Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1225/2013

U S N E S E N Í

L. M.,

proti žalované obchodní společnosti

E.ON Energie a.s.,

se sídlem v Českých Budějovicích, F.A. Gerstnera 2151/6, identifikační číslo organizace 26078201, zastoupené Mgr. Michalem Doležalem, advokátem se sídlem v Praze 2, Helénská 4,

o ochranu osobnosti

, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. září 2012, č.j. -114, takto:

I.

Dovolání žalobce

se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 2. března 2012, č.j. -72, zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném omluvy ve znění: „

Vážený pane L. M., tímto se Vám omlouváme za to, že jsme o Vás dne 17. 8. 2010 svým podáním učiněným prostřednictvím své právní zástupkyně JUDr. S. S. a doručeným Okresnímu soudu ve Zlíně 19.8.2010 nepravdivě tvrdili, že jste nevrátil podepsaný výtisk smlouvy o dodávce elektřiny. Tímto svým výrokem jsme porušili právo na ochranu osobnosti. Za E.ON Energie a.s., Ing. M. Š., předseda představenstva a Mgr. J. Š., místopředseda představenstva“.

Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. září 2012, č.j. -114, rozsudek soudu prvního stupně podle (dále jen „ “) potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se skutkovým a právním závěrem soudu prvního stupně, že nebyl prokázán neoprávněný zásah žalované do osobnostních práv žalobce. Vytýkaný výrok byl učiněn žalovanou v rámci její procesní obrany v soudním řízení. Odvolací soud uvedl, že protiprávnost zásahu do osobnostních práv fyzické osoby není dána, pokud původce zásahu plní jemu zákonem stanovenou povinnost či využívá zákonného oprávnění, a současně nejde o vybočení z plnění této povinnosti nebo z využití oprávnění (exces).

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno zástupkyni žalobce dne 13. listopadu 2012 a právní moci nabylo téhož dne.

Proti rozsudku Vrchního soudu v Praze podal žalobce dne 10. ledna 2013 dovolání doplněné podáním ze dne 2. dubna 2013. Přístupnost dovolání dovozuje z ustanovení , a jako dovolací důvody uvádí, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( o.s.ř) a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Žalobce tvrdí, že prokázal, že žalovaná v řízení u Okresního soudu ve Zlíně uvedla nepravdivé tvrzení o žalobci a že toto tvrzení je objektivně způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu na osobnostních právech žalobce, zejména bylo způsobilé přivodit pro žalobce negativní dopad na nahlížení ostatních zúčastněných osob v řízení na jeho osobu. Žalobce spatřuje otázku zásadního právního významu v tom, že v daném případě jde o posouzení otázky, zda jednání účastníka soudního řízení v rámci uplatňování jeho procesních práv vykazuje znaky protiprávního jednání a je tedy neoprávněným zásahem do osobnostních práv za situace, že je jednoznačně prokázáno a objektivně zjištěno, že tento účastník řízení uvádí nepravdivé tvrzení o druhém účastníkovi řízení, tedy lže a zda současně je takové jednání způsobilé vyvolat nemajetkovou újmu - snížení cti a důstojnosti- fyzické osoby. Dále žalobce namítá, že řízení je stiženo vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když se žalobce nemohl řádně vyjádřit k zaslanému vyjádření ze strany žalované. V tomto případě jde o právní posouzení otázky, zda jsou soudy povinny v rámci respektování práva osoby na spravedlivý proces zasílat účastníkům řízení y o úkonech jednotlivých účastníků řízení, popř. zda jsou povinny informovat účastníky řízení o provedených úkonech a záznamech v soudním spisu. K tomu odkazuje na rozsudek ESLP ve Štrasburku ze dne 21. 6. 2005 ve věci Milatová a ostatní proti České republice č. 61811/00.

Z výše uvedených důvodů navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012.

Dovolání žalobce proti uvedenému rozsudku Vrchního soudu v Praze není přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona. Dovolatel především nepřípustně uplatnil dovolací důvod ve smyslu (tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), jehož prostřednictvím přípustnost dovolání založit nelze, neboť podle , věty za středníkem , se k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a nepřihlíží.

Polemizuje-li pak dovolatel v podaném dovolání s právním posouzením věci odvolacím soudem (dovolací důvod ve smyslu ustanovení ), zda jednání účastníka soudního řízení v rámci uplatňování jeho procesních práv vykazuje znaky protiprávního jednání a je tedy neoprávněným zásahem do osobnostních práv, pak Nejvyšší soud ČR připomíná, že k této problematice se vyjádřil ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. dubna 2010 k výkladu vyloučení neoprávněnosti zásahu do osobnostních práv fyzické osoby v souvislosti se soudním řízením, popřípadě při jiném řízení před příslušným orgánem ( násl. obč. zák.), sp. zn. , publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 54, ročník 2010. Nejvyšší soud zde dospěl k závěru, že došlo-li k zásahu do osobnostních práv v rámci výkonu zákonem stanovených oprávnění, resp. povinností (např. postupem příslušných orgánů v řízení, k němuž jsou ze zákona povolány, výpovědí svědka, resp. účastníka v takovém řízení, úkony advokáta jednajícího za klienta na základě udělené plné moci, apod.), pravidelně nepůjde o zásah neoprávněný, pokud osoba (fyzická či právnická), jež se zásahu dopustila, nevybočila z mezí takto stanovených práv a povinností; zásah je třeba současně vždy posuzovat v kontextu s okolnostmi, za nichž k němu došlo, a dále s přihlédnutím k funkci, kterou výkon dotčených práv, resp. povinností, plní. Protože odvolací soud z těchto kritérií vycházel, pak jeho závěr o nezpůsobilosti zásahu do osobnostních práv žalobce je možno hodnotit jako opodstatněný a souhlasný s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

Dané rozhodnutí odvolacího soudu tedy nemůže být z hlediska ustanovení považováno za rozhodnutí zásadního právního významu, proti němuž by bylo přípustné dovolání podle ustanovení Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle ustanovení věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn věty první ve spojení s a , když dovolatel neměl se svým dovoláním úspěch, avšak žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. května 2013

JUDr. Pavel Pavlík

předseda senátu