Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1751/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Frenn Trading B.V., se sídlem 1077XX Amsterdam, Strawinskylaan 965 WTC, Nizozemské království, registrační číslo 16039519, zastoupené prof. JUDr. Miroslavem Bělinou, CSc., advokátem se sídlem v Praze 5, Karla Engliše 3201/6, proti žalované Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s., se sídlem v Praze 8-Karlíně, Za Poříčskou branou 6/č.p. 256, PSČ 186 00, identifikační číslo osoby 49 24 14 94, zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze, Na Příkopě 988/31, o zaplacení částky 7,276.524,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. září 2010, č. j. -131, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.463,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 18. prosince 2009, č. j. -88, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o zaplacení částky 7,276.524,- Kč a rozhodl o nákladech řízení, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení (dále též jen „“), ve znění účinném do 31. prosince 2012 (srov. bod 7. čl. II přechodných ustanovení části první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (soud prvního stupně v pořadí prvním rozsudkem ze dne 8. října 2008, č. j. -43, který byl zrušen odvolacím soudem, žalobu rovněž zamítl). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila, případně jejichž řešení zpochybnila.

Dovolatelkou vymezenou otázku, zda akcesorita úroků z prodlení k hlavnímu závazku způsobuje, že se úroky z prodlení nepromlčí dříve, než hlavní závazek, nepovažuje Nejvyšší soud za otázku zásadního právního významu, neboť ji odvolací soud řešil v souladu s judikaturou dovolacího soudu. V rozsudku ze dne 8. února 2007, sp. zn. , , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2007, pod číslem 104, na který rovněž dovolatelka odkazuje, Nejvyšší soud uzavřel, že povinnost dlužníka platit úroky z prodlení se splněním úvěru nebo jiného dluhu (závazku) nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení se splněním tohoto závazku; tímto dnem počíná u tohoto práva podle ustanovení § 393 odst. 1 obchodního zákoníku běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo promlčí jako celek. Dále dovodil, že povinnost platit úroky z prodlení nemůže trvat déle, než trvá závazek hlavní. Splněním dluhu (závazku) nebo jeho zánikem z jiného důvodu zaniká (končí) také povinnost platit úroky z prodlení jako vedlejší (akcesorický) závazkový právní vztah; zůstává tu jen povinnost zaplatit již dospělé úroky z prodlení. Dojde-li k promlčení hlavního závazkového právního vztahu, nemůže se takový právní následek uplynutí času nevztahovat k závazku vedlejšímu (akcesorickému). V rozsudku ze dne 18. prosince 2008,

sp. zn. , uveřejněném pod číslem 86/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek se Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda se uznání promlčeného hlavního závazku vztahuje i na úroky z prodlení jako akcesorický závazek a dospěl k závěru, že je-li pohledávka promlčena, je věcí dlužníka, v jakém rozsahu svůj závazek uzná. Může např. uznat jen část jistiny, jen část příslušenství, jen příslušenství nebo jen jistinu. Uzná-li dlužník promlčený závazek jen co do jistiny, nemá to bez dalšího za následek uznání již promlčeného (jako celek) příslušenství, tvořeného úroky z prodlení.

Vyšel-li odvolací soud z toho, že splatnost ručitelského závazku žalované nastala

7. ledna 2003 a od 8. ledna 2003 byla žalovaná v prodlení s plněním svého závazku, dále že žalobkyně uplatnila u Obvodního soudu pro Prahu 1 žalobou doručenou 19. listopadu 2003 v řízení vedeném pod sp. zn. pouze právo na zaplacení jistiny a ta byla zaplacena 30. května 2007 na základě rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. dubna 2007, č. j. -111, a v projednávané věci byla žaloba o zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení za dobu prodlení od 8. července 2005 do 30. května 2007 podána 31. července 2007, je jeho závěr o promlčení práva na zaplacení úroků z prodlení podle ustanovení § 393 odst. 1 a § 397 obchodního zákoníku, založený na úsudku, že stavení promlčecí doby ohledně jistiny nemohlo mít vliv na běh promlčecí doby ohledně příslušenství, které nebylo spolu s jistinou uplatněno, v souladu s výše citovanou judikaturou dovolacího soudu, neboť stejný závěr o promlčení příslušenství, které nebylo uznáno vedle jistiny, platí i o promlčení příslušenství, které nebylo uplatněno s jistinou.

Jelikož dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé není přípustné ani podle ustanovení a proti části výroku, kterou odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení a proti výroku o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle žádného ustanovení (srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a vznikla jí tak povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Ty sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 10.000,- Kč podle ustanovení bodu 5., , , a , z paušální náhrady 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 2.163,- Kč a celkem činí 12.463,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. března 2013

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu