Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3176/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce S. D., zastoupeného JUDr. Radkem Hudečkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Škroupova 1114/4, proti žalovanému J. J., zastoupenému JUDr. Josefem Pernicou, advokátem se sídlem v Brně, třída Kpt. Jaroše 1936/19, o zaplacení 10,785.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně, pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. května 2012, č. j. -94, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 29. května 2012, č. j. -94, jímž Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 10. srpna 2011, č. j. -70, ve znění opravného usnesení ze dne 16. září 2011, č. j. -74, zamítající žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 10,785.000,- Kč se specifikovaným příslušenstvím a rozhodl o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 [srov. část první, čl. II, bod 7. (dále jen „“)], neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Protože výtka žalobce, že odvolací soud pochybil, nevyhověl-li jeho návrhu na přerušení odvolacího řízení do doby, než bude rozhodnuto o žalobě na určení doby plnění, je uplatněním dovolacího důvodu podle , dovolací soud k ní v poměrech přípustnosti dovolání podle nemohl přihlédnout.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu uvedeného v zpochybnil žalobce správnost závěru odvolacího soudu, že žaloba byla v posuzovaném případě podána předčasně, neboť doba plnění byla ve smlouvě o půjčce, kterou účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2007, ponechána na vůli dlužníka (žalovaného); žalovaná pohledávka tak není dosud splatná. Oproti odvolacímu soudu prosazuje žalobce názor, že žalovanému poskytl „výhradně účelovou půjčku na výhodný nákup nemovitostí“, takže jejich právní vztah neměl být poměřován ustanovením obč. zák. nýbrž ustanovením obč. zák.; žalovaný jako dlužník byl povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy ho jako věřitel o plnění požádal.

Z nezpochybnitelného zjištění odvolacího soudu vyplývá, že účastníci smlouvy o půjčce se dohodli, že dlužník (žalovaný) vrátí věřiteli (žalobci) půjčku bezprostředně poté, co nemovitosti, které koupí za půjčené finanční prostředky, následně prodá. Již v rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 1992, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7-8/93 pod č. 47, byl formulován a odůvodněn závěr, že se ustanovení § 564 obč. zák. nevztahuje pouze na případy, kdy splatnost závazku byla výslovně dohodnuta tak, že závisí na vůli dlužníka, ale i na případy kdy splnění závazku závisí na okolnosti, kterou může ovlivnit jen dlužník. V takových případech má dlužník právo plnit kdykoliv a věřitel je povinen přijmout plnění, až mu je dlužník nabídne; určit, kdy má dlužník plnit (např. výzvou ve smyslu obč. zák.), věřitel nemůže, stejně jako není legitimován k žalobě na plnění ( ), případně k žalobě na nahrazení jiného projevu vůle než je určení splatnosti ( ). Tento závěr je citován také v judikatuře Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. ). Odvolací soud rozhodl zcela v intencích uvedeného rozhodnutí, jestliže dovodil, že splatnost půjčky byla ponechána ve smyslu ustanovení obč. zák. na vůli dlužníka (žalovaného), bylo-li ve smlouvě o půjčce účastníky sjednáno, že dluh bude věřiteli (žalobci) vrácen bezprostředně poté, kdy dlužník prodá nemovitosti nakoupené za půjčené peníze. Dovoláním zpochybněný právní závěr proto nemůže činit rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným a dovolání přípustným.

Nepřípustné dovolání dovolací soud odmítl ( věta první a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady dovolacího řízení, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč (, . ve spojení s , ve spojení s a ve platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , ve znění do 31. 12. 2012) a z částky 2.163,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně 24. ledna 2013

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á, v. r.

předsedkyně senátu