Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C45C5EB37957CF27C1257B6000435258.html
HTML · 13.76 KB
No categories available
33 Cdo 1109/2012
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce S. M., zastoupeného JUDr. Petrem Gracíkem, advokátem se sídlem v Novém Bydžově, Masarykovo náměstí 1144, proti žalované Ing. N. H., zastoupené JUDr. Františkem Laštovkou, advokátem se sídlem v Praze 2, Pod Zvonařkou 2240/8, o 92.150,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 259/2008 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2011, č.j. 11 Co 120/2011 -215, takto:
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
Dovolání žalované proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud ve vyhovujícím výroku o věci samé potvrdil rozsudek obvodního soudu ze dne 21. 9. 2010, č.j. 42 C 259/2008 -168, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále též jen „o.s.ř. “, srov. čl. II, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. ), a přípustnost nelze dovodit ani z § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. , který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o.s.ř. ).
Dovolatelka sice výslovně nepodřadila svou argumentaci dovolacím důvodům uvedeným v § 241a odst. 2 a odst. 3 o.s.ř. , avšak hodnoceno podle obsahu dovolání uplatnila zejména dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř. mířící na pochybení soudu při zjišťování skutkového stavu věci. Stěžejní část jejího dovolání totiž tvoří výhrady proti správnosti skutkového závěru, že smlouvu o dílo s ní uzavřel žalobce jako podnikající fyzická osoba, oproti čemuž prosazuje, že účastníkem smlouvy o dílo byla obchodní společnost STAVOTERM NB s.r.o., která je se žalobcem personálně i podnikatelsky propojena. Jelikož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 3 o.s.ř. nelze – jak bylo výše vyloženo – při zvažování přípustnosti podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. přihlížet, je pro účely daného dovolacího přezkumu bezcenný i právní závěr, který z jejích skutkových námitek (implicite) plyne (že žalobce není ve věci aktivně legitimován).
I další námitka dovolatelky, a sice že dílo bylo provedeno v rozporu s projektovou dokumentací, vystihuje k založení přípustnosti dovolání nezpůsobilý dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř.
K závěru o přípustnosti dovolání nevede ani argumentace dovolatelky, jíž soudu prvního stupně, a potažmo i odvolacímu soudu, vytýká, že nepovažoval za významné, že zhotovené dílo vykazuje vady. Žalovaná se mýlí, domnívá-li se, že by tato okolnost měla vést k úpravě ceny díla a že by doplatek měl být zhotoviteli poskytnut až poté, co bude dílo shledáno bezvadným. Podle skutkových závěrů, z nichž odvolací soud vyšel, a které jsou – jak bylo výše vyloženo – při zvažování přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. nezpochybnitelné, bylo dílo zhotovitelem předáno a žalovaná je převzala. Je proto povinna zaplatit podle § 634 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), zhotoviteli cenu díla. Případné následně zjištěné vady nemohou odůvodnit nezaplacení ceny díla, ale mohou být jen důvodem k uplatnění odpovědnosti za vady díla, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době (§ 645 odst. 1 obč. zák.), pokud se smluvní strany – a to nebylo v souzené věci zjištěno – nedohodly jinak. Cena díla byla zjištěna znaleckým posudkem provedeným soudem prvního stupně a vytýká-li dovolatelka, že soudy nedoplnily dokazování oponentním znaleckým posudkem, jedná se opět o skutkovou námitku, která není s to přípustnost dovolání založit. Pokud nesouhlasí s hodnocením provedeného důkazu znaleckým posudkem, pak nezbývá než dodat, že hodnocení důkazů v dovolání již nelze úspěšně napadnout, a to ani prostřednictvím – v daném případě obecně nezpůsobilých – dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o.s.ř.
Poukazuje-li žalovaná v dovolání na nové skutečnosti ohledně jí uplatněných reklamací otopné soustavy, které nastaly až po vynesení napadeného rozsudku, a předkládá-li k tomu nové důkazy, přehlíží, že v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy ve věci samé (§ 241a odst. 4 o.s.ř. ).
Nejvyšší soud nepřípustné dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 , věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř. o. s. ř. ).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. Žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, jež sestávají z odměny za zastupování advokátem v dovolacím řízení. Výši odměny dovolací soud určil podle ustanovení § 1 odst. 1 , § 2 , § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3 , § 14 odst. 1 , § 15 , § 16 a § 18 odst. 1 , věty první, vyhlášky č. 484/2000 Sb. , ve znění účinném do 29. 2. 2012 – viz čl. II vyhlášky č. 64/2012 Sb. , tj. částkou 5.750,- Kč. Součástí nákladů je dále paušální částka náhrady za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 1 , 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně 30. dubna 2013
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu