Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tcu 239/2012

11 Tcu 239/2012-11

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Zemského soudu v St. Pöltenu (Rakouská republika) ze dne 29. 6. 2011, sp. zn. , byli obvinění M. H. a R. Š. uznáni vinnými ze spáchání výše uvedeného trestného činu a následně odsouzeni k trestům odnětí svobody – v případě obv. H. v trvání 2 (dvou) let a v případě obv. Š. v trvání 18 (osmnácti) měsíců.

Podle skutkových zjištění Zemského soudu v St. Pöltenu:

M. H. a R. Š. dne 26. 2. 2011 v T. přechovávali níže uvedené věci, které ukradli nevypátraní pachatelé. Jednalo se o:

I) osobní vozidlo zn. VW Golf ukradené v T. z 25. na 26. 2. 2011 L. L. , v hodnotě asi 500,- € vloupáním, resp. rozbitím pravého zadního okna a nastartované zkratem,

II) vrtačku ukradenou neznámé oběti na blíže nezjistitelném místě, osm lahví červeného vína a 15 balení zmrazeného masa v již blíže nezjistitelné celkové hodnotě,

tím, že osobním vozem spolu s kradenými věcmi vyjmenovanými pod bodem II) byli na cestě směrem do Česka, přičemž za trestný čin, jímž bylo získáno osobní vozidlo uvedené pod bodem I), hrozí trest odnětí svobody z jiného důvodu, než pro spáchání výdělečného trestného činu, a to pět let, a R. S. a M. H. znali okolnosti, které hrozbu trestu odůvodňují.

Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dopisem pod sp. zn. 1442/2011-MOT-T/10 ze dne 7. 12. 2012, Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na přijetí rozhodnutí podle , o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Tento návrh byl doručen Nejvyššímu soudu dne 11. 12. 2012.

Podle § 4a odst. 3 může Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že oba odsouzení jsou občany České republiky, byli odsouzeni soudem jiného členského státu Evropské unie a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestný čin podílnictví podle § 214 tr. zákoníku). Co se týče závažnosti spáchaných skutků, oba odsouzení se svou aktivitou zapojili do závažné majetkové trestné činnosti nevypátraných pachatelů, přičemž svou součinností významnou měrou napomohli k realizaci výše popsaných trestných činů. Pokud jde o druh a výměru udělených trestů, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným H. i Š. byly uloženy tresty, které odpovídají závažnosti spáchaných trestných činů, tj. trest odnětí svobody ve výměře 2 (dvou) let v případě obv. H. a 18 (osmnácti) měsíců v případě obv. Š.

Z toho vyplývá, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedená odsouzení obou obviněných hledělo jako na odsouzení soudem České republiky, a proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. ledna 2013

Předseda senátu: JUDr. Stanislav Rizman