Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 220/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobců a) M. S., a b) N. S., obou zastoupených JUDr. Janem Kocinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Malá 6, proti žalovaným 1) European Golf & Country Club, se sídlem v Liberci, K Olympii 44, identifikační číslo osoby 26664615, 2) TRUCKPARK CZ, a.s., se sídlem v Praze 4, Na Lysinách 457/20, identifikační číslo osoby 24750620, a 3) TRUCKPARK a.s., se sídlem v Loukově u Mnichova Hradiště 55, identifikační číslo osoby 25447203, všem zastoupeným JUDr. Martinem Köhlerem, advokátem se sídlem v Liberci III – Jeřábu, 1. máje 535/50, o určení neplatnosti kupních smluv a o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2012, č.j. -282 ve spojení s opravným usnesením ze dne 31. října 2012, č.j. -313, takto:I. Dovolání žalobců se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení

Stručné odůvodnění ( ):

Proti v záhlaví citovanému rozsudku Krajského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 19. října 2011, č.j. -184, podali žalobci (dále již „dovolatelé“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost dovozují z a za dovolací důvod výslovně označují ; z obsahu podaného dovolání je však zřejmé, že dovolatelé prostřednictvím vylíčených okolností uplatňují rovněž i dovolací důvody ve smyslu

Dovolatelé zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřují ve skutečnosti, že soudy obou stupňů posoudily nesprávně otázku naléhavého právního zájmu žalobců na požadovaném určení. Za otázku zásadního právního významu pak považují posouzení, zda „akcionáři jako osoby, které nebyly účastníkem právního vztahu, mají právní zájem na určení zda společnost, jejímiž jsou akcionáři, je vlastníkem majetku“. Uvádí, že tato otázka byla již judikaturou řešena ve prospěch závěru, že věcnou legitimaci k určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má nejen ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, ale i ten, jehož právní sféry se právních vztah nebo sporné právo týká (odkázali např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. , sp. zn. a sp. zn. ), avšak soudy I. a II. stupně ji řešily jinak. Navrhli, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky odvolacího soudu i soudu prvního stupně a věc vrátil Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Založil-li odvolací soud své rozhodnutí na právním závěru, že v daném případě není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva, pak tomuto právnímu závěru nelze nic vytknout, neboť je v souladu s ustanovením a s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. června 2007, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu: www.nsoud.cz, a vrozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněného v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod číslem C 866). Judikatura Nejvyššího soudu, na kterou dovolatelé odkazují, na projednávanou věc nedopadá [k tomu srov. závěr odvolacího soudu na str. 11 ve druhém odstavci odůvodnění písemného vyhotovení napadeného rozsudku: „Tvrzený zájem žalobců je výhradně ekonomického charakteru, nikoliv právního. Právní zájem na požadovaném určení vlastnictví by mohl mít pouze třetí žalovaný (jako právnická osoba), nikoliv žalobci jako fyzické osoby“].

Nejvyšší soud proto dovolání dovolatele podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je důsledkem aplikace věty první, , a per analogiam, neboť žalobci s ohledem na výsledek tohoto dovolacího řízení nemají na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovaným podle obsahu spisu v tomto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, takže podmínky pro aplikaci v daném případě osvědčeny nebyly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 24. dubna 2013

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu