Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 917/2012

U S N E S E N Í

JUDr. M. M.

České republice - Katastrálnímu úřadu pro Pardubický kraj

se sídlem v Pardubicích I, Bílém Předměstí, Čechovo nábřeží č. 1791, IČO 00213721, o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 21. září 2011, č. j. -227, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích ze dne 21. 9. 2011, č. j. -227, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 4. 2011, č. j. -197, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že výpověď z pracovního poměru podle ustanovení , doručená žalobci dne 28. 6. 2010, je neplatná a že pracovní poměr trvá i nadále, a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a jímž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení ve znění do 31. 12. 2012 (dále jen „“), neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony) ani podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno žádné rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení vzhledem k tomu, že v dovolání žalobce byl uplatněn (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. ) jen dovolací důvod podle ustanovení

Žalobce sice v dovolání mimo jiné uvádí, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (a označuje, které právní závěry považuje za nesprávné), z obsahu samotného dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) však vyplývá, že vychází z jiných skutkových závěrů než odvolací soud. Zatímco odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) vyšel z toho, že druh práce byl sjednán jen v pracovní smlouvě ze dne 26. 10. 1992 a v dodatku pracovní smlouvy ze dne 29. 4. 1994, a v souladu s judikaturou dovodil, že ostatní jednostranná vymezení pracovní náplně žalobce nebyla ujednáními o změně druhu práce, ale mohla jen v rámci dojednaného druhu práce upřesňovat, které konkrétní činnosti má žalobce vykonávat (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. , uveřejněného v časopise Soudní judikatura, ročník 2008, pod pořadovým číslem 64), dovolatel vychází z názoru, že druh práce byl účastníky dohodnut v pracovní smlouvě ze dne 26. 10. 1992 a naposledy upřesněn ředitelem žalované ode dne 1. 1. 2008 jako práce „uvedená v katalogu pod č. 11.1, na kterém pak buduje i vlastní (od odvolacího soudu odlišný) právní závěr, že charakteristika uvedená v katalogu pod č. 11.1 neumožňovala žalovanému přikázat žalobci konat práce uvedené v dopisech ze dne 12. 5. 2010, 14. 5. 2010 a 7. 6. 2010, jejichž nesplnění bylo důvodem výpovědi z pracovního poměru. Podstatou jeho námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalobce v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání žalobce podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení a 241a odst. 2 písm. a) totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Protože dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, , a části věty před středníkem , neboť žalobce, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. ledna 2013

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu