Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 650/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně JAVI TUNING, s.r.o., se sídlem Lidečko 278, PSČ 756 15, identifikační číslo osoby 25575759, zastoupené JUDr. Zdeňkem Bučkem, advokátem, se sídlem v Kyjově, Jungmannova 1031/34, proti žalované AutoFleetCar s.r.o., se sídlem v Praze - Řeporyje, Ke Zdravotnímu středisku 103, PSČ 155 00, identifikační číslo osoby 27654885, zastoupené Mgr. Tomášem Císařem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Nad tratí 387/13, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2012, č. j. -45, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 28. února 2012, č. j. -28, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 9. července 2012, č. j. -39, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. září 2012, č. j. -41, zastavil řízení a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se žalobkyni vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1.500,- Kč.

K odvolání žalobkyně odvolací soud usnesením v záhlaví uvedeným usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Žalobkyně napadla usnesení odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení ( ).

Nejvyšší soud České republiky (dále též jen „Nejvyšší soud“) úvodem poznamenává, že rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012 s výjimkou v zákoně uvedenou) se podává z bodu 7., článku II., části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další zákony.

Po zjištění, že dovolání bylo podáno ve lhůtě stanovené v , oprávněnou osobou řádně zastoupenou advokátem, jímž bylo dovolání též sepsáno (, 4 ), se Nejvyšší soud zabýval nejdříve otázkou, zda je dovolání v této věci přípustné, neboť pouze z podnětu přípustného dovolání lze přezkoumat správnost napadeného rozhodnutí z hlediska uplatněných dovolacích důvodů.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení až

Podle ustanovení odst. l není dovolání přípustné, protože rozhodnutí o zastavení řízení v souladu s ustanovením není rozhodnutím ve věci samé (k výkladu pojmu "věc sama" srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. prosince 1997, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 61/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); jedná se o usnesení procesní povahy.

Podle ustanovení , a není dovolání rovněž přípustné proto, že usnesení o zastavení řízení podle ustanovení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.

Dovolání žalobkyně proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení, který má z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. ), přípustné také není (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto bez jednání ( ) jako nepřípustné odmítl, aniž se jím mohl zabývat z pohledu v něm uplatněných námitek ( věta první a ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, a a s přihlédnutím k tomu, že žalované žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. března 2013

JUDr. Pavel Horák, Ph.D.

předseda senátu