Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2285/2012

U S N E S E N Í

A. B.,

I. Dovolání vyšetřované

se odmítá.

II.

Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne 12. září 2011, č.j. -129, výrokem I. zastavil řízení o návrhu vyšetřované na vrácení způsobilosti k právním úkonům a výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud prvního stupně uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 4. října 2010, č.j. -99, (v právní moci dne 23.11.2010) byl zamítnut návrh vyšetřované na vrácení způsobilosti k právním úkonům s tím, že jí nepřísluší právo podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům po dobu jednoho roku (srov. ). Vzhledem k tomu, že právní moc uvedeného rozsudku nastala 23. 11. 2010 a vyšetřovaná podala návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům 5. srpna 2011, lhůta jednoho roku ještě neuplynula, bylo řízení zataveno.

K odvolání vyšetřované Krajský soud v Brně usnesením ze dne 16. března 2012, č.j. -140, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem. Ztotožnil se soudem prvního stupně, že vyšetřované nepřísluší právo podat návrh na vrácení způsobilosti k právním úkonům po dobu jednoho roku od právní moci rozsudku, kterým byl její návrh na vrácení způsobilosti zamítnut.

Rozhodnutí odvolacího soudu bylo doručeno zástupci vyšetřované dne 27. dubna 2012 a právní moci nabylo téhož dne.

Proti usnesení Krajského soudu v Brně podala vyšetřovaná dne 27. června 2012 včasné dovolání. Přípustnost dovolání dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu uvedeného v ustanovení pro případ, že z dovolací argumentace bude možné uplatnění takového dovolacího důvodu dovodit. Dovolatelka se především domnívá, že obecné soudy aplikovaly ustanovení, které je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a proto žádá, aby Nejvyšší soud postupoval podle y, , o Ústavním soudu a ve spojení s a předložil věc k posouzení Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení věty poslední Podrobně k tomu uvádí výčet článků d, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy OSN o právech osob se zdravotních postižením, u nichž došlo postupem orgánů veřejné moci k jejich porušení. Dovolatelka mimo jiné argumentuje, že v předmětné věci stojí na jedné straně její právo na spravedlivý proces a na druhé straně stojí veřejný statek, konkrétně zájem na efektivním výkonu soudní moci. Domnívá se, že omezení možnosti, prostřednictvím které se může člověk sám domáhat kontroly rozhodnutí o zbavení anebo omezení způsobilosti k právním úkonům, není přiměřeným prostředkem pro dosažení větší hospodárnosti řízení nebo menší vytížeností soudu. Přiměřenost aplikace napadeného ustanovení je nutno posuzovat i v kontextu ostatních práv dovolatelky např. jejího práva na život v komunitě, resp. možnosti nežít v ústavním zařízení proti své vůli. Dále dovolatelka připomíná změnu pohledu na lidi se zdravotním postižením, kdy v minulosti byl kladen důraz zejména na jejich ochranu prostřednictvím principu tzv. náhradního rozhodování, zatímco v současné době se zdůrazňuje ochrana autonomie vůle a rozhodování těchto lidí, což vyúsťuje k institutům tzv. podporovaného rozhodování. Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením přitom v článku 12 zakotvuje právo všech lidí na zachování plné způsobilosti k právním úkonům. Nová právní úprava , která nabývá účinnost 1. lednem 2014 poskytuje množství záruk před nezákonnými zásahy do způsobilosti k právním úkonům, neumožňuje již zbavení způsobilosti k právním úkonům a explicitně stanoví zásady při užívání institutu omezení způsobilosti k právním úkonům. Ustanovení věta poslední a jeho aplikace obecnými soudy je tak v přímém rozporu s touto změnou.

Z výše uvedených důvodů dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud vydal rozhodnutí, že se řízení o dovolání přerušuje podle ve spojení s a věc se předkládá Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení věta poslední pro jeho rozpor s ústavním pořádkem a současně zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16.3.2012, č.j. -140.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) přihlédl k čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012

Dovolání vyšetřované proti dotčenému usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 12. září 2011, je zbudováno na názoru, že obecné soudy pochybily, pokud při svém rozhodování aplikovaly ustanovení věta druhá , které (podle názoru dovolatelky) odporuje ústavnímu pořádku České republiky a neumožnily jí tak domáhat se navrácení způsobilosti k právním úkonům. Zde však dovolatelka přehlíží mimo jiné skutečnost, že Ústavní soud např. ve svém Nálezu ze dne 13. prosince 2007, sp.zn. , výslovně uvedl: “Pokud jde o návrh na zrušení obč. zák. a , Ústavní soud jej podle odmítl, neboť samotná existence těchto ustanovení není protiústavní, a proto se v této části jedná o návrh zjevně neopodstatněný.“. Protože pak sama dovolatelka jinak případné nedostatky při aplikaci zmiňovaného ustanovení (které se však ani z obsahu spisu nepodávají, přičemž je zjevné, že napadené rozhodnutí je založeno na standardní aplikaci tohoto ustanovení) neuplatňuje, je třeba podané dovolání klasifikovat jako zjevně bezdůvodné ve smyslu ustanovení Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle tohoto ustanovení odmítl, aniž postupoval podle y.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn věty první ve spojení s a , neboť vyšetřovaná nemá na jejich náhradu nárok.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. ledna 2013

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu