Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1446/2011

U S N E S E N Í

Československé obchodní banky, a. s.,

1.

G & C Pacific Niue

Limited

, se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Dalton House 60, Windsor Avenue SW19 2RR London, zapsané v registru společností Anglie a Walesu pod číslem 6701826, a

2. EDHESSA s. r. o.,

se sídlem v Ostravě-Porubě, Spojů 835/2, identifikační číslo osoby 27863816, pro 12.220.291,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání 1. povinné proti usnesení Městského soudu v Praze z 3. 8. 2010, č. j. -77, takto:

Dovolání

se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím městský soud rozhodl, že „do řízení na místo tehdejší 1. povinné BGC DEVELOPERS, a. s., se sídlem v Praze 4, U Habrovky 247/11, identifikační číslo osoby 26296586, vstupuje jako procesní nástupce společnost G & C Pacific Niue Limited, se sídlem ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Dalton House 60, Windsor Avenue SW19 2RR London, zapsaná v registru společností Anglie a Walesu pod číslem 6701826.“ Své rozhodnutí odůvodnil s poukazem na ustanovení , 3 , obchodního zákoníku a , , a , o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, tím, že původní 1. povinná BGC DEVELOPERS, a. s. v důsledku přeshraniční fúze (formou sloučení), tedy po předchozím zrušení bez likvidace, zanikla s účinky výmazu z obchodního rejstříku ke dni 19. 1. 2010, tedy po nařízení exekuce (4. 9. 2008) před předložením věci obvodním soudem k rozhodnutí o odvolání povinné (27. 7. 2010), a že jejím právním nástupcem se stala společnost uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí jako (nynější) 1. povinná.

1. povinná v dovolání odvolacímu soudu vytýká „nesprávný procesní postup“ a poukazuje na ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), které vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 ze dne 21. 4. 2004, jímž se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky (dále též jen „nařízení č. 805/2004). Podle jejího názoru bylo povinností oprávněné podat nejdříve návrh na potvrzení evropského exekučního titulu a povinností soudu teprve na základě takovéhoto titulu pokračovat v exekučním řízení s novou povinnou osobou, která není subjektem českého práva. Jiný postup povinnou omezuje v jejím zákonném právu na obranu proti nároku, který podle jejího názoru není nárokem nesporným ve smyslu nařízení č. 805/2004, neboť jeho existenci oprávněná opírá o notářský zápis, jenž sice je v předmětném řízení exekučním titulem, jehož platnost však povinná „napadla řádnou žalobou.“ Podle jejího názoru měl tedy exekuční soud řízení podle přerušit, poté oprávněnou vyzvat k podání návrhu podle a teprve na základě takto potvrzeného evropského exekučního titulu pak v řízení pokračovat proti nové povinné. Postup odvolacího soudu je podle ní nepřípustným zjednodušením obcházejícím nařízení č. 805/2004; navrhla proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.

Oprávněná navrhla odmítnutí dovolání.

Dovolání, přípustné podle ustanovení (ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 /čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, /) není důvodné.

Jelikož vady podle , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jež by řízení činily zmatečným, k nimž je dovolací soud – je-li dovolání přípustné – povinen přihlédnout z úřední povinnosti ( věta druhá ), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení ( věta první ), je úkolem dovolacího soudu přezkoumat, zda řízení je skutečně stiženo namítnutou vadou.

Jak je totiž z obsahu dovolání zřejmé, povinná nezpochybňuje, že je právní nástupkyní společnosti BGC Developers, a. s. Její námitku, jíž vytýká soudu, že řízení podle nepřerušil, že oprávněnou nevyzval k podání návrhu podle a že teprve na základě takto potvrzeného evropského exekučního titulu pak nepokračoval proti nové povinné, je namístě podřadit pod dovolací důvod podle , tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (sama povinná ostatně výslovně uvádí, že „meritem dovolání je nesprávný postup soudu...“).

Podle jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.

Podle lze dovolání (kromě jiných dovolacích důvodů) odůvodnit tím, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

V souzené věci však dovolatelka takovouto –

kvalifikovanou

(řízení může zajisté trpět i jinými, méně závažnými vadami, k založení nesprávnosti rozhodnutí nezpůsobilými, jež proto naplněním dovolacího důvodu podle být nemohou) – vadu nenamítá. Jak totiž z dovolání, posuzováno podle jeho obsahu, plyne, správnost závěru odvolacího soudu o

procesním nástupnictví

, na němž

spočívá

napadené rozhodnutí, jímž je – pouze a jedině – usnesení podle věta třetí , nezpochybňuje, a to ani námitkami právními ani námitkami skutkovými.

Má-li povinná zato (a z její úvahy, že „bylo povinností oprávněné nejprve podat návrh na potvrzení evropského exekučního titulu, na jehož základě by teprve mohl exekuční soud pokračovat v řízení s novým povinným,“ to lze dovodit), že oprávněná proti ní jakožto osobě, jež „není subjektem českého práva“, a jež by mohla být zavázána jedině rozhodnutím potvrzeným jako evropský exekuční titul, takovýmto způsobilým exekučním titulem v současnosti nedisponuje, pak by takováto námitka mohla být relevantní – aniž zde dovolací soud jakkoli hodnotí její možnou úspěšnost (ostatně exekuce byla již, pravomocně v prvním stupni, nařízena) – teprve pro rozhodnutí ve věci samé, tedy pro nařízení exekuce, nikoli pro rozhodnutí nemeritorní, ryze procesní, jehož vydání pro případ zániku dosavadního účastníka předepisuje svým ustanovením . Pokud pak jde o dovolatelkou namítanou povinnost soudu, aby oprávněnou vyzval k podání návrhu podle (ostatně s účinností od 1. 1. 2013 zrušeného ustanovením bodu 34. ), ta oporu v žádném právním předpise nemá (resp. neměla), jelikož řízení o potvrzení evropského exekučního titulu, jehož jediným účastníkem byl oprávněný, bylo výlučně návrhové.

Posuzováno podle celého obsahu dovolání (ostatně proto také vnitřně rozporného, obsahuje-li na jedné straně výtku adresovanou soudu, že oprávněnou nevyzval k podání návrhu na zahájení řízení podle , což podle dovolatelky bylo povinností oprávněné, a na straně druhé přednes, že vymáhaný nárok „není nárokem nesporným“ a že dokonce platnost notářského zápisu tento nárok obsahujícího „napadla řádnou žalobou“), směřuje dovolatelka k jedinému cíli. K jeho dosažení však jsou k dispozici jiné procesněprávní instrumenty, a to zejména návrh na zastavení exekuce podle V rozsudku z 10. 10. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2000, pod poř. č. 15, Nejvyšší soud zaujal a vysvětlil závěr, že nařídí-li soud podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti exekuci, ačkoli oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, může tato skutečnost být důvodem pouze k zastavení exekuce podle ).

Jak plyne z výše uvedeného, řízení namítnutou ani žádnou jinou vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (v daném případě rozhodnutí podle ), postiženo není, Nejvyšší soud proto dovolání podle části věty před středníkem zamítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2013

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu