Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 410/2013

7 Tdo 410/2013-24

U S N E S E N Í

P. Š.,

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. Š.

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Obviněný P. Š. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. , jímž bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 10. 2012, sp. zn. . Obviněný napadl usnesení Vrchního soudu v Praze proto, že jím byl ponechán beze změny výrok o trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. l písm. g) tr. ř. Namítl nepřiměřenost uloženého trestu, kterou spatřoval v tom, že soudy nepřihlédly k polehčující okolnosti stanovené v § 41 písm. l) tr. zákoníku. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Vrchnímu soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr.ř.Podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.Námitky, které se vztahují k přiměřenosti uloženého trestu, se sice týkají aplikace hmotného práva, avšak přesto nejsou dovolacím důvodem, a to ani v té variantě ustanovení § 265b odst. l písm. g) tr. ř., která dovolací důvod vymezuje jako „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“.Nejde-1i o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že je vadný výrok o vině, lze samotný výrok o uložení trestu napadat z hmotně právních pozic zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu.V poměru obou uvedených dovolacích důvodů jde o to, že dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. g) tr. ř. je obecným hmotně právním dovolacím důvodem, zatímco dovolací důvod podle § 265b odst. l písm. h) tr. ř. je z v l á š t n í m hmotně právním dovolacím důvodem vztahujícím se jen k výroku o uložení trestu. Z toho vyplývá, že má-li být samotný výrok o uložení trestu předmětem dovolání, jímž je namítáno porušení hmotného práva, může se tak stát zásadně jen s použitím zvláštního dovolacího důvodu podle § 265bodst. l písm. h) tr. ř. Tento dovolací důvod obviněný neuplatnil a evidentně to ani nepřicházelo v úvahu, protože obviněný byl uznán vinným zločinem vraždy podle § 140 odst. 2 tr. zákoníku a odsouzen podle tohoto ustanovení k trestu odnětí svobody na osmnáct let se zařazením do věznice se zvýšenou ostrahou. Obviněnému tedy byl uložen přípustný druh trestu ve výměře, která spadá do rámce zákonné trestní sazby stanovené v rozpětí od dvanácti let do dvaceti let odnětí svobody. Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře v rámci zákonné trestní sazby, je vyloučeno namítat v dovolání nepřiměřenost trestu (k tomu viz č. rozh. tr.). Lze jen dodat, že to vyplývá i z povahy dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, nýbrž je z některého z důvodů výslovně stanovených zákonem v tr. ř., mezi nimiž není uložení nepřiměřeného trestu. Namítanou nepřiměřenost trestu nelze považovat za „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ ve smyslu dovolacího důvodu podle odst. l písm. g) tr. ř. Pokud by měla tato varianta dovolacího důvodu podle odst. l písm. g) tr. ř. zahrnovat i námitky týkající se přiměřenosti uloženého trestu, pak by ustanovení odst. l písm. h) tr. ř. bylo bezpředmětné, nefunkční, nadbytečné a nedávalo by žádný smysl, protože uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy bylo „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“. Z toho plyne logický závěr, že meze pro námitky směřující proti samotnému výroku o uložení trestu vytyčuje ustanovení odst. l písm. h) tr. ř., které pro takový případ stanoví zvláštní hmotně právní dovolací důvod, a nikoli ustanovení dst. l písm. g) tr. ř., které stanoví obecný hmotně právní dovolací důvod.Z důvodů, které mají základ v otázce přiměřenosti uloženého trestu, Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do rozhodnutí nižších soudů. Učinit tak může jen zcela výjimečně, pokud je uložený trest v tak extrémním rozporu s povahou a závažností trestného činu a s dalšími relevantními hledisky, že je neslučitelný s ústavním principem proporcionality trestní represe. O takový případ se v posuzované věci evidentně nejedná. Obviněný byl odsouzen pro zločin vraždy podle tr. zákoníku, který spáchal podle zjištění soudů v podstatě tím, že dne 7. 11. 2011 na pozemní komunikaci mezi obcemi J., okr. Děčín, a S., okr. Ústí nad Labem, po předchozí hádce navazující na vzájemné neshody nejprve pětkrát vystřelil na poškozeného R. S. z pětiranného revolveru zn. Smith & Wesson ráže 38 Special tzv. terčovým střelivem, způsobil mu tím zranění na různých částech těla, poté začal na poškozeného střílet pistolí zn. Glock vz. 26 nabitou střelivem ráže 9 mm Luger, a když před ním poškozený utíkal po komunikaci směrem k obci J., pronásledoval ho, pokračoval ve střelbě a nakonec poškozeného, který v důsledku zranění nebyl schopen dalšího útěku a padl do travnatého porostu při komunikaci, z bezprostřední blízkosti zastřelil ranou do hlavy. Uložený trest odnětí svobody v trvání osmnácti let je sice trestem přísným, vyměřeným v horní polovině zákonné trestní sazby, avšak rozhodně nejde o trest, který by nějak vybočoval z ústavního rámce proporcionality trestní represe. Pro úplnost je třeba dodat, že soudy se zabývaly všemi hledisky rozhodnými pro stanovení druhu a výměry trestu, a pokud obviněnému nepřiznaly polehčující okolnost uvedenou v tr. zákoníku, tj. součinnost při objasňování činu, měly pro to důvody, které přijatelně vysvětlily odkazem na celkový postoj obviněného k spáchanému činu a tím, že obviněný jen přizpůsoboval své výpovědi dané důkazní situaci v tom kterém stadiu řízení. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivá hlediska ukládání trestu znovu rozebíral, přehodnocoval a činil v tomto ohledu nějaké vlastní závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně se výrokem o trestu nedostaly do žádného extrémního rozporu s ústavním principem proporcionality trestní represe. To, že obviněný považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný a domáhá se přiznání polehčující okolnosti, kterou u něho soudy neshledaly, není dovolacím důvodem.Nejvyšší soud proto podle odst. l písm. b) tr. ř. odmítl dovolání obviněného jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.O podaném dovolání Nejvyšší soud rozhodl v souladu s ustanovením odst. l písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání, aniž k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. května 2013

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec