Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3270/2012

U S N E S E N Í

a) P. B.

,

b) J. H.

, zastoupených JUDr. Filipem Chytrým, advokátem se sídlem v Praze 2, Rubešova 83/10, proti žalované

O. K.

, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2011, č. j. -63, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 30. května 2011, č. j. -63, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 3. 5. 2010, č. j. -15, jímž uložil žalované vyklidit byt č. 4 v 1. patře domu č.p. 137 v P. v P. do patnácti dnů od zajištění přístřeší (dále jen „předmětný byt“ nebo „byt“), změnil výrok o nákladech řízení a současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud jako soud dovolací v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.

Dovolatelka výslovně uplatnila nepřípustný dovolací důvod podle (námitkami, že „soud neprováděl prakticky žádné dokazování“, nepoučil ji na začátku sporu, že má s ohledem na své poměry možnost požádat o ustanovení zástupce, „nezabýval se žádnou z jejich námitek“). Vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních, přihlíží dovolací soud k vadám (podle ) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Jen pro úplnost lze dodat, že odvolací soud (soud prvního stupně) provedl důkazy významné pro právní posouzení věci, zabýval se i námitkami žalované a svůj závěr, že výkon práva žalobců není v rozporu s dobrými mravy, odůvodnil. Soud prvního stupně sice žalovanou nepoučil o možnosti požádat o ustanovení zástupce, zástupkyně z řad advokátů jí byla ustanovena až v průběhu odvolacího řízení, tato vada však neměla (i s přihlédnutím k absenci nových tvrzení a důkazních návrhů v odvolacím řízení) za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Dovoláním nebyl zpochybněn závěr odvolacího soudu, že žalovaná užívá byt bez právního důvodu, neboť její žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu, kterou jí dali žalobci, byla zamítnuta. Prostřednictvím dovolacího důvodu podle žalovaná zpochybnila správnost závěru, odvolacího soudu, že v dané věci není žaloba na vyklizení předmětného bytu v rozporu s dobrými mravy ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“).

Odvolací soud se v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) okolnostmi, které by mohly vést k závěru, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu je uplatňován v rozporu s dobrými mravy, zabýval, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak i na straně žalobců, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci, jeho úvaha není zjevně nepřiměřená, a proto otázku, zda vyklizení bytu je v rozporu s dobrými mravy, nelze považovat za otázku zásadního právního významu.

Přípustnost dovolání tak nelze dovodit ani z ustanovení , dovolání žalované tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a a o skutečnost, že žalobcům podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá, v. r.

předsedkyně senátu