Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3088/2012

U S N E S E N Í

Modré pyramidy stavební spořitelny, a. s.,

S. S.

, zastoupenému JUDr. Annou Dvořákovou, advokátkou se sídlem v Humpolci, Máchova 1522, za účasti vydražitele

SYNCOS LAB, a. s.

, se sídlem v Hodoníně, Legionářů 1501/4, identifikační číslo osoby 27223876, pro 90.557,88 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze 4. 11. 2010, č. j. -36, takto:

Dovolání se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 24. 2. 2010, č. j. 085 EX 1626/05-336, jímž soudní exekutor udělil vydražiteli příklep na poloviční spoluvlastnický podíl k tam specifikovaným nemovitostem. Dospěl k závěru, že exekutor nepochybil, pokud dražbu dne 24. 2. 2010 provedl přesto, že věděl, že dne 17. 2. 2010 povinný podal návrh na zastavení exekuce. Exekutor si totiž sám správně před zahájením dražebního jednání vyhodnotil návrh povinného jako „zjevnou obstrukci,“ a tedy nedůvodný, jelikož i samotná tvrzení v něm obsažená byla „k zastavení exekuce zcela nedostatečná“; jeho předběžný závěr pak odpovídal i meritornímu usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě z 9. 4. 2010, č. j. -128, potvrzenému usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 12. 7. 2010, č. j. -143, jímž byl návrh na zastavení exekuce zamítnut. Odvolací soud neshledal žádné vady ani při přípravě dražby; dražební vyhláška byla vydána po pravomocném určení ceny dražených nemovitostí, řádně a včas doručena účastníkům a vyvěšena na úřední desce soudního exekutora, a obsahovala všechny zákonem předepsané náležitosti. K závěru o porušení zákona při provádění dražby nemohlo vést ani tvrzení povinného, že část dluhu splácí a že se chtěl před dražbou s exekutorem na dalších splátkách dohodnout, ani skutečnost, že soudní exekutor v počáteční fázi exekučního řízení jednal s M. H. jako s obecnou zmocněnkyní povinného; tato okolnost nebyla ani vadou řízení, pro niž by se povinný nemohl účastnit dražebního jednání (usnesení soudního exekutora z 10. 12. 2009, č. j. 085 EX 1612/05-286, o odročení dražebního jednání na den 24. 2. 2010 si jeho zmocněnkyně vyzvedla na poště dne 13. 1. 2010, což povinný ostatně ani nepopírá).

Proti tomuto usnesení podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (zásadní právní význam napadenému rozhodnutí přisuzuje s odůvodněním, že soudní exekutor „nepostupoval v souladu s ustanovením exekučního řádu, když mimo to, že povinný pohledávku oprávněné řádně splácel, nepoužil pořadí zákonem stanovených způsobů pro vymožení předmětné pohledávky. Soudní exekutor přímo vydal exekuční příkaz na prodej spoluvlastnického podílu, i když věděl, že pohledávka je splácena, a v hrubém nepoměru s výší pohledávky nařídil její uspokojení prodejem spoluvlastnického podílu nemovitosti (správně nemovitostí), jehož hodnota výši vymáhané pohledávky podstatným způsobem převyšovala.“ V dovolání dále „navrhuje přezkoumat názor odvolacího soudu ohledně osoby zmocněnkyně M. H. V., jelikož trvá na tom, že této osobě neudělil plnou moc k zastupování dražebního jednání.“

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, , a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či soudem dovolacím rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ); k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení [zrušeného sice nálezem pléna Ústavního soudu z 21.2.2012, sp. zn. , pro účely posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31.12.2012 však nadále použitelného (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. ze 6.3.2012)] spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (viz usnesení Nejvyššího soudu z 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod poř. č. 132).

Podle nelze v dovolání uplatnit nové skutečnosti ani důkazy ve věci samé.

Povinný tím, že v dovolání namítá pochybení soudního exekutora v jeho postupu při provádění exekuce, jejž kvalifikuje jako postup v rozporu s ustanovením § 58 a násl. exekučního řádu, tedy nedodržení zákonem přepsaného pořadí jednotlivých způsobů provádění exekuce, vymezuje dovolací důvod, který v odvolacím řízení neuplatnil, v důsledku čehož se jím odvolací soud ani nemohl zabývat. V odvolání pouze namítá, že dražební jednání dne 24. 2. 2010 nemělo proběhnout, protože dne 17. 2. 2010 podal návrh na zastavení exekuce, o čemž soudního exekutora informoval, že od roku 2006 dluh oprávněné splácí a měl vůli dluh po dohodě s exekutorským úřadem splácet i nadále, a že na exekutorově vyrozumění o výši zůstatku dluhu byla jako obecná zmocněnkyně uvedena M. H, které však plnou moc neudělil. Z uvedeného plyne, že povinný v dovolání – v rozporu s ustanovením – uplatnil novou skutečnost, jež nemohla být – a nebyla – předmětem odvolacího řízení, v důsledku čehož nemůže být předmětem ani přezkumu dovolacího, jelikož na posouzení této skutečnosti napadené rozhodnutí nespočívá.

K založení přípustnosti dovolání podle ustanovení není způsobilé ani opakované tvrzení, že na exekutorově vyrozumění o výši zůstatku dluhu byla jako jeho obecná zmocněnkyně uvedena M. H. V., kterou však povinný k zastupování nezmocnil, neboť ten nikdy v celém průběhu exekučního řízení nezpochybňoval doručení usnesení o nařízení exekuce a pověření soudního exekutora, exekučního příkazu na prodej spoluvlastnického podílu, usnesení o určení ceny nemovitostí, usnesení o nařízení dražby – dražební vyhlášky, jemu jako účastníku řízení. Z obsahu spisu přitom jejich nedoručení nevyplývá; navíc je uvedená vada řízení, i kdyby existovala, napadnutelná jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle , jenž je však – viz výše – k založení přípustnosti dovolání podle nezpůsobilý.

Protože vzhledem k výše uvedenému je namístě závěr o nedostatku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí, dovolání přípustné není, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. ledna 2013

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu