013
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu