Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2277/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Ampra a. s. se sídlem v Praze 9, Dr. Marodyho 5, identifikační číslo 250 51 946, zastoupené Mgr. Janem Bělohlávkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Štěpánská 540/7, proti žalovanému M. S., zastoupenému JUDr. Ladislavem Salvetem, advokátem se sídlem v Praze 4, Přímětická 1185, o zaplacení 950.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. prosince 2011, č. j. -332, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 4. června 2008, č. j. -149, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 950.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím (úrokem z prodlení) a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. prosince 2008, č. j. -199, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o zaplacení 950.000,- Kč s příslušenstvím zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 26. května 2011, č. j. -228, tento rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze poté rozsudkem ze dne 9. prosince 2011, č. j. -332, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Za této procesní situace může být přípustnost dovolání žalovaného zvažována pouze v intencích , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7. (dále jen „ “)]. Žalovaný se mýlí, dovozuje-li přípustnost svého dovolání z Ustanovení nezakládá přípustnost dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud rozhodl jinak poté, co Nejvyšší soudu jeho předchozí rozhodnutí ve věci zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Připouští dovolání proti rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozhodnutí proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil.

Dovolání žalovaného nebylo shledáno přípustným podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam ( ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bezpředmětné jsou tudíž námitky žalovaného, že odvolací soud nezjistil správně, kdo mu částku 950.000,- Kč ve skutečnosti půjčil (resp. předal), že pominul, že část půjčky již byla vrácena v podobě měsíčních splátek a že v řízení nebylo spolehlivě prokázáno, kdy se půjčka stala splatnou. Stejně tak irelevantní je výtka, že odvolací soud vycházel z uznávacího prohlášení ze dne 1. 9. 2000, ačkoliv , na níž byl takový projev vůle zaznamenán, nevyjadřovala jeho skutečnou vůli dluh uznat. Pominuto přitom zůstalo, že byla sepsána zaměstnankyní žalobkyně až poté, co podepsal prázdný papír, a aniž by ji k dopsání textu písemně zmocnil. Všechny tyto námitky totiž představují uplatnění dovolacího důvodu podle , jenž míří na pochybení soudu ve zjištění skutkového stavu věci. Skutkový základ sporu však nelze při zvažování přípustnosti dovolání jen podle zpochybnit; je pro dovolací soud závazný. Výhrady k vyhodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti a věrohodnosti (konkrétně výpovědi svědka K.) nelze zpochybnit prostřednictvím žádného z dovolacích důvodů, neboť popírají zásadu volného hodnocení důkazů ( ).

Při posouzení přípustnosti dovolání podle nemůže být přihlédnuto ani k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle , jímž lze vytýkat, že soud zatížil řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Výjimku tvoří pouze případy, kdy samotná vada řízení splňuje podmínku zásadního právního významu, tedy jestliže jde o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace procesních předpisů.Námitky žalovaného, že rozhodnutí odvolacího soudu je nepřezkoumatelné a překvapivé, že odvolací soud pochybil, jestliže bez řádného zdůvodnění odmítl jeho návrhy na provedení některých důkazů, ani výtka, že odvolací soud porušil zásadu dvojinstančnosti řízení, takovou výjimku netvoří (nejde bezprostředně o spor o procesní právo, na němž by bylo rozhodnutí založeno).

V rámci dovolacího důvodu uvedeného v žalovaný brojí proti právnímu závěru odvolacího soudu, že mezi účastníky řízení vznikl vztah z titulu smlouvy o půjčce. Činí tak námitkou, že jeho projev (uznání dluhu ze dne 1. 9. 2000) nebyl pro nedostatek vůle způsobilý právní vztah z půjčky založit. Odvolací soud však svůj závěr o vzniku (ústní) smlouvy o půjčce nezaložil na údajích obsažených v ě z 1. 9. 2000, nýbrž na řadě v řízení provedených důkazů, které vznik půjčky jednoznačně prokázaly. Odkaz žalovaného na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2006, sp. zn. , je zcela nepřiléhavý, neboť odvolací soud v posuzovaném případě nepřisoudil ě obsahující uznání dluhu žalovaným předestíranou důkazní hodnotu. Posouzení aktivní legitimace žalobkyněžalovaný zpochybnilvýhradně kritikou skutkového zjištění soudů, že peníze mu předal jednatel žalobkyně, v jejím sídle a z její pokladny a že tak nečinil jako soukromá osoba.Protožek dovolacímu přezkumu předestřenéotázky žalovaný vystavěl výhradně na vlastní skutkové verzi, jsou pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenné.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč ( , ., , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , v platném znění), s připočtením částky 2.163,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 2. května 2013

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á předsedkyně senátu