Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 899/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců: a)Ak. arch. I. A., b) Ing. V. A., c) L. B., d) L. P., e) J. R., f) J. S., g) J. Š., h) Ing. V. Š., ch) I. Z., i) M. Z., zastoupených Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem v Táboře, Příběnická 1908, proti žalovanému M. K., zastoupenému Mgr. Markem Plajnerem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 23, o neplatnost kupní smlouvy, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. října 2012, č. j. -102, takto:

Dovolání se odmítá.

Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení Okresního soudu v Klatovech (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 13. června 2012, č. j. -72, a č. j. -75, kterými soud prvního stupně postupem dle připustil, aby do řízení na straně žalovaného jako další účastník přistoupil JUDr. M. Z. a na straně žalobců přistoupila Obec P. (dále jen „obec“). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že v daném případě byly splněny všechny předpoklady pro vstup těchto dalších účastníků do řízení, když JUDr. M. Z., jak vyplynulo z katastru nemovitostí, je vlastníkem předmětných nemovitostí, a Obec P. se svým vstupem do řízení souhlasí a má na jeho výsledku zájem.

Proti tomuto usnesení podal dovolání žalovaný, když namítal, že „odvolací soud se v napadeném rozhodnutí vůbec nevypořádal s odvolacími námitkami, zejména pak tím, že žalovaný namítal, že postup soudu prvního stupně je v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, když v řízení dochází postupem žalobců, kteří teprve v průběhu řízení neustále mění buďto okruh účastníků řízení nebo jeho předmět, pouze k průtahům, které však, dle názoru žalovaného, nemohou ovlivnit naprostou nedůvodnost žaloby“. Dále se domnívá, že mu měl být zaslán k vyjádření návrh žalobců na přistoupení obce do řízení, a to i přesto, že jeho stanovisko není ve smyslu ust. relevantní. Konečně má za to, že stanovisko zastupitelstva obce ve věci přistoupení do řízení na straně žalobce není zcela relevantní, když zastupitelstvo obce není orgánem příslušným k rozhodnutí, zda takový souhlas bude či nebude udělen. Navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání, jež je přípustné podle , Nejvyšší soud odmítl podle jako zjevně bezdůvodné.

Z dispoziční zásady, jež ovládá zahájení sporného řízení, vyplývá, že přistoupení dalšího účastníka může navrhnout pouze žalobce. Stanovisko žalovaného k návrhu na přistoupení dalšího účastníka nemá právní význam, a jde-li o přistoupení dalšího účastníka na straně žalované, nevyžaduje se souhlas toho, kdo má do řízení přistoupit. Při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení podle soudy především neřeší otázku věcné legitimace tohoto účastníka (obdobně lze srovnat usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 16. srpna 2005, sp. zn. ). Otázka věcné legitimace účastníka řízení (jak aktivní, tak i pasivní) je otázkou hmotněprávní, kterou soud řeší až v konečném rozhodnutí ve věci, a důsledkem případného nedostatku věcné legitimace je (po projednání věci) zamítnutí žaloby. Soud však při rozhodování o návrhu podle ustanovení mimo jiné posuzuje např. i to, zda navrhované přistoupení účastníka do řízení odpovídá požadavku hospodárnosti řízení vyplývajícímu z ustanovení a Naplnění této zásady je představováno především splněním povinnosti soudu postupovat v řízení po jeho zahájení tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Požadavek procesní ekonomie se dotýká jak postupu soudu, tak i účastníků řízení. Je ovšem nepochybné, že realizace tohoto cíle nemůže jít na úkor požadavku zajištění ochrany práv, aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly spolehlivě zjištěny.

Odvolací soud (stejně tak i soud prvního stupně) zcela zřetelně při svém rozhodování k uvedeným požadavkům správně přihlédl.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. května 2013

JUDr. Pavel V r c h a předseda senátu