Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4194/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Pavla Příhody a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně Slévárna Pilana Hulín, spol. s r.o., se sídlem v Hulíně, Nádražní 804, PSČ 768 24, identifikační číslo osoby 18189440, zastoupené JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem ve Zlíně, Rašínova 522, proti žalované PILANA a.s., se sídlem v Hulíně, Nádražní 804, identifikační číslo osoby 00657964, zastoupené JUDr. Zdeňkem Novákem, advokátem se sídlem v Přerově, Čechova 2, o určení obsahu smluv, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci dne 21. června 2011, č. j. -332, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Olomoucí nepřipustil změnu žaloby, dále potvrdil zamítavý rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 29. října 2010, č. j. -286 (výrok I.), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné podle ve znění účinném do 31. prosince 2012 – dále též jen „ “ (srov. bod 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu ve všech výrocích) lze dovodit, že jím dovolatelka brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku ve věci samé, nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí se podává, že odvolací soud se ztotožnil s právními závěry soudu prvního stupně, který žalobu o určení obsahu předmětných dvou kupních smluv zamítl ze dvou důvodů: jednak proto, že žalobkyně uplatnila svůj žalobní nárok nepřípustným způsobem, a dále proto, že nesplnila své povinnosti z leasingových smluv a nevzniklo jí tak právo na uzavření smluv o převodu nemovitostí, určení jejichž obsahu se žalobou domáhala.

Dovolatelka, opírajíc přípustnost podaného dovolání o ustanovení , označením otázek zásadního právního významu, týkajících se výkladu a aplikace ustanovení a a 2 obchodního zákoníku, zpochybňovala pouze první z důvodů, pro který byla její žaloba zamítnuta, a proto takové vymezení otázek zásadního právního významu přípustnost dovolání dle neotvírá (srov. shodně právní závěry v rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Výhrada týkající se druhého z uvedených důvodů, že nesplnění smluvních povinností způsobila žalovaná, a proto je za těchto okolností nebyla dovolatelka povinna plnit, může mít (v případě její důvodnosti) jiné právní důsledky (například vznik práva na náhradu škody), nemůže však založit povinnost žalované k uzavření smluv o převodu nemovitosti. Proto ani v této rovině nemohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí.

Poukazovala-li dovolatelka na neúplně zjištěný skutkový stav, který byl podle jejího mínění důsledkem nesprávnosti postupu soudu prvního stupně, který nevyhověl jejímu návrhu na doplnění dokazování výslechem označených svědků, lze tyto její námitky podřadit pod dovolací důvod podle (t. j. že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však dovolatelka nemá u dovolání přípustného podle k dispozici a jeho prostřednictvím přípustnost dovolání založit nelze.

Za situace, kdy dovolací soud neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), pro nepřípustnost odmítl [ věta první a ].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. ledna 2013

JUDr. Miroslav Gallus

předseda senátu