Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 7/2013

-9

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Linci, Rakouská republika, ze dne 30. 9. 2011, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 19. 10. 2011, byl L. Š. uznán vinným zločinem výdělečného podvodu, zločinem výdělečné krádeže, zčásti vloupáním, a přečiny zatajování listin a trvalého odnětí věci, podle rakouského trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Linci, se L. Š. dopustil trestné činnosti v podstatě tím,

že v případech uvedených v bodě A 1) – 8) rozsudku v době od 21. 3. 2011 do 18. 7. 2011, v úmyslu se neoprávněně obohatit na úkor odpovědných osob čerpacích stanic, tyto oklamal tím způsobem, že předstíral svou platební schopnost a ochotu zaplatit, čímž je přiměl k vydání pohonných hmot – nafty v celkové částce 502,19 Euro, čímž provozovatele čerpacích stanic poškodil na jejich majetku. Skutky pod bodem B 1) – 2) rozsudku se v Linci ve dnech 2. 5. 2011 a 29. 7. 2011 dopustil výdělečného odcizení cizí movité věci zčásti vloupáním s úmyslem si tyto ponechat a tak se neoprávněně obohatit, a to odcizením kabelky s peněženkou s hotovostí 220,- Euro a digitální kamery z vozidla A. B. a horského kola zn. KTM, typ Ultra Trail v hodnotě cca 600,- Euro R. Ö. Skutky pod bodem C 1) – 2) rozsudku se pak dopustil zatajení dokladů, jimiž nebyl oprávněn disponovat s úmyslem použít je v právním styku k užití práva, právního styku, resp. skutečnosti tím způsobem, že dne 30. 3. 2011 v Linci odmontoval z vozidla K. W. tabulky s reg. č. vozidla ..., které částečně použil při svých podvodech u čerpacích stanic a dne 2. 5. 2011 v Linci v souvislosti s krádeží vloupáním do vozidla A. B. v její kabelce se nacházející 3 e-karty, její řidičský průkaz a srbskou identifikační kartu, které zahodil. K její škodě pak téhož dne jednáním v bodě D) rozsudku trvale odcizil cizí movitou věc z jejího držení, aniž by si věc sám či pro třetí osobu přivlastnil, když v souvislosti s krádeží vloupáním do jejího vozidla odcizil kabelku spolu s peněženkou, které po odcizení hotovosti v této se nacházející, jakož i tři klíče, zahodil.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. Š. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky přinejmenším trestných činů (podvodu podle § 209 tr. zákoníku a krádeže podle § 205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený L. Š. v úmyslu opatřovat si trvalý příjem se dopouštěl majetkové trestné činnosti, kterou způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil více útoky a po delší dobu. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl již uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. března 2013

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík