Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 129/2013

-776

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobců a/ imAGe Alpha, a. s., se sídlem v Brně, Hlinky 110, PSČ 603 00, identifikační číslo osoby 25754556, zastoupeného JUDr. Františkem Honsou, advokátem, se sídlem v Praze - Novém Městě, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, b/ IPB Group Holding, a. s. v likvidaci, se sídlem v Praze 2, Bělehradská 478, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 26121166 a c/ Československé obchodní banky, a. s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalovanému H. G., zastoupenému JUDr. Eugenem Zálišem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Rudolfovská 64/34, PSČ 370 01, o zaplacení částky 21.131.685,- Kč s příslušenstvím, eventuálně o zaplacení částky 6.723.410,- Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalovaného vůči žalobkyni c/ o zaplacení částky 62.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2002, č. j. -601, o návrhu žalovaného na pokračování v řízení, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 6. září 2000, č. j. -542, Krajský soud v Českých Budějovicích:

1/ uložil žalovanému (H. G.) zaplatit žalobci a/ (imAGe Alpha, a. s.) částku 18.595.199,- Kč s příslušenstvím tvořeným 3,5% ročním úrokem z částky 14.815.000,- Kč za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod I. výroku),

2/ zamítl žalobu v části, ve které se žalobce a/ domáhal po žalovaném zaplacení dalšího úroku z částky 14.815.000,- Kč (bod II. výroku),

3/ uložil žalovanému zaplatit žalobci a/ částku 21.131.085,- Kč s příslušenstvím tvořeným 16% ročním úrokem z částky 17.000.000,- Kč za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod III. výroku),

4/ zamítl žalobu v části, ve které se žalobce a/ domáhal po žalovaném zaplacení dalšího úroku z částky 17.000.000,- Kč (bod IV. výroku),

5/ uložil žalovanému zaplatit žalobci b/ (IPB Group Holding, a. s.) částku 5.880.000,- Kč s příslušenstvím tvořeným 21% ročním úrokem za dobu od 17. března 1997 do zaplacení (bod V. výroku),

6/ zamítl návrh, aby žalovaný podle primárního petitu zaplatil žalobci b/ částku 6.723.410,- Kč s příslušenstvím tvořeným 33 % ročním úrokem za dobu od 10. září 1996 do zaplacení (bod VI. výroku),

7/ zamítl vzájemný návrh žalovaného, aby mu žalobce c/ (Československá obchodní banka, a. s.) zaplatil na náhradě škody částku 62.000.000,- Kč (bod VII. výroku), a

8/ rozhodl o nákladech řízení (body VIII. až X. výroku).

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. dubna 2002, č. j. -601, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve vyhovujících výrocích ve věci samé, v zamítavém výroku ve věci samé ohledně vzájemného návrhu žalovaného a ve výrocích o nákladech řízení (první výrok). Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, „a to v celém jeho rozsahu“.

V průběhu dovolacího řízení prohlásil Krajský soud v Českých Budějovicích konkurs na majetek dovolatele (usnesením ze dne 29. června 2004, sp. zn. ), čímž se dovolací řízení ze zákona přerušilo podle ustanovení , o konkursu a vyrovnání, v tehdy platném znění (dále též jen „ZKV“).

Rovněž v průběhu dovolacího řízení prohlásil Městský soud v Praze konkurs na majetek žalobce b/ (usnesením ze dne 1. září 2006, sp. zn. ), přičemž účinky tohoto konkursu pominuly poté, co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 7. prosince 2006, č. j. -664, změnil usnesení Městského soudu v Praze tak, že návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobce b/ zamítl.

V usnesení ze dne 28. února 2008, č. j. -728, vyhodnotil Nejvyšší soud podmínky, za nichž lze v dovolacím řízení pokračovat, tak, že v té části řízení o dovolání, ve které se dovolatel (žalovaný) bránil proti požadavku na zaplacení částek, k jejichž úhradě byl zavázán, není možné pokračovat, když účinky prohlášení konkursu na majetek žalovaného trvají a ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. c/ ZKV jde o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu. V rozsahu týkajícím se vzájemného návrhu žalovaného Nejvyšší soud dovodil, že v řízení lze pokračovat se žalovaným (úpadcem), jelikož správce konkursní podstaty žalovaného vyloučil tuto pohledávku ze soupisu majetku konkursní podstaty postupem podle § 27 odst. 6 ZKV v rozhodném znění. Na tomto základě pak dovolání žalovaného proti té části potvrzujícího výroku rozsudku, kterou odvolací soud rozhodl o vzájemném návrhu žalovaného vůči žalobci c/, odmítl.

Podáním datovaným 23. srpna 2012, došlým Nejvyššímu soudu 27. srpna 2012 (č. l. 753-754) a znovu pak podáním datovaným 9. prosince 2012, došlým Nejvyššímu soudu 11. prosince 2012 (č. l. 768-769), podal žalovaný návrh na pokračování v dovolacím řízení.

Jelikož předpoklady, za nichž Nejvyšší soud v době vydání výše označeného usnesení posuzoval účinky prohlášení konkursu na majetek žalovaného, nedoznaly změn (účinky prohlášení konkursu na majetek žalovaného nadále trvají), Nejvyšší soud návrh žalovaného na pokračování v dovolacím řízení zamítl.

Nejvyšší soud doplňuje, že je též pojmově vyloučeno uvažovat o pokračování té části dovolacího řízení, jež se týkala vzájemného návrhu žalovaného, neboť v tomto rozsahu bylo dovolací řízení definitivně ukončeno již shora označeným usnesením Nejvyššího soudu z 28. února 2008. Přesvědčení dovolatele, že tomu tak není, je ve zjevném rozporu se skutečným obsahem spisu.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2000) se podává z bodu 17., hlavy první, části dvanácté, , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2013

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu