Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3643/2012

U S N E S E N Í

D. Š.

,

zastoupené Mgr. Jaroslavem Machálkem, advokátem se sídlem ve Valašském Meziříčí, Křižná 250, proti žalovanému

J. Š.

,

zastoupenému JUDr. Naděždou Zetkovou, advokátkou se sídlem ve Vidčích 509, o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 5. 2012, č.j. -157, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.904,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Naděždy Zetkové, advokátky.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 25. 10. 2011, č.j. -128, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II, bod 7 , dále jen „ “), a přípustnost nelze dovodit ani z , který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Právě uvedené je v souzené věci významné, neboť podstatnou část dovolání tvoří výhrady, které vystihují k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilý dovolací důvod uvedený v , jenž míří na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud - stejně jako před ním soud prvního stupně - nepochybil ve svých skutkových závěrech, případně v hodnocení důkazů (které v dovolání úspěšně napadnou nelze), musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by jednání žalovaného kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), které není promlčeno.

Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“, který je významný z hlediska aplikace § 630 obč. zák. podal Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích již opakovaně a vyjádřil se též obecně i k aplikovatelnosti § 630 obč. zák. tak, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Úvaha, zda chování obdarovaného lze kvalifikovat jako hrubě porušující dobré mravy, se odvíjí od posouzení všech zvláštností každého případu individuálně. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák. (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. , ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. ).

Odvolací soud rozhodl v intencích uvedeného výkladu; napadené rozhodnutí tudíž nelze posoudit jako zásadně právně významné.

Z výše uvedených obecných závěrů stran aplikovatelnosti ustanovení § 630 obč. zák. vychází i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 30. 9. 2009, sp. zn. . Opodstatněnou proto nelze shledat námitku dovolatelky, že s ohledem na odlišnosti ve skutkovém stavu obou věcí, závěry uvedené v označeném rozsudku (na který odkázal soud prvního stupně) na souzenou věc nedopadají.

Z judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. ) se také podává, že k platnosti právního úkonu dárce směřujícího k vrácení daru z hlediska jeho určitosti je nezbytné, aby v něm dárce uvedl konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů obdarovaným vůči němu nebo členům jeho rodiny. Jen tak, při současném splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák., nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce, tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc, tj. okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Prosadit se proto nemůže ani argumentace dovolatelky, že se žalovaný dopustil jednání hrubě porušujícího dobré mravy i vůči jejímu synovi. Označením (identifikací) závadného chování žalovaného vůči žalobkyni ve výzvě k vrácení daru ze dne 22. 4. 2010, případně v žalobě, byl dán okruh sporných skutečností, které byly předmětem dokazování; nevyzvala-li proto žalobkyně k vrácení daru pro chování žalovaného vůči jejímu synovi, je takové jednání z hlediska opodstatněnosti žalobou uplatněného nároku právně irelevantní.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení , a Žalovaný má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátkou v dovolacím řízení. Poté, co Ústavní soud zrušil (srov. nález ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 116/2013), výši mimosmluvní odměny dovolací soud určil podle ustanovení , , , , , , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v rozhodném znění (dále jen „ “), tj. částkou 2.100,- Kč. Součástí nákladů je paušální částka náhrady za úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč ( , 3 advokátního tarifu) a částka 504,- Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ( , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 30. května 2013

JUDr. Pavel Krbek předseda senátu