Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2461/2012

33 Cdo 2461/2012

U S N E S E N Í

a)

PhDr. P. R.

, a

b)

Mgr. V. R.

, zastoupených JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Lublaňská 673/24, proti žalovanému

Ing. D. D.

, zastoupenému Mgr. Michalem Trkalem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 515/12, o 3.500.000,- USD s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2012, č.j. -281, takto :

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání proti v záhlaví citovanému rozhodnutí, kterým krajský soud ve věci samé potvrdil rozsudek ze dne 2. 11. 2010, č.j. -175 (ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 15. 6. 2011, č.j. -255), jímž Okresní soud Praha – západ uložil žalovanému zaplatit žalobcům 3.500.000,- USD s 8,5% úroky z prodlení ročně od 1. 9. 2007 do zaplacení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II, bod 7 , dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , protože hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Odvolací soud převzal skutkový stav zjištěný v řízení před soudem prvního stupně, podle něhož žalobce dopisem z 28. 2. 2006 požádal ředitele Barclay`s Private Bank v Ženevě o otevření účtu a poskytnutí půjčky (úvěru). Uvedl, že se rozhodl investovat veškeré prostředky včetně úvěrů (s výjimkou hotovostního úvěru ve výši 4.500.000,- USD) do fondu Signed Global Fund of Hedge Fund; pokud jde o zmíněný hotovostní úvěr, požadoval převést částku 1.000.000,- USD na svůj účet do HVB Bank Slovakia a.s. v Bratislavě s tím, že má být připravena úvěrová smlouva mezi ním a Barclay`s Private Bank na 1.000.000,- USD na dobu deseti let. Součástí dopisu byla i žádost o otevření účtu pro žalovaného s pokynem, aby banka na něj převedla 3.500.000,- USD. Měla být připravena úvěrová smlouva s žalovaným na (tutéž) částku s tím, že úvěr (striktně oddělený od jeho portfolia) bude splacen z tohoto účtu; dopis obsahoval další pokyny stran úhrady úvěrových úroků a splacení jistiny úvěru. Na základě uvedeného žalobcova pokynu převedla Barclay`s Private Bank v Ženevě z jeho účtu na nově zřízený účet žalovaného u téže banky 28. 8. 2006 3.500.000,- USD.

K výtkám, jimiž žalovaný vyjádřil nesouhlas s právním posouzením věci ( ), uvádí dovolací soud následující.

Námitka, že žalobci v řízení tvrdili a (neúspěšně) prokazovali uzavření smlouvy o půjčce peněz ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“), takže jim soud bez změny žaloby nemohl žalovanou částku přiznat z jiného právního důvodu (jako nárok na vydání majetkového prospěchu získaného plněním bez právního důvodu obč. zák.), neobstojí. Odvolací soud, který skutková zjištění podřadil pod jinou hypotézu právní normy, než tu, jejíhož naplnění se právní kvalifikací svého nároku dožadovali žalobci, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 27/2012, rozsudek ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 13/2005, rozsudek ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 78/2004, rozsudek ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. ). Tím, že soud přiznal žalobcům plnění na základě skutkových zjištění umožňujících podřadit po právní stránce uplatněný nárok pod jinou – žalobci neuvedenou – právní normu, neporušil (jak mylně dovozuje žalovaný) zásadu rozdělení důkazního břemene mezi účastníky sporu.

Protože odvolací soud zjistil, že žalobci peněžní částku, kterou převedli na jeho účet, žalovanému nedarovali (žalovaný neprokázal existenci /písemné či ústní/ darovací smlouvy podle obč. zák.), nemohou být otázky týkající způsobu předání peněžního daru a formy darovací smlouvy zásadně právně významné ( ); odvolací soud se jejich posouzením nezabýval.

V souladu s judikaturou je i posouzení otázky promlčení práva. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že na účet žalovaného byly bankou peníze převedeny 28. 8. 2006, takže dvouletá promlčecí doba (§ 107 odst. 1 obč. zák.) do okamžiku, kdy bylo řízení v této věci zahájeno (4. 7. 2008), neuplynula (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2007, sp. zn. ).

Dovolací soud nepřihlíží k výtkám zpochybňujícím skutkový stav, ani k okolnostem podřaditelným dovolacímu důvodu podle (srov. , část věty za středníkem, ). Bezcenné jsou proto námitky žalovaného týkající se tvrzené rozpornosti skutkových zjištění, nedostatečného zdůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů, jejich nepřezkoumatelnosti a nesprávného provedení listinných důkazů.

Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl ( , věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle , a (žalobcům, kteří by měli právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. července 2013

JUDr. Pavel Krbek

předseda senátu