Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 44/2013

U S N E S E N Í

D. P.

RPG Byty, s. r. o.

, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Gregorova 2582/3, zastoupené JUDr. Vladimírem Jirouskem, advokátem se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Preslova 9, o určení neplatnosti zvýšení nájemného, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. března 2012, č. j. -184, ve spojení s usnesením ze dne 28. března 2012, č. j. -188, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 12. března 2009, č. j. -53, zamítl návrh na přerušení řízení (výrok I.) a současně zamítl rovněž žalobu na určení neplatnosti

„listiny označené jako Oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného ze dne 1. 9. 2007, která byla doručena žalobkyni dne 2. 10. 2007, ay označené jako Evidenční list pro výpočet měsíčního nájemného z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu vystavené dne 14. 12. 2007, které byly obě sepsány žalovaným a vázaly se k bytu číslo 11 o velikosti 1+1 nacházejícímu se v ulici M. v Ostravě – K.“

(výrok II.); v návaznosti na rozhodnutí ve věci samé rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok III.).

K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací usnesením ze dne 7. července 2009, č. j. -68, odmítl odvolání žalobkyně proti výroku I. a v další napadené části, tj. ve výrocích II. a III., citovaný rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Následně soud prvního stupně rozsudkem ze dne 12. května 2011, č. j. -154, ve spojení s usnesením ze dne 10. října 2011, č. j. -160, žalobu opětovně zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem ze dne 28. března 2012, č. j. -184, ve spojení s usnesením ze dne 28. března 2012, č. j. -188, citovaný (v pořadí druhý) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že správně jde o byt č. 1 (tj. byt č. 1 o velikosti 1+1 nacházející se na ulici M. v O. – K. /dále jen „předmětný byt“ a „předmětný dům“/); zároveň rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Podle čl. II bodu 7. věty před první větnou čárkou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 28. března 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti napadenému potvrzujícímu rozhodnutí projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „“).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku není přípustné podle (proto, že soud prvního stupně ve svém druhém rozhodnutí ve věci samé /v rozsudku ze dne 12. května 2011, č. j. -154, ve spojení s usnesením ze dne 10. října 2011, č. j. nerozhodl jinak než v prvním /zrušeném/ rozsudku; v obou případech šlo o zamítavá rozhodnutí soudu prvního stupně). Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl zrušen uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. , avšak pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je nadále použitelným ustanovením /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak dovolací důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu.

Ačkoliv dovolatelka v dovolání odkázala na dovolací důvody podle a b/ , žádný z takto formálně uplatněných dovolacích důvodů nijak obsahově nekonkretizovala. Z obsahu jejího dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání) naopak vyplývá, že brojila proti skutkovým zjištěním, z nichž oba soudy vycházely při právním posouzení věci a na jejichž základě dospěly k (předběžnému) právnímu závěru, že na základě platné nájemní smlouvy ze dne 11. března 1993 uzavřené mezi právním předchůdcem žalované jako pronajímatelem a dovolatelkou jako nájemkyní (dále jen „Nájemní smlouva“) je dovolatelka nájemkyní předmětného bytu s nájemním poměrem na dobu neurčitou (který rovněž užívá). Dovolatelka za použití nepřípustného dovolacího důvodu podle však i v dovolání tvrdila, že oba soudy nehodnotily provedené důkazy ve vzájemné souvislosti a nepřihlédly ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci; podobně jako v nalézacím řízení setrvala tedy i v řízení dovolacím na tvrzeních, že v předmětném domě neužívá k bydlení byt č. 1, nýbrž byt č. 2, který byl následně rozhodnutím stavebního úřadu změněn na nebytový prostor a který nikdy nebyl kolaudován jako byt, že jí užívané prostory jsou hygienicky závadné a nezpůsobilé k trvalému bydlení, že z tohoto důvodu by měla právo na slevu z nájemného z těchto prostor, že bytová náhrady jí měla být přidělena dřívějším národním výborem a nikoli žalovanou (resp. jejím právním předchůdcem) a že na první straně Nájemní smlouvy absentuje označení žalované. Podstatou dovolacích námitek jsou tak nepřípustné výtky týkající se nedostatečně, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, popřípadě vadného hodnocení provedených důkazů.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. dubna 2013

JUDr. Miroslav F e r á k, v. r.

předseda senátu