Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1818/2012

U S N E S E N Í

P. M.

GE Money Multiservis, s.r.o.

, IČ 49241150, se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1422/1a, zastoupené Mgr. Lucií Tonikovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Haštalská 27, o zaplacení částky 88.009,- Kč oproti vrácení vozidla, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 3. 2011, č. j. -172, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na nákladech dovolacího řízení částku 7.044,- Kč k rukám Mgr. Lucie Tonikové, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 88.009,- Kč oproti vrácení vozidla. Tvrdil, že dne 30. 12. 2004 prostřednictvím společnosti Autocentrum Háša (dále též „dealer“) uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru na úhradu kupní ceny ojetého motorového vozidla značky Mazda 626, jejíž výše činila 82.500,- Kč. Na podpisové doložce předmětné smlouvy jsou uvedeny tři subjekty, a sice žalobce jako klient, žalovaná jako věřitel a dealer jako zástupce věřitele. Dealer však nemohl být zástupcem věřitele, protože ve smlouvě je uvedeno, že administrativní poplatek za uzavření smlouvy ve výši 2.640,- Kč zaplatí klient věřiteli prostřednictvím dealera. Smlouvu tedy nelze považovat za platnou, neboť dealer smlouvu podepsal jako dealer a nikoliv jako věřitel. Na smlouvě přitom chybí podpis zástupce věřitele, jehož jméno je na smlouvě předtištěno. Žalobce i přesto své povinnosti podle smlouvy plnil, celkem na splátkách zaplatil právě žalovanou částku, čímž mělo dojít k bezdůvodnému obohacení žalované.

Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 28. 5. 2010, č. j. -99, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Přestože žalobce označil svůj návrh jako žalobu o určení neplatnosti úvěrové smlouvy, je podle názoru soudu prvního stupně z petitu zřejmé, že se jedná o žalobu na plnění, kterou soud posoudil jako návrh na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Jako předběžnou otázku soud řešil platnost smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla. Soud prvního stupně shledal žalovanou pasivně věcně legitimovanou, avšak žalobu považoval za nedůvodnou. Dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je platná. Byla uzavřena podle ust. a násl. , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ust. obč. zák. Žalovaná prostřednictvím svého zástupce (dealera) předložila žalobci návrh smlouvy o úvěru a žalobce s touto smlouvou souhlasil, což stvrdil svým podpisem. Společnost Autocentrum Háša, s.r.o., byla oprávněna za žalovanou uzavírat smlouvy o úvěru na základě dohody o plné moci ze dne 1. 5. 2004.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 2. 3. 2011, č. j. -172, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud vyložil, z jakého důvodu nepřihlédl k opakované omluvě žalobce z jednání a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Souhlasil se závěry soudu prvního stupně, že se v dané věci jedná o žalobu na plnění (a nikoliv na určení) a že žalovaná je ve věci pasivně věcně legitimována. Ztotožnil se s ním rovněž, jde-li o platnost smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Dovodil, že není dán důvod k tomu, aby si účastníci vrátili, co podle smlouvy dostali, ve smyslu ust. § 457 obč. zák.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost spatřuje v otázce zásadního právního významu, důvodnost pak blíže nespecifikuje. Dovolatel zrekapituloval dosavadní průběh řízení. Uvedl, že soud prvního stupně porušil ust. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přičemž ani odůvodnění rozsudku odvolacího soudu požadavek vyjádřený citovaným ustanovením nerespektuje, což zakládá jeho nepřezkoumatelnost. Odvolací soud se podle názoru dovolatele nevypořádal se žalobním tvrzením, podle něhož potvrzení o administrativním poplatku zaplaceném klientem prostřednictvím dealera věřiteli vylučuje postavení dealera jako zástupce věřitele při uzavírání smlouvy o úvěru, neboť není možné, aby byl dealer v pozici prodejce vozidla a zároveň v pozici zástupce věřitele. Rovněž se nevypořádal s tvrzením o absenci podpisu věřitele na předmětné smlouvě. Odvolací soud pochybil též v tom, že nepřezkoumal postup soudu prvního stupně, který nevyhověl řadě návrhů žalobce na doplnění dokazování, čímž porušil právo žalobce na spravedlivý proces. Závěrem dovolatel navrhl, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, resp. aby zrušil rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaná se k dovolání vyjádřila v tom směru, že napadené rozhodnutí podle jejího názoru nesplňuje podmínku zásadního právního významu předvídanou v ust. a odst. 3 Zdůraznila, že smluvními stranami smlouvy o úvěru byli účastníci řízení, dealer byl pouze zástupcem žalované. Žalobcem citované ustanovení předmětné smlouvy zastoupení nevylučuje. Administrativní poplatek představuje částku, kterou zaplatil žalobce žalované prostřednictvím dealera. Zástupce žalované tuto částku pouze převzal pro žalovanou, která je věřitelem na základě smlouvy o úvěru. Dealer tak byl ve smluvním vztahu s žalobcem pouze z titulu kupní smlouvy, jejímž předmětem byl prodej vozidla. Žalovaná rovněž zdůraznila, že odvolací soud není povinen zopakovat dokazování, na jehož základě soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci. Odvolací soud tak podle názoru žalované rozhodl správně, pročež navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, resp. zamítl.

