Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 986/2012

28

Cdo 986/2012

ROZSUDEK

Jaroslava Kubeši

,

místem podnikání Valašské Meziříčí, Zašovská 734, IČ: 14588137, zastoupeného JUDr. Františkem Novosadem, advokátem ve Vsetíně, Smetanova 1101, proti žalované

obci Prštice

, se sídlem v Pršticích, Hlavní 1, IČ: 00282405, zastoupené JUDr. Pavlem Hálou, advokátem v Brně, Martina Kříže 8, o zaplacení částky 190.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2011, č. j. -186, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2011, č. j. -186, jakož i rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 11. 2008, č. j. -146,

se

v celém rozsahu

ruší

a věc se

vrací

soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně shora označeným byl ve výroku I. potvrzen rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 27. 11. 2008, č. j. -146, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 190.000,- Kč s příslušenstvím. Odvolacím soudem bylo současně rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).

Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky 190.000,- Kč s příslušenstvím (uhrazené nájemné) z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku odstoupení od dne 1. 4. 2000 uzavřené smlouvy o pronájmu a provozování zařízení pro rozvod a odkanalizování a čištění odpadních vod. Od předmětné smlouvy žalobce odstoupil pro porušení povinností ze strany žalované dopisem ze dne 27. 12. 2004, doručeným žalované dne 3. 1. 2005. Soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť dovodil, že žalobce od smlouvy neodstoupil v souladu s platnou obchodněprávní úpravou (viz § 345, § 346 obch. zák.) a nemá právo na vrácení plnění poskytnutého žalované. První instance dále uvedla, že smlouva mezi účastníky zanikla uplynutím doby 5 let, na kterou byla v roce 2000 sjednána. Odvolací soud se s tímto závěrem ztotožnil, byl však povinen přezkoumat námitku žalobce o absolutní neplatnosti dotčené smlouvy. Shledal, že vzhledem k datu smluvního ujednání (1. 4. 2000) je třeba na daný právní vztah aplikovat právní úpravu , o obcích, podle jehož ustanovení byla obec povinna zveřejnit záměr převést a pronajmout nemovitý majetek, s výjimkou pronájmu bytů, nejméně po dobu 30 dnů před projednáním v orgánech obce, aby se k němu mohli občané vyjádřit a předložit své nabídky. Na rozdíl od nyní účinného , o obcích, však nebylo nesplnění této podmínky sankcionováno absolutní neplatností právního úkonu. Odvolací instance proto uzavřela, že smlouva ze dne 1. 4. 2000 byla uzavřena platně.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž mu vytkl nesprávnost jeho právního posouzení v otázce (ne)platnosti smlouvy o pronájmu a provozování zařízení pro rozvod a odkanalizování a čištění odpadních vod ze dne 1. 4. 2000. Namítal, že předmětná smlouva je ve smyslu obč. zák. od prvopočátku neplatná pro nedodržení zákonného postupu uvedeného v Žalovaná je tak podle názoru žalobce povinna vrátit to, co podle neplatného právního úkonu obdržela. Nezákonnost žalobce spatřoval i v postupu obecního zastupitelstva při schvalování ukončení smlouvy. Dovolatel žádal, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek odvolacího soudu – a současně i rozsudek soudu prvního stupně – a věc vrátil odvolací instanci k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle článku II. bodu 7. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, účinného od 1. 1. 2013, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Protože napadené rozhodnutí Krajského soudu v Brně bylo vydáno dne 16. 8. 2011, rozhodl dovolací soud o dovolání žalobce podle ve znění účinném do 31. 12. 2012.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce opíral přípustnost dovolání o ustanovení a dovolací důvod byl uplatněn podle , tj. pro nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem.

Dovolání je přípustné.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost podle , b) (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Kritérium zásadního právního významu napadené rozhodnutí odvolacího soudu splňuje pro nesoulad jeho závěru o platnosti smlouvy o pronájmu a provozování vodohospodářského zařízení s platnou interpretací právní úpravy.

Dovolání je též důvodné.

S odvolacím soudem lze souhlasit potud, aplikoval-li na daný smluvní vztah , o obcích. Tento právní předpis byl účinný do 11. 11. 2000, tedy i v době, kdy byla mezi účastníky sjednána smlouva o pronájmu a provozování zařízení pro rozvod a odkanalizování a čištění odpadních vod (1. 4. 2000). Neobstojí však jeho právní závěr, kterým posoudil dotčenou smlouvu jako platný právní úkon i přes nedostatek předchozího zveřejnění záměru obce k pronájmu nemovitého majetku.

Podle záměry obce převést nemovitý majetek a pronajmout nemovitý majetek, s výjimkou pronájmu bytů, musí být v obci vhodným způsobem zveřejněny nejméně po dobu 30 dnů před projednáním v orgánech obce, aby se k nim mohli občané vyjádřit a předložit své nabídky.

Právní otázka důsledků nedostatku publikace záměru obce k pronájmu nemovitého majetku za účinnosti byla již v judikatuře vyřešena. Byla-li uzavřena smlouva o převodu nemovitého majetku obce bez předchozího zveřejnění tohoto záměru podle ustanovení citovaného předpisu, je tento právní úkon podle obč. zák. neplatný pro obcházení zákona. Totéž platí i v případě pronájmunemovitého majetku obce (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. ).

Právními úkony, jimiž se zákon obchází, jsou – na rozdíl od úkonů zákonu odporujících – právní úkony, které sice neodporují výslovnému zákazu zákona, které však svými důsledky směřují k výsledku zákonu odporujícímu. Takovým, podle obč. zák. neplatným, úkonem je i smlouva o převodu či pronájmu nemovitého majetku obce, byla-li uzavřena bez předchozího zveřejnění záměru obce vyžadovaného ustanovením , jež výslovný zákaz takového převodu či pronájmu neobsahuje (z rozsudku zdejšího soudu ze dne 29. 4. 1999, sp. zn. , publikovaného v časopise Soudní judikatura pod č. 121/1999).

K absolutní neplatnosti právního úkonu se přihlíží z úřední povinnosti. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva o pronájmu a provozování zařízení pro rozvod a odkanalizování a čištění odpadních vod nebyla dne 1. 4. 2000 platně uzavřena, je nutno vycházet z § 457 obč. zák., podle něhož je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. U neplatnosti absolutní je plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy bezdůvodným obohacením již od samého počátku (ex tunc).

Nutno ovšem dodat, žena základě smlouvy o pronájmu obdržela plnění nejen žalovaná, ale také žalobce, jemuž bylo poskytnuto oprávnění k užívání a provozování vodohospodářského zařízení. Nechť se tedy nižší instance dále zabývají tím, jaká částka žalobou uplatněného nájemného může být žalobci oprávněně navrácena.

Výše bezdůvodného obohacení na straně žalované bude v posuzované věci představována rozdílem mezi cenou nájmu obvyklou a cenou nájmu sjednanou. „V případě neplatné nájemní smlouvy spočíváobohacení pronajímatele v obdržených platbách nájemného a obohacení nájemce v tom, že pronajatou věc užíval. Na rozdíl od pronajímatele, který je povinen vrátit inkasované platby nájemného, nájemce není schopen obohacení získané užíváním věci vrátit. Je proto povinen poskytnout za ně peněžitou náhradu. Peněžitá náhrada musí pochopitelně odpovídat peněžitému ocenění získaného obohacení. Pokud její výše není stanovena právním předpisem, určí ji soud podle své úvahy ( ). Tato úvaha se musí opírat o finanční ocenění prospěchu, který nájemci užíváním věci vznikl. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám, vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání věci, zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného“ (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 53/2000, rozsudek téhož soudu ze dne 29. 8. 1999, sp. zn. ).

Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu podle věty za středníkem zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozsudek soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i jej a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro nižší instance závazný ( část věty první za středníkem, ). V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího.

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 12. června 2013

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.

předseda senátu

.