Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3670/2012

U S N E S E N Í

a) Bc. L. R.

a

b) T. R.,

obou zastoupených JUDr. Lucií Mališovou, advokátkou se sídlem Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 64, proti žalovaným

1) České pojišťovně a.s.,

se sídlem Praha 1, Spálená 75/16, IČO: 45272956, a

2) Ing. P. B.

, o majetkovou i nemajetkovou újmu 50.000.000,- Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 6. 2011, č. j. -83, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 2. 2011, č. j. -61, odmítl žalobu podanou dne 14. 7. 2009 a rozhodl o náhradě nákladů řízení, neboť žalobci ani přes výzvu soudu neodstranili ve stanovené lhůtě vytčené vady žaloby, ačkoliv byli poučeni o procesních následcích nevyhovění výzvě. Žaloba není projednatelná, není jednoznačně patrné, jaký skutek je předmětem sporu proti jednotlivým žalovaným a jaká část předmětu sporu je požadována z titulu majetkové újmy a jaká část z titulu nemajetkové újmy pro každého ze žalobců. Nebyly tedy ani podklady pro posouzení, v jaké části je věcně příslušný k projednání věci Městský soud v Praze a v jaké části okresní (obvodní) soudy. Jelikož podání žalobců trpí takovými nedostatky, pro které nelze v řízení pokračovat, a ani po opakované výzvě nebyly tyto nedostatky odstraněny, soud žalobu dle a 2 odmítl.

K odvolání žalobců Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. 6. 2011, č. j. -83, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že podání žalobců postrádá základní náležitosti ( ). Žalobci ani přes výzvy soudu neuvedli, jaký skutek činí předmětem sporu ve vztahu k první žalované, jaká část se vztahuje k náhradě nemajetkové újmy, jaká k újmě majetkové a jaké nároky uplatňuje každý z účastníků. K odstranění vad žaloby žalobci měli více jak pět měsíců od doručení výzvy k jejímu doplnění, což je i přes jejich tvrzenou tíživou situaci, kdy jsou zastoupeni advokátem, doba objektivně dostatečná.

Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání a požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. Poté, co jim byla ustanovena advokátka JUDr. Mališová, bylo dovolání doplněno o dovolací důvod podle , odst. 3 Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřují v posouzení otázky, zda odvolací soud postupoval správně, když potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž byla žaloba odmítnuta podle , a to za situace, že tato otázka byla soudy nižšího stupně rozhodována rozdílně. Namítají záměnu písemnéy doručené Okresnímu soudu ve Frýdku – Místku zau jinou, čímž došlo k zásahu do osobnostních práv žalobkyně b) a potažmo i žalobce a). Jsou přesvědčeni, že vady žaloby ve stanovené lhůtě odstranili a že soudy za použití správného jazykového a logického výkladu měly shledat žalobu dostatečně určitou a srozumitelnou. Soudy však vycházely pouze z částečných skutkových zjištění, nikoliv ze všech uvedených skutečností (např. z obsahu webových prezentací, jichž je žalobce a) provozovatelem a z obsahu trestního spisu), na něž dovolatelé odkazovali v žalobě i jejích doplněních, a okolnost, že svá tvrzení nedoložili, mohlo vést nanejvýš k zamítnutí žaloby pro neunesení důkazního břemene. Navrhli, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu bylo vydáno dne 1. 6. 2011, postupoval Nejvyšší soud podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (srov. čl. II bod 7. ).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníky řízení ( ), zastoupenými advokátem ( a 4 ), směřuje však proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Podle je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), přípustné, avšak obdobně platní ustanovení odst. l a 3 , tzn., že nejde-li o otevřeně či skrytě diformní rozhodnutí odvolacího soudu [ nebo b) ], je předpokladem přípustnosti dovolání zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.

Rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Základní náležitosti žaloby, jež jsou stanoveny v , věty první a druhé, , citoval ve svém rozhodnutí odvolací soud. Vylíčení rozhodujících skutečností předpokládá, že žalobce vylíčí skutek (skutkový děj), na jehož základě uplatňuje svůj nárok v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Musí tedy uvést alespoň takové rozhodující skutečnosti významné podle hmotného práva, kterými je předmět řízení vymezen po skutkové stránce. Neobsahuje-li žaloba rozhodující skutečnosti nebo jejich vylíčení je natolik neúplné, neurčité nebo nesrozumitelné, že nelze bez dalšího stanovit, jaký skutek má být předmětem řízení, jde o nedostatek náležitostí žaloby, jež brání jejímu věcnému projednání a pokračování v řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2002, pod č. 209, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003 sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2003, pod č. 135).

V žalobním petitu musí být vymezení práv a jim odpovídajících povinností provedeno přesně a srozumitelně, neboť soud nemůže účastníkům přiznat jiná práva a uložit jim jiné povinnosti, než jsou navrhovány. Požaduje-li žalobce peněžité plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje, a pokud navrhuje, aby bylo rozhodnuto o více peněžních nárocích se samostatným skutkovým základem, musí v žalobě uvést ohledně jednotlivých uplatněných nároků skutečnosti, kterými u těchto nároků vylíčí skutek (skutkový děj), a rovněž musí uvést peněžitou částku, kterou z titulu každého jednotlivého nároku požaduje zaplatit. Neučiní-li tak, nemůže soud jednat o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 27, pod C 2261).

Podle ustanovení předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Za situace, že v posuzovaném případě podání žalobců ani po jeho doplnění nesplňovalo základní požadavky, nebylo z něj zřejmé, jaký skutek je předmětem sporu proti každému ze žalovaných ani jaká část plnění je požadována z titulu majetkové újmy a jaká část z titulu nemajetkové újmy pro každého ze žalobců. Soud prvního stupně postupoval v souladu s , avšak žalobci ani následně v celém průběhu řízení až do vydání rozhodnutí odvolacího soudu vady svého podání neodstranili.

Postup soudu prvního stupně, který žalobu odmítl, i postup odvolacího soudu, jenž jeho rozhodnutí potvrdil, byl zcela standardní a z pohledu námitek vznesených v dovolání nelze mít rozhodnutí odvolacího soudu za zásadně právně významné ve smyslu ust. a odst. 3

K námitkám, jimiž dovolatelé vytýkají, že soudy nepřihlédly k záměně písemností, k jejich webovým prezentacím apod., dovolací soud nepřihlížel. Vady řízení jako dovolací důvod jsou totiž u dovolání přípustného podle (i v případě jeho obdobného užití) výslovně vyloučeny ( in fine ).

Dovolání do výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení není přípustné. Nákladový výrok, ač je součástí rozsudku, má povahu usnesení, jímž se nerozhoduje o věci samé, proto dovolání proti němu není přípustné podle ust. a jeho přípustnost nezakládá ani žádné z dalších ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní rozhledy, č. 1, roč. 2002, str. 10).

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Nejvyšší soud dovolání žalobců odmítl podle věty první, a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na výsledek dovolacího řízení podle věty prvé, a , neboť žalovaným náklady v dovolacím řízení nevznikly.

K podání žalobců ze dne 3. 12. 2012 adresovanému Nejvyššímu soudu se žádostí o přerušení všech řízení, jež s nimi souvisejí, dovolací soud nad rámec svého rozhodnutí dodává: důvody, pro něž soud řízení přeruší, popř. může přerušit, jsou uvedeny v , 2 , který je přiměřeně použitelný i v dovolacím řízení ( ). Důvod uvedený žalobci v jejich podání (žalobci se nemohou věnovat vyřizování soudního řízení, neboť žalobkyně má nastoupit náročná lékařská vyšetření) nespadá pod žádný z důvodů vyjmenovaných v tomto ustanovení, pro který by přicházelo v úvahu přerušení řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby. Ostatně žádost žalobců obsaženou v jejich neformálním podání nebylo možno považovat ani za řádný procesní návrh dovolatele v dovolacím řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2013

JUDr. Marta Škárová, v. r.

předsedkyně senátu