Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 5/2013

11 Tcu 5/2013-8

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky projednal dne 14. března 2013 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl t a k t o : Podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky, L. H. rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. 4 KLs , hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v Hofu, Spolková republika Německo, ze dne 19. 11. 2010, sp. zn. 4 KLs , který nabyl právní moci dne 30. 3. 2011, byla L. H. uznána vinnou trestným činem vyděračského únosu člověka v jednotě činu s pokusem o zvláště těžkou loupež v jednotě činu s nebezpečným ublížením na těle; trestným činem nebezpečného ublížení na těle v jednotě činu s pokusem o nátlak a vyděračským únosem člověka v jednotě činu se zvláště těžkou loupeží v jednotě činu s nebezpečným ublížením na těle, podle německého trestního zákona, a byla odsouzena k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7 (sedmi) let a 6 (šesti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Hofu se L. H. dopustila trestné činnosti v podstatě tím, že společně

s A. G. se

v již blíže nezjištěnou dobu dohodli, že se zmocní českých prostitutek, příslušnic etnické menšiny Romů, přičemž využijí rasové nenávisti společným týráním a ponižováním obětí a zároveň jejich zastrašováním za použití násilí proti jejich osobám, a zejména ranami je donutí k odevzdání peněz, které si ponechají pro sebe. Při realizaci svého společného plánu jeli oba odsouzení v případech detailně popsaných

v

bodech I) až III) rozsudku

osobním vozem Audi A 4 odsouzeného G., reg. zn. ..., do A. v Česku, kde si postupně vyhlédli prostitutky, a to Ž. K., I. B. a H. V. Tyto ženy odsouzený G., a to dne 20. 3. 2010 Ž. K., dne 25. 3. 2010, I. B. a dne 28. 3. 2010 H. V. přiměl k nastoupení do jeho auta, přičemž se v rozporu se skutečností vydával za zákazníka, a odjel s nimi na místo domluvené s odsouzenou H. - na odlehlé místo v lese nebo k jeho domu v S., část obce L. Zde byly tyto ženy, které s ním jely jen proto, že si myslely, že A. G. bude chtít využít jejich služeb jako prostitutek, vyloženy, protože na odlehlých místech nemohly očekávat žádnou pomoc od jiných osob. Oba tělesně korpulentní odsouzení tyto své oběti společně a za použití nástrojů k bití, hrubě napadali tím způsobem, že byly tlučeny pěstmi, kuželem z tvrdého dřeva dlouhým asi 36 cm, který měl v nejširším místě průměr 5 cm (případy I. a II.), jakož i kovovou tyčí dlouhou asi 50 cm, silnou asi jako prst (dále bod III.), kopány obutýma nohama a v případě III. byly různým způsobem ponižovány. Využitím této situace prohledala vždy dle dohody odsouzená H. oblečení obětí, zda nemají peníze, aniž by se tyto v důsledku utrpěného tělesného týrání odvážily klást odpor, protože se obávaly dalších ran. Oba odsouzení, kteří chtěli využít strachu svých obětí za účelem získání peněz, vycházeli z toho, že prostitutky s sebou nevozí žádné značné peněžní obnosy a očekávali vždy lup z činu do 100,- Euro, když se pro případ, že by byly peníze nalezeny, dohodli, že k získání peněz využijí zastrašování prostitutek předchozím tělesným týráním a jejich obavami o své zdraví.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) na rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzená L. H. je občankou České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (přinejmenším loupeže podle § 173 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzená L. H. ze zavrženíhodné pohnutky vůči jiným osobám z důvodu jejich příslušnosti k jinému etniku a pro svůj majetkový prospěch se vůči těmto dopustila zvlášť závažné trestné činnosti. Společenská škodlivost její trestné činnosti je zvyšována i tím, že se této trestné činnosti dopustila společně s další osobou, více útoky, jakož i zvlášť surovým způsobem jejího provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzené byl již uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. H. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. března 2013

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík