Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3572/2012

U S N E S E N Í

J. K.

TWO

ROSES COMPANY

a. s.

, se sídlem v Brně, Dobrovského 675/4, identifikační číslo osoby 26921171, zast. Mgr. Martinem Bařinkou, advokátem se sídlem v Brně, Marie Steyskalové 767/62, o vyloučení věci z exekuce, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. -74, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Krajský soud napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 31. 3. 2010, č. j. -55, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu, aby soud vyloučil z exekuce nařízené na základě usnesení téhož soudu ze dne 18. 4. 2003, č. j. -3, ideální

½ pozemku parc. č. 1086/3 o v

ýměře 6008 m2, zapsaného na listu vlastnictví č. 851 pro katastrální území S. (výrok I.) a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 9 600,- Kč (výrok II.), současně také uložil žalobkyni zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení 9 600,- Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že důvod pro vyloučení věci z exekuce není dán. Exekuce byla nařízena podle vykonatelného exekutorského zápisu ze dne 13. 12. 2002, sp. zn. EZ 07/02, pro částku 2 235 000,- Kč s příslušenstvím a pro 675 000,- Kč a smluvní pokutu. Soudní exekutor vydal exekuční příkaz na prodej nemovitosti dne 2. 5. 2003, č. j. EX 550/03-3, tedy ještě za trvání manželství žalobkyně a jejího manžela. To bylo pravomocně rozvedeno ke dni 18. 6. 2004. Pozemek parc. č. 1086/3 náležející do společného jmění manželů (dále též jen „SJM“) proto nelze z exekuce z žádného důvodu uvedeného v vyloučit.

Žalobkyně, jež přípustnost dovolání dovozuje z , namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Uvedla, že za trvání manželství neuzavřela se svým bývalým manželem žádnou dohodu o zúžení a vypořádání SJM, stejně tak po rozvodu manželství nepodali návrh na vypořádání SJM, proto po třech letech po rozvodu manželství nabyli pozemek do podílového spoluvlastnictví ( obč. zák.). V době rozhodování soudem prvního stupně tak již byla dovolatelka podílovou spoluvlastnicí uvedeného pozemku. Protože pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení ( ), měl soud prvního stupně ideální polovinu nemovitosti náležející žalobkyni podle vyloučit. Navrhla proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 ).

Ve smyslu ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné) je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Hodnocením všech námitek obsažených v dovolání nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Vymáhaná pohledávka vznikla za trvání manželství žalobkyně a jejího manžela, proto ve smyslu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), lze postihnout majetek náležející do SJM. Skutečnost, že následně po nařízení exekuce a vydání exekučního příkazu na prodej pozemku bylo manželství rozvedeno, že nedošlo k uzavření dohody o vypořádání SJM a že po uplynutí tříleté lhůty měli bývalí manželé nabýt pozemek do podílového spoluvlastnictví, není významná.

Podstatné totiž je, že dotčené nemovitosti náležely do SJM a že v době zahájení exekuce účinky vypořádání SJM (ať již dohodou či ze zákona) dosud nenastaly (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. ).

Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , není dovolání proti němu podle přípustné. Nejvyšší soud je tedy podle věty první a odmítl.

Dovolání žalobkyně bylo odmítnuto, žalované dle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (, , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. května 2013

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, Ph. D.

předsedkyně senátu