Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 271/2013

33 Cdo 271/2013

U S N E S E N Í

R. H.,

M. F.,

zastoupené JUDr. Vlastiborem Vejvodou, advokátem se sídlem Praha 4, Na Hřebenech II/1062, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. září 2012, č. j. -155, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. září 2012, č. j. -155, potvrdil rozsudek ze dne 3. ledna 2012, č. j. -126, kterým Okresní soud Praha-západ zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem jedné ideální třetiny pozemku č. parc. 311/4 lesní pozemek o výměře 2.032 m2 a budovy - rekreačního objektu bez čísla popisného a evidenčního, včetně příslušenství, a to na pozemku č. parc. 311/4 lesní pozemek, to vše v katastrálním území V., zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ na listu vlastnictví č. 777, a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které není přípustné podle , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. , dále jen „ “), a přípustnost nelze dovodit ani z , neboť dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O zásadní právní význam napadeného rozhodnutí jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Z hlediska přípustnosti dovolání podle je tudíž bez významu výtka žalobce, že soudy neprovedly důkazy, které navrhoval k prokázání jeho verze skutkového stavu. Vystihuje totiž dovolací důvod podle , který sice může výjimečně přípustnost dovolání podle založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda řízení před soudy nižších stupňů je či není postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu. O takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná a není tak splněna podmínka existence otázky zásadního právního významu.

Žalobce sice napadá právní závěr odvolacího soudu, že chování žalované nelze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu , , v platném znění (dále jen „obč. zák.“), jeho právní argumentace se však odvíjí od odlišného skutkového základu, než z jakého vyšel odvolací soud. Z vlastního hodnocení provedených důkazů dovozuje skutkový závěr, že poté, co žalovanou požádal o pomoc, tuto pomoc pouze předstírala a ve skutečnosti chtěla využít jeho finanční tísně tím, že jej nutila k prodeji jeho nemovitosti za cenu výrazně nižší, než je její skutečná hodnota, navrhovala mu nemorální varianty řešení jeho finanční tísně vycházející z naprosto smyšlených údajů o jeho dluzích, sjednala s bankou první splátku úvěru ve výši nepřiměřené jeho poměrům, až nakonec svou tíživou finanční situaci vyřešil sám, bez její pomoci, v roce 2010. Těmito námitkami brojí proti správnosti skutkového zjištění respektive správnosti hodnocení důkazů soudy ústící v závěr, že žalovaná pomáhala žalobci řešit jeho dluhy v rámci pomoci mezi příbuznými, aniž by za to žádala jakoukoliv odměnu. Uplatňuje tak ve skutečnosti dovolací důvod podle , který není způsobilý přípustnost dovolání založit.

Lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalované v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 19. června 2013

JUDr. Blanka Moudrá

předsedkyně senátu