Nejvyšší soud jakožto soud dovolací (ust. ) zjistil, že dovolání bylo podáno řádně a včas (ust. ) osobou k tomu oprávněnou a zastoupenou advokátem (ust. ). Žalobce dovozuje přípustnost dovolání z ust. a dovolací důvod, který by Nejvyšší soud přezkoumal v případě, že by dovolání shledal přípustným, blíže nerozvádí.

Dovolání však přípustné není.

Jelikož rozsudkem odvolacího soudu byl rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrzen a nejde ani o případ skryté diformity rozhodnutí ve smyslu ust. (již proto, že soudem prvního stupně nebyl vydán rozsudek, který by byl odvolacím soudem zrušen), může být dovolání přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ust. , tedy má-li rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ust. zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ust. a se nepřihlíží (ust. ).

O takový případ se zde však nejedná.

Namítá-li dovolatel, že soud prvního stupně nerespektoval ust. , žádá po dovolacím soudu, aby překročil rámec své funkční příslušnosti, neboť případná pochybení soudu prvního stupně lze napadnout především odvoláním, nikoliv dovoláním. Posuzovat správnost rozhodnutí soudu prvního stupně může dovolací soud toliko v mezích daných ust. , věty druhé, Odvolací soud konstatoval, že soud prvního stupně ve věci provedl dostatečné dokazování, správně zjistil skutkový stav věci a provedené důkazy správně zhodnotil, čímž se de facto ztotožnil s jeho závěry v uvedeném směru. Z tohoto hlediska nelze jeho rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné. Je právem a současně povinností nalézacího soudu hodnotit důkazy podle své úvahy, což vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů, jež je zakotvena v Pokud tedy soud respektoval toto ustanovení a postupoval podle něj, nelze mu v tomto směru nic vytknout a dovolací soud do hodnocení důkazů ani nemůže zasahovat. Dovolatel zde pouze polemizuje se skutkovými závěry, učiněnými soudem prvního stupně a v závislosti na tom i odvolacím soudem, což však nemá z hlediska posuzování přípustnosti dovolání podle ust. žádný význam.

Dovolacímu soudu není zřejmé, proč by jakýkoliv administrativní poplatek (navíc specifikovaný tak, jak uvádí dovolatel) vylučoval postavení dealera jako zástupce žalované. Oprávnění dealera jednat za žalovanou při uzavírání smluv o úvěru vyplývá z dohody mezi nimi uzavřené. Nejvyšší soud v daném případě neshledává důvod, pro nějž by dealer na jedné straně nemohl být prodávajícím předmětného vozidla na základě kupní smlouvy a na druhé straně zástupcem věřitele při sjednávání smlouvy o úvěru, jejímž cílem bylo financovat koupi uvedeného vozidla. Dovolatel ostatně ani srozumitelným způsobem neosvětluje, v čem je dle jeho názoru uvedená konstrukce problematická. Dovodil-li odvolací soud existenci zastoupení, nebylo ani důvodu zabývat se absencí podpisu věřitele na smlouvě o úvěru, když ten byl nahrazen podpisem zástupce, tedy dealera.

Pokud žalobce uvádí, že odvolací soud pochybil tím, že nepřezkoumal postup soudu prvního stupně, jenž nevyhověl řadě návrhů na provedení důkazů, uplatňuje tím dovolací důvod ve smyslu ust. , který je zásadně při absenci relevantní otázky zásadního právního významu z dovolacího přezkumu za dané procesní situace vyloučen (viz ust. ). Nadto dovolací soud podotýká, že soud není povinen provést všechny důkazy navrhované účastníkem řízení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2008, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 26. 10. 2010, sp. zn. ), provedení navrhovaných důkazů záleží na jeho hodnocení (viz ust. ), které důkazy je nezbytné provést, zda a nakolik je potřebné dosavadní stav dokazování doplnit. Soud se však vždy při odůvodnění musí vypořádat s tím, že některé navržené důkazy neprovedl (k tomu viz též nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2000, sp. zn. ). V situaci, kdy soud prvního stupně neprovedení důkazů odůvodnil, nelze v jeho postupu spatřovat pochybení.

Jelikož žalobce ve svém dovolání neformuloval otázku, kterou by bylo možné považovat za zásadně právně významnou a na niž by měl dovolací soud odpovědět, a z jeho dovolání ani nelze takovou otázku ve vztahu k posuzovanému rozhodnutí dovodit, napadenému rozsudku nelze přiznat zásadní právní význam a dovolání přípustnost ve smyslu ust. ; Nejvyšší soud proto dovolání podle ust. , věty první, a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle ust. , věty první, , , části věty před středníkem, a V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v odměně za zastupování ve výši 5.570,- Kč podle ust. bodu 4., , , a , ve znění , a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč podle ust. , ve znění , obojí navýšené o DPH podle ust. , celkem tedy 7.044,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. března 2013JUDr. Jan E l i á š, Ph.D.předseda senátu