Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 31/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Pavla Vrchy v právní věci žalobce Doc. JUDr. et Ing. P. G., Ph. D., zastoupeného Mgr. et Mgr. Václavem Sládkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 39/51, proti žalovanému Mgr. M. N., Ph.D., o zaplacení částky 149.763,55 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o opravném prostředku žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. května 2012, č. j. -374, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze svým shora označeným usnesením rozhodl, že soudce Okresního soudu Praha – východ Mgr. Roman Fremr není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Okresního soudu Praha –východ pod spisovou značkou 9C 155/2008.

Podáním datovaným dne 25. 10. 2012, doručeným Krajskému soudu v Praze dne 31. 10. 2012 a označeným jako „opravný prostředek“ adresovaný Vrchnímu soudu v Praze, žalobce napadl usnesení krajského soudu s tím, že krajský soud při rozhodování o jím vznesené námitce podjatosti vůči soudci Okresního soudu Praha – východ JUDr. Romanu Fremrovi neprovedl dostatečné dokazování, zejména „nehodnotil podstatný listinný důkaz, který žalobce předložil na jednání dne 29. 11. 2011, tj. podání ze dne 22. 11. 2011, opatřené razítkem podatelny Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2011, kde je soudce Mgr. Roman Fremr označen jako účastník, resp. žalovaný u Městského soudu v Praze“. Dále namítal, že soud nezjišťoval ani stanovisko samotného žalobce. Navrhl, aby napadené usnesení Krajského soudu v Praze bylo zrušeno a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání za účasti žalobce.

O opravném prostředku žalobce rozhodl Nejvyšší soudu podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) ve znění účinném do 31. 12. 2012 (Část první, čl. II přechodná ustanovení, bod 7 ).

Podle ustanovení věta první k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu.

Podle ustanovení o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně rozhoduje vrchní soud.

Ustanovení určuje, že Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Podle ustanovení o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích rozhoduje Nejvyšší soud.

Z ustanovení se pak podává, že účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje. Podle lze napadnout dovoláním pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon umožňuje.

Proti rozhodnutí nařízeného soudu ( věta první ) o námitce podjatosti soudce (přísedícího) vznesené účastníkem řízení není přípustný řádný ani mimořádný opravný prostředek, neboť se nejedná o rozhodování nadřízeného soudu jako soudu prvního stupně či odvolacího (srov. a ). Funkční příslušnost soudu pro projednání opravného prostředku proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu nadřízeného tedy neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je pak neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2002, pod číslem 139), takže řízení o podaném opravném prostředku, který touto vadou trpí, musí být podle ustanovení zastaveno.

V situaci, kdy funkční příslušnost k projednání opravného prostředku proti rozhodnutí nadřízeného soudu není upravena, je soudem, který je povolán k rozhodnutí o zastavení takového odvolacího řízení, Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2001, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2001, pod číslem 85).

Nejvyšší soud proto řízení o opravném prostředku žalobce proti usnesení krajského soudu podle ustanovení věty první a zastavil.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. ledna 2013

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r.

předseda senátu