Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 542/2013

11 Tdo 542/2013-19

U S N E S E N Í

M. J.

Návrh předsedy senátu Okresního soudu v Liberci na přerušení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. , podle § 265h odst. 3 tr. ř. se

zamítá

.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. , byl obviněný M. J. uznán vinným ad 1, 2) dvěma přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku; ad 3, 4) přečinem poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle § 228 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 18 měsíců, jehož výkon mu byl podle podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 3 let za současného vyslovení dohledu probačního úředníka. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Z podnětu odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Liberci Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. , podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o vině pod bodem 4), ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody ohledně poškozené ČSOB Pojišťovny. Podle § 259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněného M. J. uznal vinným zločinem obecného ohrožení podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku a za tento zločin a tři přečiny poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, které zůstaly v napadeném rozsudku pod body 1 až 3) nedotčeny, byl podle § 272 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Dále bylo rozhodnuto podle § 228 odst. 1 a § 229 odst. 2 tr. ř. o nároku na náhradu škody poškozené ČSOB Pojišťovny.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, ve kterém uplatnil dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Současně učinil podnět, aby předseda senátu prvoinstančního soudu předložil Nejvyššímu soudu dovolání s návrhem na přerušení výkonu rozhodnutí.

Předseda senátu Okresního soudu v Liberci, kde obviněný v souladu s ustanovením § 265e odst. 1 tr. ř. podal dovolání, předložil dne 24. 5. 2013 Nejvyššímu soudu toto dovolání spolu se spisem a návrhem na přerušení výkonu rozhodnutí podle § 265h odst. 3 tr. ř. Tento návrh předseda senátu odůvodnil skutečností, že v důsledku odlišného právního posouzení věci ze strany odvolacího soudu došlo k zcela zásadnímu rozdílu v druhu a výměře uloženého trestu, přičemž odvolací soud změnil napadený rozsudek pouze ohledně skutku v bodě 4), ačkoliv tento byl společně se skutkem v bodě 3) součástí pokračujícího přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1, odst. 3 písm. d) tr. zákoníku. Následně, aniž by změnil tuto právní kvalifikaci u bodu 3), uložil úhrnný trest za skutek pod bodem 4) nově kvalifikovaný jako zločin dle § 272 odst. 1 tr. zákoníku a za tři přečiny podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Proto je namístě výkon dovoláním napadeného rozhodnutí přerušit až do konečného rozhodnutí dovolacího soudu.

Nejvyšší soud ještě před rozhodnutím o samotném dovolání obviněného M. J. posoudil návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí napadeného dovoláním a dospěl k následujícím závěrům.

Podle § 265h odst. 3 tr. ř. dospěje-li předseda senátu soudu prvního stupně na podkladě dovolání a obsahu spisu k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o jeho návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů.

Na tomto místě je nutné uvést, že k tomu, aby bylo možné takovému návrhu vyhovět, musí být tento opřen o konkrétní skutečnosti, které vyvolávají opodstatněně pochybnosti o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost dovolání s ohledem na jeho argumenty, obsah spisu a obsah napadeného rozhodnutí.

Nejvyšší soud v daném případě neshledal, že by uvedené podmínky pro vyhovění návrhu byly v této fázi řízení naplněny. Ačkoliv bez dalšího nelze vyloučit v podaném návrhu zmiňované pochybení odvolacího soudu, není možné už předem presumovat výsledek dovolacího řízení. Je třeba zdůraznit, že obviněný byl v posuzované věci stíhán vazebně, a to po celou dobu řízení až do nástupu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody, a stejně tak nelze též opomenout, že přinejmenším ohledně dvou přečinů poškození cizí věci (skutky pod body 1, 2), jimiž byl pravomocně uznán vinným, nebyl odsuzující výrok napaden žádným z dosud uplatněných opravných prostředků. Rovněž nelze odhlédnout od povahy a závažnosti posuzované trestné činnosti obviněného.

Nejvyšší soud proto návrh předsedy senátu Okresního soudu v Liberci podle § 265h odst. 3 tr. ř. na přerušení výkonu rozhodnutí, a to z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 12. 4. 2013, sp. zn. , zamítl, když k takovémuto postupu neshledal zákonných důvodů.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 5. června 2013

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík