Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2080/2011

U S N E S E N Í

CS-CON Praha a.s.

1) Ing. M. H.

a

2) Ing. K. H.

, oběma zastoupeným JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163, pro 8.510.722,31 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. března 2011, č. j. - 406, takto:

Dovolání

se o d m í t á

.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 1. 3. 2011, č. j. - 406, potvrdil k odvolání oprávněné usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 11. 2010, č. j. - 366, ve výroku, jímž exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 25. 1. 2007, č. j. - 14, odložil do pravomocného rozhodnutí soudu o návrhu povinných na zastavení exekuce, a ve výroku, kterým exekuci částečně zastavil co do částky 8.510.722,31 Kč s 6 % úrokem jdoucím od 4. 11. 1998 do zaplacení z této částky; ve výroku o zamítnutí návrhu povinných na úplné zastavení exekuce zůstalo usnesení soudu prvního stupně nedotčeno. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že důvod k částečnému zastavení exekuce podle , odst. 4 je dán, neboť pohledávka oprávněné vymáhaná podle exekučního titulu (směnečného platebního rozkazu) zanikla splněním dne 28. 6. 2005 ze strany SLOUPÁRNY Majdalena s.r.o. jako avalisty směnky výstavce VHW spol. s r. o., tj. jedné ze 3, či 4 blankosměnek (z nichž další vystavil dne 23. 4. 1997 povinný a avalovala ji druhá povinná), zajišťujících pohledávku ze smlouvy o úvěru (ze dne 30. 1. 1996).

Proti usnesení odvolacího soudu podala oprávněná dovolání (které podle svého obsahu směřuje proti výroku o částečném zastavení exekuce), jehož přípustnost dovozuje z ve spojení s , odst. 3 a důvodnost z , tedy, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, přičemž za zásadní po právní stránce pokládá otázky: 1) zda předáním (zajišťovací) směnky dlužníkem věřiteli ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi dlužníkem a věřitelem, který je současně směnečným rukojmím ze směnky, je placením na dluh zajištěný předanou směnkou, když směnka zajišťuje pohledávku dlužníka za třetí osobou, 2) zda platba směnečného avala v souvislosti se získáním směnky má dopad na výši závazku směnkou zajištěného, tedy zda dojde ke snížení tohoto závazku s tím, že obě otázky má upravovat zákona směnečného a šekového, 3) zda soud může učinit právní závěr o započtení vzájemných závazků a pohledávek konkludentním způsobem, když účastníci závazkového vztahu výslovně uvedou, že neměli úmysl přivodit zánik vzájemných závazků a pohledávek jejich započtením, tedy zda k započtení vzájemných pohledávek může dojít bez projevu směřujícího k započtení, jakož i zda věta druhá obč. zák. je ustanovení dispozitivní či kogentní, 4) zda se vztahuje i na rozhodování soudu jako - z hlediska citovaného ustanovení - jiného orgánu a zda soud může pominout bez dalšího vlastní rozhodnutí vydané v jiné právní věci, která má však stejný skutkový základ, aniž by se s tímto rozhodnutím jakkoliv vypořádal.

Oprávněná v dovolání namítá, že odvolací soud na právní vztah mezi účastníky, resp. na vztah mezi oprávněnou, SLOUPÁRNOU Majdalena s.r.o., VHW spol. s r. o. a povinným použil nesprávně § 39 zákona směnečného a šekového, který na tyto vztahy nedopadá, neboť toto ustanovení neupravuje způsob placení na směnku, nýbrž „situaci po placení na směnku, a to výhradně v zájmu ochrany postavení směnečníka“. Nesprávný je rovněž právní názor krajského soudu, z něhož pak učinil závěr o zániku vymáhané pohledávky, že mezi oprávněnou a SLOUPÁRNOU Majdalena s.r.o. došlo k „faktickému“ započtení pohledávky, a to i bez projevu účastníka, resp. v situaci, kdy výslovně uvedl, že projev směřující k započtení neučinil. Podle kogentního ustanovení § 580 obč. zák. však k zániku vzájemných pohledávek započtením dojde, jestliže některý z účastníků (věřitel, dlužník) učiní vůči druhému účastníku projev vůle směřující k započtení; není-li takového projevu, k započtení nedojde. Pokud pak odvolací soud určil jako den zániku pohledávky oprávněné za společností VHW spol. s r. o. (s účinky pro povinné) 28. 6. 2005, pak dovolatelka poukazuje na to, že uvedeného dne se žádné její pohledávky a kterékoli třetí osoby nesetkaly. Jeho rozhodnutí je kromě toho vnitřně rozporné, resp. nepřezkoumatelné, jelikož současně zastává názor, že k zániku vymáhané pohledávky došlo předáním zajišťovací směnky avalistovi (s účinky pro povinné), a současně započtením vzájemných závazků a pohledávek oprávněné a avalisty (obojí však není možné). Dále dovolatelka namítá, že krajský soud při svém rozhodnutí zcela pominul rozsudek téhož soudu (vydaný ve skutkově totožné věci) ze dne 25. 11. 2010, č. j. - 312, v němž uzavřel, že v souvislosti s půjčkou částky 14.500.000,- Kč oprávněné a s následným předáním směnky SLOUPÁRNĚ Majdalena s.r.o. nemohlo dojít k plnění na pohledávku oprávněné za společností VHW spol. s r. o., a neaplikoval tak , ačkoliv bylo jeho povinností přihlédnout k jinému jeho rozhodnutí. Navrhla, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Dovolání oprávněné proti napadenému potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle , odst. 2 ve spojení s a b) , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz čl. II., bod 12. části první a čl. II., bod 7. části první ), Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle , odst. 2 ve spojení s

Učinil tak vzhledem k závěrům formulovaným v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2012, č. j. - 283, jež je k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

a jímž dovolání oprávněné zamítl. Toto rozhodnutí bylo vydáno ve skutkově i právně totožné věci téže oprávněné proti povinnému Ing. A. W. jako jednomu ze 4 výstavců blankosměnek vystavených nikoli na řad banky (druhou vystavila společnost VHW spol. s r. o. a avalovala ji SLOUPÁRNA Majdalena s.r.o., třetí vystavil povinný Ing. M. H. a avalovala ji druhá povinná Ing. K. H. a čtvrtou vystavil J. V.), které sloužily k zajištění stejné pohledávky ze smlouvy o úvěru jako v projednávané věci, na základě nichž pak byly vydány směnečné platební rozkazy (exekuční tituly), přičemž jmenovaný povinný se - stejně jako povinní v dané věci - domáhal, aby exekuce byla podle částečně zastavena co do částky 8.510.722,31 Kč s 6 % ročním úrokem jdoucím od 4. 11. 1998 do zaplacení z této částky. Dovolací soud se v tomto rozhodnutí ztotožnil s názorem odvolacího soudu, že byly-li na zajištění jednoho závazku ze smlouvy o úvěru vystaveny 4 směnky, pak plněním na jednu z těchto směnek (zaplacením) jsou dotčeny i závazky ostatních směnečných dlužníků. Jestliže v řízení bylo zjištěno, že na jednu ze zajišťovacích směnek vystavenou VHW spol. s r.o. zaplatila SLOUPÁRNA Majdalena s.r.o. jako avalista směnky (prostřednictvím oprávněné) částku 13.000.000,- Kč, došlo i k zániku směnkami zajištěné pohledávky (zaplacením) z kauzálního závazku (ze smlouvy o úvěru), která podle výpočtu soudu prvního stupně činila na jistině 8.510.722,31 Kč plus 6 % roční úrok za období od 4. 11. 1998 do 28. 6. 2005 ve výši 3.398.226,40 Kč, celkem 11.908.988,71 Kč, a to již před tím, než exekuční titul nabyl právní moci a vykonatelnosti; tímto plněním zaniklo i právo oprávněné přiznané jí exekučním titulem (směnečným platebním rozkazem) vydaným proti jmenovanému povinnému a předpoklady pro částečné zastavení exekuce podle , odst. 4 tak byly splněny.

V citovaném usnesení se Nejvyšší soud vypořádal taktéž se všemi námitkami oprávněné v dovolání, zpochybňujícími právní názory odvolacího soudu, pokud na věc aplikoval § 580 obč. zák. a § 39 zákona směnečného a šekového, které byly totožné jako v projednávané věci, se závěrem, že tato ustanovení na věc nedopadají a že v tomto ohledu spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci, nicméně uzavřel, že rozhodnutí odvolacího soudu, pokud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o částečném zastavení exekuce, je věcně správné. Od těchto závěrů nemá dovolací soud důvod odchýlit se ani v souzené věci.

Námitka oprávněné, že Krajský soud v Českých Budějovicích při svém rozhodnutí „pominul“ rozsudek téhož soudu vydaný ve skutkově totožné věci ze dne 25. 11. 2010, č. j. - 312, a neaplikoval tak , není způsobilá přípustnost dovolání podle založit. Toto ustanovení se totiž uplatní jen v případech, kdy otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud (nejde-li o otázky vyjmenované v ) posoudit sám, bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází. Odvolací soud proto nebyl při svém rozhodnutí o odvolání oprávněné proti výroku usnesení soudu prvního stupně o částečném zastavení exekuce vázán právními závěry uvedenými v rozsudku téhož krajského soudu vydaném v jiném řízení.

Ani namítaná vada řízení (že rozhodnutí odvolacího je v napadeném potvrzujícím výroku nepřezkoumatelné) nezakládá přípustnost dovolání podle , odst. 2 ve spojení s , neboť představuje uplatnění dovolacího důvodu podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se však nepřihlíží (srov. ).

Protože dovolání oprávněné není přípustné, dovolací soud je podle a odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2013

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu