Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
44D58F2C0D050B2DC1257B740047DA7F.html
HTML · 11.08 KB
No categories available
33 Cdo 1445/2012
U S N E S E N Í
J. K.
JUDr. T. S.
, zastoupenému JUDr. Jiřím Novákem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, o 269.505,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 494/2009 , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. února 2012, č. j. 18 Co 6/2012 -124, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalovaného proti v záhlaví uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, jímž byl ve vztahu k žalovanému potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. října 2011, č. j. 26 C 494/2009 -83, ukládající mu povinnost „vydat žalobci úschovu vyplacením 269.505,- Kč“, které není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. , dále jen „o. s. ř. “), nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř).
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se nepřihlíží.
Přestože dovolatel za použití rozsáhlé argumentace formuluje několik otázek, které podle jeho názoru byly rozhodující pro rozhodnutí ve věci samé, zpochybňuje pouze skutkový závěr soudů obou stupňů, že neprokázal výplatu úschovy ve výši žalované částky žalobci (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), tj. uplatňuje výlučně dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , který míří na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci. Argumentuje-li nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že zanikla jeho povinnost k plnění žalobci. Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.
Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v situaci, kdy žalobci v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu žádné nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 30. dubna 2013
JUDr. Václav Duda
předseda senátu