Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 647/2013

U S N E S E N Í

Statutární město Brno

L. R.,

bytem B., R. 14, zastoupenému JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem v Brně, Marie Steyskalové 62, o určení vlastnictví k nemovitostem, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2012, č. j. -106, takto:

I. Dovolání

se zamítá.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit na nákladech řízení o dovolání žalovanému k rukám jeho zástupce JUDr. Jaroslava Brože do tří dnů od právní moci tohoto usnesení částku Kč 12.463.

O d ů v o d n ě n í :

Ve věci rozhodl Krajský soud v Brně usnesením výše označeným tak, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně (ze dne 28. 5. 2012, č. l. 93) ve výroku I., změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. (přisoudil náklady prvostupňového řízení žalovanému) a stanovil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výroku III.

Po věcné stránce přisvědčil odvolací soud výroku soudu prvního stupně o zastavení řízení (výrok I. téhož soudu) za situace, v níž soud prvního stupně dovodil existenci neodstranitelného nedostatku podmínky řízení ( o. s., ř.). Došlo k tomu, že byla shledána překážka věci pravomocně rozhodnuté ( ). Tato překážka byla vytvořena pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 2. 2008, sp. zn. , jímž byla žalobci uložena povinnost uzavřít s právní předchůdkyní současného žalovaného (R. R., zemřelá) dohodu o vydání nemovitostí podle , o mimosoudních rehabilitacích. Nynější žalovaný je právním nástupcem zemřelé do předmětného nároku na základě pravomocné dědické dohody. Shledal-li (též) odvolací soud totožnost účastníků (v opačném postavení) i předmětu řízení v nyní projednávané věci o určení vlastnictví, pak vycházel z toho, že sukcese do statusu osoby oprávněné v restituci nebránila vzniku vlastnického práva a nezměnila v zásadě nic na pasivní legitimaci nyní žalované strany.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Brojil v něm proti závěrům vyšší instance v tom směru, že nepovažoval soudem uloženou dohodu o vydání nemovitostí (2/3 spoluvlastnického podílu) za způsobilý právní titul k přechodu či převodu vlastnictví restituentovi; výslovně uvedl, že se žalovaný ani jeho právní předchůdkyně „nemohli stát vlastníkem“, že předmětné nemovitosti „nikdy nepatřily“ vlastníku původnímu a že se žalovaný mohl stát spoluvlastníkem až vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí. Dovolatel tedy tvrdil nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem (dovolací důvod podle ) a žádal, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení obou nižších instancí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání podrobně písemně vyjádřil prostřednictvím svého zástupce. Zpochybnil právní názor žalobce, přisvědčil nižším instancím a žádal, aby bylo dovolání žalobce odmítnuto, nebo zamítnuto.

Dovolání je přípustné, neboť bylo podáno proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu vůči výroku první instance, kterým bylo řízení zastaveno podle ( ).

Dovolání však není důvodné.

Je zřejmé, že stran sukcese do osoby účastníka (nyní žalovaného) výše popsané nenastávají jakékoli účinky, jež by bránily závěru o totožnosti osoby v řízení zúčastněné ve smyslu a Pokud jde o předmět řízení samotný, lze jen konstatovat, že se zcela konstantně klade v restitučních věcech naroveň – podle účelu i právních následků – žalobní titul soudního nahrazení dohody o vydání věci ( a návazná ustanovení) a žalobní titul směřující přímo k vydání věci; oba dva vedou k nabytí vlastnického práva na základě vkladu do katastru nemovitostí (srov. Rc 34/1993 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 34/245/, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , nález Ústavního soudu č. 2/1997 Sb. zák. a celou řadu judikátů dalších).

Ostatně i kdyby o totožnost věci nešlo, chyběl by na straně žalobce naléhavý právní zájem na výsledku řízení podle

Z popsaného plyne, že právní závěry odvolacího soudu jsou správné, dovolací důvod nebyl naplněn a Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty před středníkem zamítl.

Úspěšnému žalovanému náleží podle a právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Při podání této určovací žaloby o vlastnictví k nemovitostem představuje odměna za jeden úkon právní služby částku 20.000 Kč ( ). Vzhledem k jedinému úkonu v dovolacím řízení ( téže vyhlášky) pak činí po polovičním krácení odměna za úkon částku 10.000 Kč. Ve prospěch účastníka je dále nutné přičíst 300 Kč režijního paušálu ( ), takže výše odměny za úkon je v součtu 10.300 Kč. Je však třeba také zohlednit již před nižšími instancemi uplatněnou DPH (nyní 21 %), takže konečná suma nákladů právního zastoupení představuje na straně žalovaného Kč 12.463.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .V Brně dne 13. března 2013JUDr. Ludvík D a v i d, CSc.předseda senátu