Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3622/2012

26

Cdo 3622/2012

ROZSUDEK

E. V.

, zastoupené JUDr. Přemyslem Kubíčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská 4, proti žalované

NORTH s. r. o.

, se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Tyršova 1833/9, zastoupené JUDr. Miroslavem Černým, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, U Teplárny 1212/9, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. dubna 2012, č. j. -238, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.300,- Kč k rukám JUDr. Přemysla Kubíčka, advokáta se sídlem v Českých Budějovicích, Kasárenská 4, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 1. července 2010, č. j. -164, zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalované, učiněná dopisem ze dne 28. června 2006, z nájmu žalobkyně k

„bytu č. 7, ve 3. podlaží domu č. p. 355 v ulici Rumunská 9, P., kat. území V.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. dubna 2012, č. j. -238, změnil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl a rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů.

Po zopakování důkazů a po doplnění dokazování v odvolacím řízení zjistil odvolací soud mimo jiných i následující skutečnosti. Žalobkyně jako nájemkyně a žalovaná jako pronajímatelka uzavřely dne 24. února 2004 smlouvu o nájmu předmětného bytu. Dopisem ze dne 28. června 2006 žalovaná vypověděla žalobkyni nájem bytu z důvodů podle a c/ , , ve znění po novele provedené (dále jen „obč. zák.“), a dále také z důvodu podle obč. zák. (v podobě neužívání bytu bez vážných důvodů). Ve vztahu k naplněnosti posléze uvedeného výpovědního důvodu zjistil, že v rozhodném období (v roce 2005 a v první polovině roku 2006) žalobkyně

„v předmětném bytě bydlela a jako nájemce jej užívala“.

V této souvislosti zdůraznil, že toto skutkové zjištění nebylo vyvráceno ani opakovanými výpověďmi svědkyň M. Z. a A. J. a ani svědeckými výpověďmi Ing. L. N. (bývalého zetě žalobkyně), O. S. (její dlouholeté přítelkyně) a R. M. (poštovní doručovatelky, která od roku 2003 doručovala poštovní zásilky do předmětného domu), kteří byli slyšeni v rámci doplnění dokazování v odvolacím řízení. Přitom nepřihlížel k výpovědi svědků dcery žalobkyně E. N. (s odůvodněním, že měla možnost seznámit se s ostatními svědeckými výpověďmi), H. P. (pro konfliktní vztahy s rodinou žalobkyně) a A. K. (pro nejednoznačnost a sníženou hodnověrnost její výpovědi). Ve prospěch žalobkyně pak vyhodnotil listinné důkazy o spotřebě energií, o docházce k lékařům a o přejímání důchodu na poště. Poté se především ztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že – z příčin specifikovaných v napadeném rozsudku a potažmo i v rozsudku soudu prvního stupně – nebyly naplněny uplatněné výpovědní důvody podle § 711 odst. 2 písm. b/ a c/ obč. zák. Na rozdíl od soudu prvního stupně však uzavřel, že vzhledem ke zjištěným skutečnostem nebyl naplněn ani výpovědní důvod podle § 711 odst. 2 písm. d/ obč. zák. Proto zamítavý rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Uplatněné dovolací námitky podřadila pod dovolací důvod podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „). V dovolání především odkázala na přesvědčivé odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. Poté zdůraznila, že v odvolacím řízení slyšená poštovní doručovatelka přece potvrdila, že při doručování doporučených zásilek či důchodu nebyla žalobkyně nikdy v místě bydliště zastižena a v poštovní schránce se jí hromadily doručované zásilky. Poté namítla, že odvolací soud přes uvedené skutečnosti změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě vyhověl, a to v situaci, kdy

„postupoval při svém hodnocení důkazů velice zvláštním způsobem“.

