Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 33/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela ve věci žalobce Bohemians Praha 1905, a. s., se sídlem v Praze 10, Vršovická 1489/31, PSČ 100 00, identifikační číslo osoby 27232140, zastoupeného JUDr. Tomášem Fráňou, Ph. D., advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, proti žalovanému Fotbalovému klubu Bohemians Praha a. s., se sídlem v Praze 9 - Letňanech, Lovosická 559, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 27244903, zastoupenému Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Jandova 8, PSČ 190 00, za účasti M. V., jako vedlejšího účastníka řízení na straně žalovaného, o ochranu práva majitele ochranné známky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu vedlejšího účastníka na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze, takto: Soudci Vrchního soudu v Praze Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová, Mgr. Michaela Kudějová, JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Gabriela Barančíková, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a JUDr. Marta Chrastilová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce (Bohemians Praha 1905, a. s.) se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhá vůči žalovanému (Fotbalovému klubu Bohemians Praha a. s.), zdržení zásahů do práv žalobce k ochranné známce BOHEMIANS PRAHA. Podáním došlým soudu 17. září 2012 (č. l. 303-304) vstoupil do řízení M. V. (dále též jen „M. V.“) jako vedlejší účastník řízení na straně žalovaného. K námitce žalobce rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. října 2012, č. j. -356, že vedlejší účastenství M. V. na straně žalovaného je nepřípustné. Proti tomuto usnesení podal M. V. odvolání.

Po předložení věci k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu vznesl M. V. v podání ze dne 3. prosince 2012 (č. l. 367-369) námitku podjatosti všech soudců Vrchního soudu v Praze, „a to především soudců úseku obchodního soudnictví“.

Námitku odůvodňuje tím, že jeho vztahy se soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ľubomírem Klimáčkem, JUDr. Karlem Podolkou a JUDr. Stanislav Bernardem „nejsou zcela neosobní“, resp. „nelze vyloučit, že jeho snaha o přetrhání vazeb mezi Vrchním soudem v Praze a Fotbalovou asociací České republiky (dále jen „FAČR“) na tyto soudce mohla negativně zapůsobit, když dva z nich byli nuceni opustit své funkce ve FAČR, jeden (místopředseda JUDr. Bernard) dokonce v důsledku snahy vedlejšího účastníka čelil návrhu na zahájení kárného řízení“. V této souvislosti poukázal i na to, že sekretářem Odvolací a revizní komise FAČR se stal JUDr. J. K., asistent (v době uplatnění námitky) předsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. Vladimíra Stiboříka, a že do „causy“ vstoupil i další místopředseda (nynější předseda) Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslav Bureš, který na podporu JUDr. Bernarda publikoval článek v Lidových novinách.

Z toho, že má „napjaté vztahy“ s vedením Vrchního soudu v Praze, M. V. dovozuje, že se tento poměr k jeho osobě může přenést i na ostatní soudce, a to především soudce úseku obchodního soudnictví, jehož „vedoucí osobou“ je JUDr. Bernard.

K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze se vyjádřili soudci senátu 3 Cmo, jemuž byla věc podle rozvrhu práce přidělena k vyřízení, Mgr. Jiří Čurda, JUDr. Jiří Macek, JUDr. Yvona Svobodová a Mgr. Michaela Kudějová, a dále soudci senátů 8 Cmo a 12 Cmo, které zastupují senát 3 Cmo, JUDr. Lyana Rozlivková, JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Gabriela Barančíková, Mgr. Marcela Tuscanyová, JUDr. Eva Hodanová a JUDr. Marta Chrastilová. Shodně uvedli, že nemají žádný vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a není jim ani známa žádná skutečnost, z níž by bylo možno dovozovat jakýkoli osobní vztah k účastníkům, k jejich zástupcům a k projednávané věci.

Podle ustanovení , (dále jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučení také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3).

Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že posuzoval předpoklady pro vyloučení soudců a rozhodl o námitce podjatosti pouze ve vztahu k těm soudcům, u nichž přichází v úvahu, že budou věc podle rozvrhu práce projednávat a rozhodovat.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněné níže - dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem.

Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku uvedených soudců Vrchního soudu v Praze. Tito soudci nemají k věci, k účastníkům ani k jejich zástupcům - jak vyplývá z jejich vyjádření - žádný z hlediska významný vztah, který by mohl představovat důvod k jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné odvolací věci.

Takový vztah přitom nelze dovodit ani z okolností uvedených v námitce podjatosti. I kdyby na základě tvrzení vedlejšího účastníka byl důvod pochybovat o nepodjatosti místopředsedy Vrchního soudu v Praze JUDr. Bernarda, tato skutečnost není důvodem pro vyloučení ostatních soudců obchodního úseku soudu. Závěr, podle něhož není důvod pochybovat o nepodjatosti soudců jen proto, že případně vyloučený soudce je funkcionářem takového soudu (jeho předsedou či místopředsedou), Nejvyšší soud zformuloval v usnesení ze dne 27. června 2013, sen. zn. .

Od závěrů tam uvedených nemá Nejvyšší soud důvod se odchylovat ani v této věci. Lze doplnit, že ze zásady nestrannosti a nezávislosti soudce (článek 82 odst. 1 y) plyne, že osobní nestrannost soudce se předpokládá, není-li důkazu o opaku, který však v posuzované věci předložen nebyl; srov. obdobně i usnesení Ústavního soudu ze dne 3. května 2012, sp. zn. , dostupné na webových stránkách Ústavního soudu.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. ( věta první ). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. července 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu