Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3857/2012

U S N E S E N Í

B. V.

, proti žalovanému

městu Čáslav

, se sídlem v Čáslavi, náměstí Jana Žižky z Trocnova 1,

o ochranu osobnosti

, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Nejvyššího soudu v Brně ze dne 22. června 2011, č.j. -89, takto:

Řízení o „dovolání“ proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. června 2011, č.j. -89,

se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 22. června 2011, č.j. -89, rozhodl podle ustanovení (dále jen „ “), že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ludmila Říhová, Mgr. Dagmar Javůrková, JUDr. Karel Podolka, JUDr. Romana Vostrejšová, JUDr. Milena Opatrná, JUDr. Jitka Horová a JUDr. Leandra Zilvarová nejsou (ve smyslu ustanovení téhož zákona) vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp.zn. . Uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu (doručené dne 26. srpna 2011) žalobce napadl dne 6. září 2011 podáním, označeným jako dovolání.

Nejvyšší soud ČR přihlédl k čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. ledna 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (první část věty).

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Jednotlivé případy přípustnosti dovolání jsou vymezeny v ustanoveních až

K rozhodnutí o námitce podjatosti soud předloží spis s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu ( věta první ).

O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ).

Pojem „nadřízený soud“, je-li použit k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoliv ze vztahů instančních (obdobně srovnej rozhodnutí uveřejněné pod č. 48/96 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhoduje-li Nejvyšší soud o vyloučení soudců některého z vrchních soudů, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Skutečnost, že tento nadřízený soud je shodou okolností i dovolacím soudem vůči soudu, o jehož soudcích rozhoduje, zde není rozhodná (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2001, pod číslem 129).

V souzené věci Nejvyšší soud rozhodoval napadeným usnesením o otázce vyloučení jmenovaných soudců Vrchního soudu v Praze jako soud nadřízený tomuto soudu (tedy nikoliv jako soud odvolací). Možnost dovolání, ani funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání (je-li přes to podáno) proti rozhodnutí nadřízeného soudu však neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je tak neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Ač tedy není procesním předpisem upravena funkční příslušnost k projednání dovolání proti rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu nadřízeného, o zastavení tohoto „dovolacího“ řízení rozhoduje (právě) tento soud, neboť je vrcholným článkem soustavy obecných soudů, který je nadto nadán pravomocí k rozhodování o dovoláních v zákonem stanovených případech (analogicky srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. května 2001, sp.zn. ). Nejvyšší soud ČR proto řízení, které touto vadou trpí, zastavil ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. ledna 2013

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu