Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1053/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Mgr. T. V., proti žalované Finex Real a. s., se sídlem v Pardubicích, Jiřího z Poděbrad 2593, PSČ 530 02, identifikační číslo osoby 60 75 35 44, zastoupené JUDr. Rudolfem Skoupým, advokátem, se sídlem ve Svitavách, Soudní 154/1, PSČ 568 02, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. září 2012, č. j. -135, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 19. května 2010, č. j. -69, ve znění opravného usnesení ze dne 16. března 2011, č. j. -94, ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 21. listopadu 2008, č. j. -10, kterým žalované uložil zaplatit (původní) žalobkyni (Ing. Z. Z.) částku 2,500.000,- Kč s 6% úrokem od 2. října 2005 do zaplacení, směnečnou odměnu 8.333,- Kč a náklady řízení.

Vrchní soud v Praze v průběhu řízení o odvolání žalované proti shora uvedenému rozsudku ve věci samé usnesením ze dne 14. září 2012, č. j. -135 – odkazuje na ustanovení , (dále jen „ “) –nevyhověl návrhu Ing. Z. Z., aby do řízení na místo dosavadní žalobkyně vstoupila L. Č.

Podle odvolacího soudu „aktuální procesní situace je taková, že žalobkyní v dané věci je Mgr. T. V., insolvenční správkyně, když Ing. Z. je v konkursu. Vzhledem k tomu, že insolvenční správkyně podala ve lhůtě určené soudem návrh na pokračování v řízení, nezůstala dlužnice Ing. Z. účastníkem předmětného řízení (žalobkyní) a tedy nemá aktivní legitimaci k podání návrhu na vstup nového žalobce namísto dosavadního. Takový návrh by (prakticky obecně vzato) mohla (při splnění zákonných podmínek) podat v daném případě jenom insolvenční správkyně“.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , považujíc za otázku zásadního právního významu, zda „soud byl oprávněn o návrhu Ing. Z. Z. dle ustanovení rozhodnout bez dalšího nebo zda byl povinen před vydáním napadeného rozhodnutí s odkazem na ustanovení poučit Mgr. T. V. o možnosti podat návrh na vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadního účastníka ve smyslu ustanovení “ Přiklánějíc se ke druhému z uvedených názorů, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Nejvyšší soud především předesílá, že – jak je zřejmé z obsahu spisu – Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 27. ledna 2012, č. j. -28/celk. 6, mimo jiné zjistil úpadek dlužnice Ing. Z. Z., na její majetek prohlásil konkurs a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. T. V. Ve smyslu ustanovení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), se odvolací řízení v projednávané věci přerušilo. Následně insolvenční správkyně k výzvě Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2012, č. j. -112, podáním daným k přepravě na poštu dne 30. dubna 2012 a doručeným odvolacímu soudu dne 3. května 2012, podala návrh na pokračování v řízení; dnem, kdy soudu došel návrh insolvenční správkyně na pokračování v řízení, se insolvenční správkyně stala účastníkem řízení místo dlužnice (původní žalobkyně) [ ]. Přitom návrh na vstup L. Č. do řízení ( ) podala dlužnice podáním doručeným odvolacímu soudu dne 24. července 2012 (předaným na poštu k přepravě 21. července 2012).

Dovolání žalované, které je – bez dalšího – přípustné podle ustanovení [podmínka formulovaná návěštím označeného ustanovení (aby napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam), je obsolentní z příčin popsaných v díle Drápal, L., Bureš, J. a kol.: II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 1903-1904 (k tomu srov. též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 46/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)], Nejvyšší soud jako zjevně bezdůvodné odmítl podle ustanovení

Učinil tak zejména proto, že na řešení dovolatelkou vymezené otázky rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá a naopak právní posouzení věci, na němž odvolací soud založil své rozhodnutí a podle něhož původní žalobkyně není aktivně legitimována k podání návrhu podle ustanovení , dovolatelka nijak nezpochybnila. O tom, že na závěr o (ne)důvodnosti návrhu původní žalobkyně na vstup „tvrzené“ nabyvatelky práva do řízení podle ustanovení nemůže mít postup odvolacího soudu ve vztahu k insolvenční správkyni původní žalobkyně žádný vliv, pak nemohou být žádné pochybnosti.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. května 2013

JUDr. Petr G e m m e l

předseda senátu