Tak výpovědi svědkyň P. a K. označil za nevěrohodné a nepřímo zpochybnil i svědeckou výpověď poštovní doručovatelky, která rovněž vypovídala v její prospěch. Dodala, že předmětný byt byl ve skutečnosti dlouhodobě neobývaný, jak bylo konstatováno rovněž v usnesení Policie České republiky založeném na č. l. 187 spisu. Navrhla, aby dovolací soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ve vyjádření k dovolání zabývala hodnocením provedených svědeckých důkazů a vyvracela správnost použitých dovolacích námitek. Poté se ztotožnila se skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto.

Podle čl. II bodu 7. věty před první větnou čárkou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 13. dubna 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „”).

Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ) a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku, jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení věty druhé vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v , a b/ a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Existence uvedených vad tvrzena nebyla a tyto vady nevyplynuly ani z obsahu spisu.

Je-li – jako v daném případě – dovolání přípustné podle , lze v něm použít rovněž dovolací důvod podle (který dovolatelka uplatnila), jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Za takové skutkové zjištění je třeba ve smyslu citovaného ustanovení pokládat výsledek hodnocení důkazů, který neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení , protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo z přednesů účastníků nevyplynuly ani jinak nevyšly za řízení najevo, protože soud pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, nebo protože v hodnocení důkazů, popř. poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků nebo které vyšly najevo jinak, je z hlediska závažnosti (důležitosti), zákonnosti, pravdivosti, eventuálně věrohodnosti logický rozpor, nebo který odporuje ustanovení až Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného (popřípadě i procesního) práva (srov. , komentář, 5. vydání 2001, nakladatelství C. H. BECK, strana 1003 - 1004).

Dovolacím důvodem podle lze napadnout výsledek činnosti soudu při hodnocení důkazů, na jehož nesprávnost lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že měl vycházet z jiného důkazu, že některý důkaz není ve skutečnosti pro skutkové zjištění důležitý apod.). Znamená to, že hodnocení důkazů, a tedy ani skutkové zjištění jako jeho výsledek, z jiných než z výše uvedených důvodů nelze dovoláním úspěšně napadnout.

Z obsahu dovolání vyplývá, že dovolatelka brojila právě proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud čerpal svá skutková zjištění pro posouzení otázky naplněnosti výpovědního důvodu podle § 711 odst. 2 písm. d/ obč. zák. Jinak řečeno nesouhlasila se způsobem hodnocení důkazů odvolacím soudem a v konečném důsledku nabídla vlastní verzi hodnocení důkazů a v závislosti na tom také vlastní verzi toho, co měl podle jejího názoru odvolací soud z provedených důkazů zjistit, tj. vlastní verzi skutkového stavu rozhodného pro posouzení věci podle citovaného ustanovení. Okolnost, že odvolací soud hodnotil provedené důkazy způsobem, s nímž dovolatelka nesouhlasila, a učinil na jejich základě jiné skutkové závěry, než předpokládala, však není ještě důvodem k tomu, aby dovolací soud mohl označit jeho skutková zjištění za vadná. Naopak dovolací soud – s přihlédnutím k obsahu spisu – shledal, že odvolací soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů vyplynuly; přitom neopomenul žádné rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Lze proto konstatovat, že skutkové závěry odvolacího soudu a z nich vyplývající skutkový stav (týkající se bydlení žalobkyně v předmětném bytě) rozhodný pro posouzení naplněnosti výpovědního důvodu podle obč. zák. jsou výsledkem logického postupu při hodnocení důkazů podle zásad uvedených v ustanovení (ve spojení s ). Z toho vyplývá, že dovolací důvod podle nebyl užit opodstatněně.

Lze uzavřít, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu podle a jeho obsahové konkretizace správný. Nejvyšší soud – aniž ve věci nařídil jednání ( ) – proto dovolání jako nedůvodné zamítl ( věta před středníkem a odst. 6 ).O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která nebyla v dovolacím řízení úspěšná, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 5.000,- Kč (, ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 19. února 2013

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu