Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 17/2013

-6

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Berlíně, Spolková republika Německo, ze dne 16. 7. 2008, sp. zn. B 13 (536) 2 St Js 429/08 Kls (4/08), který nabyl právní moci dne 23. 4. 2009, byl V. Z. uznán vinným podle německého trestního zákona, daňového řádu a zákona o pobytu, trestným činem výdělečného pašování a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 3 (tří) měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Berlíně se V. Z. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že

dne 20. 3. 2008 vyzvedl jím na leasing vzatým a řízeným nákladním vozidlem s přívěsem s českou reg. zn. v Hamburku na Eurogate Terminalu, kontejner ......, který byl předtím přepraven po moři do Hamburku z Číny. Odesílatelem dodávky byla firma „Shenzhen Taiping Trade Co. Ltd“ z Číny, a jejím adresátem firma „Romen, s. r. o. Praha“, když podle přepravních dokladů měl být kontejner naložen 368 kartony s bundami a 550 kartony se svetry. Ve skutečnosti, což odsouzený Z. věděl, se jednalo o kartony s celkem 8.610.800 ks cigaret, z čehož bylo 700.000 ks zn. Marlboro Light bez kolků, 2.520.000 ks zn. Marlboro bez kolků, 130.000 ks zn. Pall Mall bez kolků, 10.000 ks zn. Lucky Strike bez kolků a 5.250.800 ks zn. Jin Ling s ruskými kolky. Po převzetí kontejneru odstavil odsouzený vozidlo v pásmu volného obchodu u zámořského centra v Hamburku Schumacherwerder, kde jej nechal stát až do 25. 5. 2008, kdy s tímto nákladním vozem toto pásmo volného obchodu opustil, zřejmě na základě předložení zfalšovaných dokumentů při výjezdu, které simulovaly předchozí vybavení cla, aniž by jím vezené zboží v Hamburku přiznal k proclení. Následně odvezl tento náklad do továrního areálu ve F.-Z.-S./P. v Berlíně, v němž se nachází skladovací hala v pronájmu N. V. L., kde kontejner otevřel. Pašované cigarety měly být vyloženy za účelem jejich pozdějšího prodeje i při vědomí jejich původu. Odsouzený Z. si chtěl převzetím, dovozem a přepravou neproclených a nezdaněných cigaret opatřit v ne zanedbatelné výši zdroj příjmů a financovat tak svou obživu. Na zjištěných cigaretách vázne tabáková daň ve výši minimálně 1.189.649,05 Euro.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že V. Z. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. V. Z. se z důvodu svého majetkového prospěchu podílel na spáchání daňové trestné činnosti, kterou byla způsobena škoda velkého rozsahu. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této dopustil společně s dalšími osobami. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení V. Z. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. března 2013

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík