Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3686/2011

U S N E S E N Í

a) J. H.

,

b) Ing. M. N.,

zastoupených JUDr. Františkem Severinem, advokátem se sídlem v Brně, Elišky Machové č. 41, proti žalované

A. S.

, zastoupené JUDr. Janem Svobodou, advokátem se sídlem v Brně, Příkop č. 2a, o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. dubna 2011, č. j. -94, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyním na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.295,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Františka Severina, advokáta se sídlem v Brně, Elišky Machové č. 41.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21.4.2011, č. j. -94, jímž byl rozsudek Okresního soudu Brno-venkov ze dne 23.9.2010, č.j. -68, potvrzen ve výroku, kterým bylo určeno, že žalobkyně jsou dědičkami ze zákona po Ing. J. H., zemřelém dne 13.10.2007, a změněn ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyním náhradu nákladů odvolacího řízení, každé ve výši 12.720,- Kč k rukám advokáta JUDr. Františka Severina, není přípustné podle ustanovení [ve znění účinném do 31.12.2012, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) - dále jen " "], neboť soud prvního stupně ve věci samé nerozhodl jinak než ve svém dřívějším rozsudku proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (odvolací soud usnesením ze dne 30.11.2009, č.j. -42, zrušil dřívější rozsudek soudu prvního stupně ze dne 16.4.2009, č.j. -31, pro vadu řízení, aniž jej zavázal právním názorem pro rozhodnutí ve věci samé), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení Napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení vzhledem k tomu, že - z hlediska dovoláním uplatněných důvodů - je rozhodnutí odvolacího soudu co do závěru o tom, že soud při posouzení žaloby podle musí vycházet z obsahu celé žaloby, včetně odkazu na usnesení vydané v řízení o dědictví,

v souladu se zákonem a že v dovolání žalované byly dále uplatněny (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. ) již jen dovolací důvody podle ustanovení a

Podle ustanovení účastníci mohou provádět své úkony jakoukoli formou, pokud zákon pro některé úkony nepředepisuje určitou formu. Každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen ( odst. 2 ).

Ze zásady bezformálnosti procesních úkonů (každého projevu vůle, který účastník učinil vůči soudu a kterým sleduje právní následky v procesněprávním vztahu, tj. i žaloby) vyplývá, že je soud posuzuje podle jejich obsahu. Pro posouzení procesních úkonů proto není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná.

Podle ust. závisí-li rozhodnutí o dědickém právu na zjištění sporných skutečností, odkáže soud usnesením po marném pokusu o odstranění sporu dohodou účastníků toho z dědiců, jehož dědické právo se jeví jako méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou. K podání žaloby určí lhůtu. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, pokračuje soud v řízení bez zřetele na tohoto dědice.

Žaloba podaná účastníkem řízení o dědictví na základě odkazu učiněného soudem v řízení o dědictví podle ustanovení není určovací žalobou ve smyslu , ale žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Taková žaloba proto nemůže být zamítnuta pro nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a žalobce není povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti o takovém právním zájmu. Tyto závěry ovšem platí pouze v případě, odpovídá-li žaloba požadavkům ustanovení na to, jakého práva se odkázaný účastník dědického řízení má žalobou domáhat. Požaduje-li žalobce něco jiného, může být žalobě o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, vyhověno jen tehdy, jestliže bude prokázán naléhavý právní zájem na požadovaném určení [ ].

Odvolací soud vyložil - jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku - otázku posouzení žaloby podle požadavků ustanovení správně. Dovodil-li, že „nelze vycházet výlučně ze žalobního petitu“, že ze žaloby musí být patrno, čeho se navrhovatel domáhá, což v daném případě „při posouzení celého obsahu žaloby, ve spojení s odkazem na usnesení vydané v řízení o dědictví, bylo splněno“ a že „se žalobkyně domáhají právě toho, co jim bylo uloženo soudem v řízení o dědictví“, pak bylo ve věci rozhodnuto v souladu se zákonem.

Kromě polemiky se závěry soudů o posouzení žaloby podle dovolatelka v ostatním obsahu svého dovolání právní posouzení věci odvolacím soudem (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) nezpochybňuje. Podstatou jejích dalších námitek (např. že při posouzení schopnosti zůstavitele se o sebe postarat a z ní vyplývající potřeby pomoci od žalobkyň „soudy vycházely toliko z tvrzení žalobkyň, svědků a lékařské zprávy MUDr. D. M.“) je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalované v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) dále vyplývá, že dovolatelka uplatňuje také dovolací důvod podle ustanovení , když namítá, že soudy nebyly „provedeny všechny potřebné důkazy k objektivnímu zjištění dané skutečnosti“ (ohledně schopnosti zůstavitele se o sebe postarat); že soudy „zamítly návrh dovolatelky na zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví na náležité posouzení zdravotního stavu zůstavitele“; že „soud prvního stupně v rámci provedení přípravy jednání na prvním jednání proběhnuvším po spojení věcí pod sp.zn. dne 20.4.2010 nekonstatoval stav řízení a jeho průběh předcházející nařízenému jednání“; že „tento postup se pak promítl do nesprávného rozhodnutí ve věci samé“ a že „tuto vadu nenapravil ani odvolací soud“.

Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Ani námitka žalované, že „spojením věcí bylo porušeno její právo na zákonného soudce“ a že tento „postup je v rozporu s d“, není opodstatněná. Jednak proto, že odvolací soud dostatečně a správně odůvodnil, proč považuje spojení věcí za „učiněné v souladu se zákonem“ (souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že „je vhodné v zájmu hospodárnosti spojit obě zahájená řízení, která spolu skutkově nepochybně souvisí“, a dospěl k závěru, že „ blíže neurčuje, pod kterou spisovou značkou by mělo být spojené řízení vedeno, ani nestanoví žádné bližší podmínky, když navíc obě řízení byla zahájena tentýž den“), a jednak proto, že uvedený postup není v rozporu s dosavadní běžnou praxí soudů.

Protože dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je – aniž by se mohl věcí dále zabývat – podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalobkyním v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 3.250,- Kč [srov. , , , , , ve znění , č. , č. 617/2007 Sb. a č. a Čl. II ] a v paušální částce náhrady výdajů ve výši

300,- Kč

(srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 3.550,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyň advokát JUDr. František Severin osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobkyním za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a větu druhou ) ve výši 745,- Kč. Protože dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto, soud jí ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalobkyním nahradila. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 4.295,- Kč je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyně v tomto řízení zastupoval ( ), do tří dnů od právní moci usnesení ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. dubna 2013

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu