Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 408/2012

U S N E S E N Í

Města Lomnice nad Popelkou,

1) Ing. J. H.,

a

2) J. H.,

o žalobě pro zmatečnost, nyní vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalovaných na vyloučení soudkyň Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci vedené u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

O d ů v o d n ě n í:

Ve shora označené právní věci žalovaní podáním ze dne 23. 8. 2011, došlému Krajskému soudu v Hradci Králové dne 24. 8. 2011, vznesli námitku podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlastě Wohlmuthové, JUDr. Lyaně Rozlivkové a JUDr. Gabriele Barančíkové s návrhem na jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí dané věci jiným senátem.

Návrh odůvodnili tím, že soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Vlasta Wohlmuthová, JUDr. Lyana Rozlivková a JUDr. Gabriela Barančíková, které bez nařízení jednání a při prokazatelném upření práva se k osobám vyjádřit předmětnou prokazatelně řádně, důvodně a včas vznesenou námitku podjatosti soudců Krajského soudu v Hradci Králové, a to Mgr. Martiny Kroftové, JUDr. Romany Novákové, Mgr. Tomáše Liskovského a JUDr. Milana Kubáska, projednaly a o ní rozhodly, aniž by bylo provedeno řádné dokazování a byla dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí - zejména se subjektivním písemným vyjádřením výše uvedených soudců.

Současně žalovaní ve svém podání ze dne 23. 8. 2011 uvedli, že námitka podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Hradci Králové i nadále trvá. S námitkou podjatosti žalovaní podali též žalobu pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2011, č. j. -56.

Nejvyšší soud podotýká, že rozhodnout o námitce podjatosti proti soudcům Krajského soudu v Hradci Králové, a to Mgr. Martině Kroftové, JUDr. Romaně Novákové, Mgr. Tomášovi Liskovskému a JUDr. Milanovi Kubáskovi, přísluší Vrchnímu soudu v Praze, který již v dané věci rozhodl usnesením ze dne 1. 7. 2011, č. j. -56.

Z obsahu spisu se dále podává, a to ve vztahu k uplatněné námitce podjatosti proti soudkyním Vrchního soudu v Praze, a to JUDr. Vlastě Wohlmuthové, JUDr. Lyaně Rozlivkové a JUDr. Gabriele Barančíkové, že dotčené soudkyně se shodně vyjádřily tak, že účastníky řízení neznají a k věci nemají žádný vztah.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nadřízený ( ) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud ( , věta první, ). Tímto soudem je v posuzovaném případě Nejvyšší soud.

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. o. z.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský. V námitce podjatosti musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému soudci (přísedícímu) směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě kdy se o něm účastník podávající námitku dozvěděl a jakými důkazy může být prokázán ( ). K tomu se sluší připomenout závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu České republiky publikované pod 65, ve svazku 8, str. 141 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, vydávané C. H. Beck, Praha. Podle nich pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele. Stejně tak se připomínají závěry plynoucí z nálezu publikované ve zmíněné sbírce ve svazku 23., pod č. 98, str. 11. Podle nich subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.Podle , věty první k rozhodnutí o námitce podjatosti soudu věc předloží s vyjádřením dotčených soudců (přísedících) svému nadřízenému soudu. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ). Pojem „nadřízený soud“ („nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit trestním řádem a k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních (srov. k tomu závěry rozhodnutí zveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/1996). Tomu odpovídá, že k rozhodnutí o námitce podjatosti vznesené proti soudcům Vrchního soudu v Praze je povolán Nejvyšší soud České republiky. Z toho, co bylo shora uvedeno, tak plyne, že ohledně žádné ze soudkyň, vůči kterým žalovaní vznesli námitku podjatosti, se nenabízí závěr o existenci předpokladů uvedených v ustanovení V souladu s výkladem plynoucím zejména shora ze shora uvedených nálezů Ústavního soudu České republiky, jakož i judikatury obecných soudů, dospěl proto Nejvyšší soud České republiky k závěru vyjádřenému ve výroku tohoto usnesení.Nejvyšší soud proto rozhodl, že uvedené soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Protože nebylo prováděno dokazování, bylo o námitce podjatosti uplatněné žalovanými rozhodnuto bez nařízení jednání ( věta druhá ).Toto usnesení jako usnesení nadřízeného soudu ( ) je závazné pro soud a pro účastníky řízení ( věta první ).Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 14. února 2013 JUDr. Josef R a k o v s k ý, v. r. předseda senátu