Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1043/2013

U S N E S E N Í

D. M.

M. M.,

adresa pro doručování Kašperské Hory, Vimperská 213, zastoupenému JUDr. Ottou Mrňavým, advokátem se sídlem v Praze 3, Tachovské nám. 649/3, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu

v Nymburku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. března 2010, č. j. -346, , ve spojení s opravným usnesením ze dne 14. prosince 2012, č. j. -411, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Okresní soud v Nymburce (dále „soud prvního stupně“) vypořádal společné jmění účastníků jako bývalých manželů rozsudkem ze dne 16. prosince 2008, č. j. -191 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. ledna 2009, č. j. -202, přikázal do podílového spoluvlastnictví účastníků každému jednu ideální polovinu domu čp. 1142 na st. parc. č. 1213, st. parcelu č. 1213 o výměře 195 m2, parc. č. 621/33 o výměře 709 m2, v obci a k. ú. L. (výrok I.), přikázal do podílového spoluvlastnictví účastníků každému jednu polovinu domu čp. 213 na st. parc. č. 254, st. parcelu č. 254 o výměře 1259 m2, pozemek parc. č. 1005/1 po výměře 2729 m2, pozemkovou parcelu 1005/2 o výměře 3849 m2, pozemkovou parc. č. 1006/3 o výměře 727 m2, pozemkovou parcelu č. 1010 o výměře 48168 m2, pozemkovou parc. č. 1012 o výměře 316 m2, pozemkovou parc. č. 1031/1 o výměře 4879 m2, pozemkovou parc. č. 1013/2 o výměře 448 m2 v obci a k. ú. K. (výrok pod bodem II.), přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně specifikované movité věci v celkové částce 13.750,- Kč (výrok III.), žalobkyni uložil, aby zaplatila žalovanému na vypořádání věcí movitých 6.875,- Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a rozhodl o nákladech řízení (výroky V. a VI.). Doplňujícím rozsudkem ze dne 15. ledna 2009, č. j. -202, rozhodl, že „každému z účastníků se přikazuje závazek spočívající v povinnosti uhradit věřitelce H. P. ve výši 480.000,- Kč s 6% úrokem od dne 1. července 1996 do zaplacení, dále náklady řízení ve výši 33.138, Kč, a to na základě pravomocného a vykonatelného platebního rozkazu vydaného 1. 7. 1997 Krajským obchodním soudem v Praze, č. j. -8, ve spojení s rozsudkem Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 5. 11. 1997, č. j. -16, a dále rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1999, č. j. -89, který nabyl právní moci 18. září 1999, a dále náklady probíhajícího exekučního řízení vedeného před Okresním soudem v Klatovech pod sp. zn. , a to každému z účastníků do výše jedné poloviny.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 3. března 2010, č. j. -346, ve spojení s opravným usnesením ze dne 14. prosince 2012, č. j. -411, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve spojení s doplňujícím rozsudkem tak, že účastníkům přikázal povinnost zaplatit dluh H. P. ve výši 526.188,- Kč s 6 % úrokem z částky 480.000,- Kč od 1. 7. 1996 do zaplacení, a to každému jednou polovinou, jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ve znění do 31. 12. 2012 (dále „“), a uvádí, že uplatňuje dovolací důvody uvedené v a b), odst. 3

Dovolací soud postupoval podle ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II. bod 7 ) – dále opět jen Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření, které k němu bylo podáno, jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání, které žalovaný proti rozsudku odvolacího soudu podal, není přípustné.

V řízení o vypořádání společného jmění manželů dovolací soud zkoumá přípustnost dovolání ohledně každé vypořádávané položky zvlášť. Skutečnost, že odvolací soud např. změní rozsudek soudu prvního stupně ohledně jedné či několika položek neznamená, že dovolání je přípustné podle i proti těm částem rozsudku odvolacího soudu, které se týkají jiných položek, a že dovolací soud je již v důsledku částečné změny rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem oprávněn přezkoumat celé rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 8042).

Dovolací soud při zkoumání podmínek přípustnosti dovolání nevychází jen z formálního hlediska, že odvolací soud slovně označil výrok svého rozhodnutí (popř. jen některou část svého výroku) jako měnící. Závěr o tom, že rozhodnutí soudu prvního stupně bylo skutečně změněno, je možno učinit až z materiálního hlediska, tj. na podkladě porovnání obsahu obou rozhodnutí ve věci samé. Dovolání může podat jen ten, komu nebylo soudem prvního stupně plně vyhověno, nebo ten, komu napadeným rozhodnutím byla způsobena újma na právech, kterou lze odstranit zrušením napadeného rozhodnutí. Při posouzení této subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu je třeba posuzovat pouze z procesního hlediska (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 1994, sp. zn. , Právní rozhledy č. 2/1995).

V dané věci změnil odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně, jen pokud jde o výši plnění vůči Hedvice Polákové, šlo však jen o formulační změnu. Částka 526.188,- Kč je součtem dluhů 480.000,- Kč H. P., 33.186,- Kč na nákladech rozkazního řízení a 2 x 6.525,- Kč na nákladech řízení o námitkách proti platebnímu rozkazu. Ve zbývající části byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Do úvahy by tak připadala přípustnost dovolání jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží [ ]. Napadený rozsudek však takovým rozhodnutím není.

Pokud jde o dluh vůči Hedvice Polákové, odvolací soud správně vysvětlil, že povinnost jej zaplatit nevychází z hmotně právního titulu, ale z titulu procesně právní povahy – z rozhodnutí soudu, která jsou pravomocná, pro účastníky a pro soud závazná a také dovolací soud je jimi vázán ( ). V dovolacím řízení již nelze zkoumat, zda tato rozhodnutí jsou věcně správná. K námitce údajného nabytí věci od nevlastníka je třeba poukázat i na to, že i kdyby dovolací soud shledal tuto námitku důvodnou, mohlo by to mít za následek jen to, že by dovolateli nebyla přikázána ideální polovina nemovitostí, které od Hedviky Polákové účastníci koupili, aniž by to mělo vliv na jejich povinnost poskytnout jí plnění na základě pravomocných rozhodnutí soudu. Je též třeba upozornit na právní názor, který Ústavní soud vyslovil v nálezu ze dne 11. května 2011, sp. zn. . Navíc skutečnost, že nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků, nemohla mít vliv na paritu jejich podílů; má-li dovolatel za to, že není spoluvlastníkem nemovitostí, neboť vlastnické právo na účastníky nepřešlo, může tuto námitku uplatnit v řízení, jehož účastníky budou ti, kdo byli účastníky smlouvy, kterou měli účastníci nemovitosti nabýt do vlastnictví.

Žalovaný dále tvrdí, že se nemohl účastnit jednání před soudem prvního stupně dne 16. prosince 2008, neboť jej soud o tomto jednání nevyrozuměl; jde o tvrzení, že mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem odňata možnost jednat před soudem. Namítá též podjatost soudců. Jde o tzv. zmatečnostní námitky; avšak námitka, že řízení před soudy nižších stupňů je postiženo některou z vad řízení vypočtených v ustanoveních , a b) a , není od 1. ledna 2001 způsobilým dovolacím důvodem; k posouzení její důvodnosti slouží od uvedeného data žaloba pro zmatečnost (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 32/2003). Také nedostatek jednání při vyhlášení doplňujícího rozsudku znamená, že účastníkům byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem (viz též . Komentář. Praha: Wolters Kluwer, s. s., 2009, sv. I., s. 778). I zde bylo třeba k nápravě volit žalobu pro zmatečnost.

K námitce dovolatele, že soud prvního stupně neprovedl všechny jím navrhované důkazy, s nimiž spojuje existenci trezorku jako věci náležející do společného jmění manželů, dovolací soud připomíná, že podle obsahu zpochybňuje skutková zjištění, ze kterých vycházel i odvolací soud. Jak už uvedeno, jde-li o dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacích soudu podle , nelze uplatnit dovolací důvod podle , tj. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohla požadovat, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. května 2013

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.

předseda senátu