Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 879/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská 964/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 44 84 89 43, zastoupené JUDr. Světlanou Vargovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Musorgského 14, PSČ 702 00, proti žalovaným 1) AMAZONIA HOFFMANN s. r. o. „v likvidaci“, se sídlem v Ostravě – Hrabůvce, Dr. Martínka 1590/6, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 27 77 09 31 a 2) L.N., zastoupené JUDr. Karlem Guziurem, advokátem, se sídlem ve Frýdku-Místku, Politických obětí 120, PSČ 738 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. dubna 2011, č. j. -97, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci k odvolání druhé žalované rozsudkem ze dne 5. dubna 2011, č. j. -97, potvrdil rozsudek ze dne 9. prosince 2010, č. j. -88, jímž Krajský soud v Ostravě ponechal vůči druhé žalované v celém rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 27. července 2009, č. j. -15, ve znění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. dubna 2010, č. j. -60, kterým oběma žalovaným uložil společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 907.050,- Kč s 6% úrokem od 16. dubna 2009 do zaplacení, směnečnou odměnu 3.023,50 Kč a žalobkyni nepřiznal ve vztahu ke druhé žalované náhradu nákladů řízení.

Odvolací soud – vycházeje ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že druhá žalovaná neunesla důkazní břemeno ohledně námitky, podle níž žalobkyně zneužila jejího podpisu na směnce. Přitom zdůraznil, že druhá žalovaná „své tvrzení, uvedené ve včas podaných námitkách, nejenže neprokázala, ale namítala-li, že podepsala v bance prázdný papír pouze s hlavičkou banky, která byla na levé straně dokumentu, s tím, že pravou stranu dokumentu překrývaly jiné y, jeví se její tvrzení nevěrohodným, neboť je na odpovědnosti každého, aby se zajímal o celý text dokumentu, tedy o celou u, na níž připojuje svůj podpis“.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které má za přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. uplatňujíc dovolací důvody podle ustanovení

Dovolatelka akcentuje, že (v případě sporné směnky) „se jedná o nesvobodný podpis na prázdném papíru, označeném pouze hlavičkou banky“, na který se navíc nepodepsala jako směnečný rukojmí, neboť nevěděla, že „se jedná o budoucí směnku“. Soudy obou stupňů přitom porušily procesní práva dovolatelky, když neprovedly jí navrhované důkazy, tj. důkaz výslechem svědků, „zejména“ svědka R.Z. (jednatele výstavce směnky - první žalované) a důkaz kamerovým záznamem „z jednání v bance“. Dovolatelka trvá na tom, že „vědomě se na žádnou směnku nepodepsala a tedy byla uvedena v omyl nebo dokonce vědomě podvedena“.

Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání druhé žalované proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Z ustanovení se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [241a odst. 2 písm. b) ]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán ( ), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení , stejně jako důvod podle , jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. , jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Při respektování shora vymezených kritérií jsou pro řešení otázky přípustnosti dovolání podle ustanovení bezvýznamné námitky dovolatelky, jimiž vystihuje dovolací důvod vymezený v ustanovení Dovolatelkou vytýkaná vada (jež měla spočívat v tom, že soudy nižších stupňů neprovedly dovolatelkou navrhované důkazy) totiž podmínku existence otázky zásadního právního významu nezahrnuje. Současně nelze přehlédnout, že soudy obou stupňů se s důvody, pro které nebyl proveden důkaz záznamem z kamerového systému a důkaz výslechem svědků G.H. a Z.H., ve svých rozhodnutích odpovídajícím způsobem vypořádaly. Z obsahu spisu pak neplyne, že by dovolatelka v řízení před soudem prvního stupně (popř. v odvolacím řízení při respektování omezení plynoucích z ustanovení ) navrhla důkaz výslechem svědka R.Z.

Obecně přitom platí (srov. ustanovení ), že o tom, které z navržených, popřípadě dalších důkazů provede, rozhoduje soud. Dospěly-li soudy nižších stupňů k závěru, že provedení navržených důkazů není ke zjištění skutkového stavu nutné, a své rozhodnutí řádně odůvodnily, využily svého práva určeného ustanovením věty druhé Právo soudu rozhodnout o tom, které z navrhovaných důkazů provede, vyplývá i z ústavního principu nezávislosti soudů podle y (viz např. nálezy Ústavního soudu ze dne 6. prosince 1995, sp. zn. a ze dne 13. září 1999, sp. zn. ).

Jakkoli dovolatelka, jde-li o dovolací důvody, odkazuje i na ustanovení , polemikou se závěrem odvolacího soudu ohledně (ne)unesení důkazního břemene co do tvrzeného zneužití jejího podpisu na směnce ve skutečnosti (posuzováno podle obsahu) zpochybňuje správnost hodnocení důkazů, jak je provedly soudy nižších stupňů.

Přitom hodnocení důkazů nelze − se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení − úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem. K tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu) nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod číslem 145. Na nesprávnost hodnocení důkazů totiž lze usuzovat jen ze způsobu, jak soud hodnocení důkazů provedl, a to jen prostřednictvím pro tuto věc „nezpůsobilého“ dovolacího důvodu dle

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání druhé žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2013

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu