Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 1533/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., v právní věci žalobce PROLUX Consulting Int., s. r. o., se sídlem v Praze 1, Václavské nám. 819, IČ 26731908, zast. JUDr. Janou Kudrnovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Moravské Ostravě, Na Hradbách 3, proti žalovanému Z. K., zast. Jaroslavou Langovou, advokátkou, se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Stejskala 12, o zaplacení 59.400,- Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2010, č. j. -46, takto:I. Dovolání se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 17. 12. 2010, č. j. -46, potvrdil usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. a změnil výrok II. tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na nákladech řízení před soudem prvního stupně částku 9.300,- Kč a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud v odůvodnění usnesení zrekapituloval dosavadní průběh řízení včetně obsahu odvolání žalobce. Poté uvedl, že soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení ( ) zejména, zda není dána překážka litispendence (zahájeného řízení), popř. překážka rei iudicatae (věci rozhodnuté).

Odvolací soud konstatoval, že v dané věci bylo o nároku žalobce rozhodnuto rozhodcem JUDr. Bc. M. K. rozhodnutím ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 7578/08, a žaloba byla zamítnuta. Překážka věci pravomocně rozhodnuté brání tomu, aby věc, o které bylo pravomocně rozhodnuto, byla „znovu projednána“. V daném případě jde o tentýž nárok a týká se stejných osob. Tato překážka je dána nejen tehdy, rozhodoval-li o téže věci soud, ale i v případě, že o věci bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení pravomocným rozhodnutím ( , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, dále jen „ZRŘ“).

Odvolací soud k tomu v podrobnostech uvedl, že ze skutkových tvrzení uvedených v rozhodčí žalobě vyplývá, že se žalobce domáhal zaplacení 89.100,- Kč s přísl. představující smluvní pokutu a o věci bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem shora uvedeným, který nabyl právní moci 3. 11. 2008 Rozhodčí nález byl nepravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2010, č. j. -23, zrušen a o odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Odvolací soud vyslovil názor, že i v případě potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně, by bylo nutné řízení zastavit pro překážku ve věci zahájené, neboť pokud by rozhodčí nález byl zrušen podle § 31 písm. a) nebo b) ZRŘ, soud by v řízení k návrhu některé ze stran pokračoval a o věci rozhodl. Soud prvního stupně postupoval proto správně, když řízení pro nedostatek podmínek řízení zastavil, a odvolací soud jeho rozhodnutí správně potvrdil.

Odvolací soud dále změnil výrok o nákladech řízení, a to s ohledem na ust. vyhl. č.

Dovoláním ze dne 28. 3. 2011 napadl žalobce rozhodnutí odvolacího soudu s tím, že přípustnost dovolání je „dána dle ust. “ (řízení bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a současně i dle ust. Dovolatel má dále za to, že je dán „dovolací důvod dle ust. , a “

V podrobnostech žalobce v dovolání zrekapituloval dosavadní průběh řízení vč. řízení rozhodčího a uvedl, že řízení bylo postiženo vadou spočívající v tom, že soud řízení nepřerušil, ale zastavil za situace, kdy nebylo postaveno najisto, že rozhodčí doložka, resp. rozhodčí nález bude zrušen, popř. podle jakého ustanovení bude zrušen. Za zásadní právní otázku pak dovolatel pokládá postup soudu při existenci souběžného řízení o zrušení rozhodčího nálezu, tj. zda soud má při „posuzování oprávněnosti nároku s ohledem na řízení o zrušení rozhodčího nálezu přihlížet a řízení do pravomocného skončení věci o zrušení rozhodčího nálezu přerušit“.

Dovolatel s ohledem na uvedené navrhuje, aby dovolací soud zrušil jak rozhodnutí odvolacího soudu tak i rozhodnutí soudu prvního stupě a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Z předkládací zprávy a ani z obsahu spisu nevyplývá, že by se žalovaný k podanému dovolání vyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) nejprve konstatoval, že dovolání projedná a rozhodne o něm podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen „ “), jak to vyplývá z čl. II. bod 7 , kterým se mění

Nejvyšší soud poté konstatoval, že dovolání splňuje podmínky a obsahuje náležitosti stanovené zákonem ( , a 4, ), a dále se zabýval přípustností dovolání.

Pokud dovolatel ohledně přípustnosti dovolání odkazoval na ust. , jde o odkaz nesprávný, neboť toto ustanovení upravuje dovolací důvod, nikoliv přípustnost dovolání. Podobně není v daném případě, kdy odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž tento soud zastavil řízení podle ust. , namístě odkaz na ust. , neboť v daném případě je dovolání přípustné podle ust.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatel pokládá za nesprávný postup soudů obou stupňů pokud řízení za dané situace zastavily, nikoliv přerušily, resp. odvolací soud tento postup soudu prvního stupně potvrdil.

V dané věci ze skutkových zjištění dovolatelem nezpochybňovaných vyplývá, že o témže nároku, tj. o zaplacení smluvní pokuty ve výši 59.400,- Kč, bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 7578/08, který nabyl právní moci 3. 11. 2008. Rozhodčí nález byl napaden žalobou u Městského soudu v Brně, který rozhodnutím ze dne 10. 3. 2010, č. j. -23, rozhodčí nález zrušil. O odvolání společnosti PROLUX Consulting Int., s. r. o., nebylo v době rozhodování rozhodnuto. Poté se žalobce elektronickým podáním ze dne 30. 3. 2010 domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, jímž se domáhal zaplacení předmětné částky v soudním řízení.

Podle soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). K podmínkám řízení mj. patří překážka zahájeného řízení (listispendence), překážka věci rozsouzené (rei iudicatae) a aby projednání věci nebránila rozhodčí smlouva ( ).

Podle § 28 odst. 2 ZRŘ rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27 ZRŘ nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinků pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.

Z uvedeného je zřejmé, že v době zahájení soudního řízení, v němž byl vymáhán stejný nárok mezi týmiž účastníky, bylo již o něm pravomocně rozhodnuto rozhodčím nálezem - viz nabytí právní moci rozhodčího nálezu dne 3. 11. 2008.

Podle bylo-li řízení před rozhodci zahájeno dříve, než došlo k řízení soudnímu, přeruší soud řízení o neexistenci, neplatnosti nebo zániku smlouvy až do doby, než bude v rozhodčím řízení rozhodnuto o pravomoci nebo ve věci samé.

V posuzovaném případě nelze s ohledem na dané skutkové okolnosti aplikovat ust. a přerušit soudní řízení, neboť v rozhodčím řízení bylo již před zahájením soudního řízení pravomocně rozhodnuto ve věci a tím též o pravomoci rozhodce.

Z ust. § 32 odst. 2 ZRŘ pak vyplývá, že návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem nemá odkladný účinek na vykonatelnost rozhodčího nálezu, soud však může vykonatelnost na návrh odložit a tento návrh se též nemůže dotýkat právní moci rozhodčího nálezu.

Dovolací soud s ohledem na uvedené dospěl k závěru, že pokud bylo v této době o předmětné věci rozhodnuto pravomocným rozhodčím nálezem, brání pozdějšímu projednání téže věci mezi týmiž účastníky soudem překážka věci rozhodnuté a pozdější řízení u soudu je nezbytné zastavit ( ).

Případný návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem na tomto závěru nemůže nic změnit, a to ať již je rozhodčí nález zrušen z jakéhokoli důvodu uvedeného v ust. § 31 ZRŘ, ve znění účinném do 1. 4. 2012, neboť za stanovených podmínek v řízení o věci pokračuje soud nebo noví rozhodci (§ 34 ZRŘ).

Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že dovolání žalobce není důvodné, neboť odvolací soud věc posoudil po procesní stránce správně a uplatněné dovolací důvody nejsou naplněny.

Nejvyšší soud proto podle rozhodl tak, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné, a proto dovolání pro jeho nedůvodnost zamítl.

O náhradě nákladů řízení rozhodl podle ust. v návaznosti na ust. a a s ohledem na to, že žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 6. března 2013

JUDr. Ing. Jan H u š e k

předseda senátu