Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Tdo 1451/2012

8 Tdo 1451/2012-18

U S N E S E N Í

mladistvého „tulipána“*)

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného mladistvého „tulipána“

o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně jako soud pro mládež rozsudkem ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. , uznal obviněného mladistvého „tulipána“ (dále jen „mladistvý“) vinným, že:

„dne 9. 9. 2011 kolem 18:00 hod. ve Z., v prostoru lesa, nad čtvrtí L. poblíž hokejové haly, opakovaně chytil zezadu předloktím pod krkem nezletilou se kterou si vyšel na procházku, znal ji a věděl, že je mladší 15 let a se záměrem vykonat na ní soulož se slovy, že ji znásilní, přes slovní nesouhlas a odpor poškozené, která rukama odtahovala jeho předloktí, ji táhl po turistické cestě k nedalekému křoví, kde ji dvakrát udeřil pěstí do podbřišku v oblasti stydké kosti, nutil ji, aby se svlékla a psychicky ji trýznil tím, že když chtěla volat o pomoc, reagoval tak, že jí to nepomůže a že než přijede policie, bude zabitá a znásilněná, švihal ji přes nohy a zadek klackem o průměru 2 cm a délky 40 cm, poškozená se bránila tím, že mu uhýbala, vzala si do ruky jiný klacek, který ji však mladistvý vytrhl z ruky a vyhrožoval, že jí zlomený klacek zasune do vagíny stejně jako šroubovák, čímž stupňoval své erotické vzrušení, kdy k vykonání pohlavního styku nedošlo, neboť mu v dalším jednání zabránil telefonát jeho matky, která po něm žádala, aby ihned přišel domů, kdy poškozená v důsledku jeho jednání utrpěla lehkou zhmožděninu v oblasti krku vpravo a také psychickou újmu, a to posttraumatickou stresovou poruchu, kdy se jedná o vážnou poruchu zdraví, která poškozenou omezila citelným způsobem v obvyklém způsobu života po dobu delší 6 týdnů, a to od konce září 2011 do skončení hospitalizace ve Fakultní nemocnici B. dne 23. 11. 2011“.

Takto zjištěné jednání obviněného soud právně kvalifikoval jako pokus provinění znásilnění podle k , 2 písm. a), odst. 3 písm. a), c) . Za to mu podle za použití , o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), uložil trestní opatření odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, jehož výkon podle a podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou roků. Dále mu uložil podle , 2 písm. a) dohled probačního úředníka na dobu dvou roků a podle , odst. 4 ochranné ambulantní sexuologické léčení. Konečně podle tr. ř. mu uložil povinnost uhradit způsobenou škodu zákonné zástupkyni poškozené ve výši 17.180,-- Kč a Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, Krajské pobočce pro Z. k., ve výši 52.210,-- Kč; se zbytkem nároků na náhradu škody odkázal podle tr. ř. zákonnou zástupkyni poškozené na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti citovanému rozsudku podala odvolání poškozená, zastoupená svou matkou jako zákonnou zástupkyní. Vrchní soud v Olomouci, soud pro mládež, o něm rozhodl rozsudkem ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. , tak, že podle § 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku o náhradě škody, jímž byl mladistvý zavázán k povinnosti uhradit škodu zákonné zástupkyně poškozené ve výši 17.180,-- Kč a jímž byla poškozená podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, a podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině, trestu a náhradě škody ohledně poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Krajské pobočky pro Z. k., nově rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil mladistvému za povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené majetkovou škodu ve výši 17.180,-- Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100.000,-- Kč, když současně podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tuto poškozenou se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Mladistvý se s tímto rozsudkem odvolacího soudu neztotožnil a prostřednictvím obhájce JUDr. Jiřího Svozila podal proti němu dovolání, v němž uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své podání směřoval výlučně do výroku o náhradě škody, jímž mu byla stanovena povinnost k náhradě nemajetkové újmy ve výši 100.000,-- Kč, a vyslovil názor, že tento výrok spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku.

Výši uložené nemateriální újmy v částce 100.000,-- Kč mladistvý považoval za nepřiměřenou zejména z toho důvodu, že je studentem druhého ročníku učiliště a nemá žádné příjmy. Škodu by tak museli zaplatit jeho rodiče, jejichž příjmy jsou vzhledem k uložené výši škody zcela nedostatečné. Zaplacení tak vysoké částky by jeho rodinu uvedlo do

závažných finančních problémů. Odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, v němž je mimo jiné uvedeno, že

„přiznaná částka 100.000,-- Kč poškozené je sice nemalá…“

, považoval za rozporuplné, protože soud zároveň vyslovil, že nejde o částku likvidační.

Mladistvý dále uvedl, že přiznaná částka je v rozporu se zásadou trestního řízení ve věcech mladistvých ve smyslu ustanovení , neboť vývoj mladistvého by měl být co nejméně ohrožen. Pokud by však byl nucený zaplatit uvedenou částku, mohlo by to ohrozit jeho další vývoj, neboť by z nedostatku finančních prostředků rodičů musel ukončit studium. Svého činu litoval a také proto považoval výši škody za nepřiměřenou.

V závěru svého podání mladistvý navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky, soud pro mládež (dále jen „Nejvyšší soud“), podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil rozsudek odvolacího soudu a podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i další rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující. Zároveň učinil podnět, aby předseda senátu Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, podle § 265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu odložení výkonu rozhodnutí o náhradě škody nemajetkové újmy.

Nejvyšší státní zástupce svého práva vyjádřit se k podanému dovolání ve smyslu § 265h odst. 2 tr. ř. ke dni rozhodnutí Nejvyššího soudu nevyužil.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda v posuzované věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání. Dovolání je totiž mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. ).

Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé.

Podle § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. se rozhodnutím ve věci samé rozumí rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání. Takovým odsuzujícím rozsudkem pak může být i rozsudek odvolacího soudu vydaný podle § 259 odst. 3 tr. ř. po zrušení rozsudku soudu prvního stupně z některého z důvodů uvedených v § 258 odst. 1 tr. ř., vždy však musí jít o odsuzující rozsudek v uvedeném smyslu. Rozsudek, kterým odvolací soud rozhoduje k odvolání poškozeného tak, že rozsudek soudu prvního stupně ruší pouze ve výroku o náhradě škody [§ 258 odst. 1 písm. f), odst. 2 tr. ř.] a sám ve věci znovu rozhoduje o náhradě škody (§ 259 odst. 3 tr. ř., § 228 a § 229 tr. ř.), není žádným z taxativního výčtu rozhodnutí ve věci samé ve smyslu § 265a odst. 2 tr. ř., a proto dovolání podané proti takovému rozhodnutí není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2006, sp. zn. , publikované pod č. T 899 v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit 26, nakladatelství C. H. BECK Praha, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. ; obě rozhodnutí jsou dostupná též na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).

V posuzovaném případě jde o zcela identický případ. Dovolání mladistvého totiž směřuje proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci, soudu pro mládež, jímž tento soud z podnětu odvolání poškozené částečně zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně, a to ve výroku o náhradě škody, jímž byl mladistvý zavázán k povinnosti uhradit škodu zákonné zástupkyně poškozené ve výši 17.180,-- Kč a jímž byla zákonná zástupkyně podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, a podle § 259 odst. 3, 4 tr. ř. při nezměněných výrocích o vině, trestu a náhradě škody ohledně poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Krajské pobočky pro Z. k., nově rozhodl tak, že podle § 228 odst. 1 tr. ř. uložil mladistvému povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené majetkovou škodu ve výši 17.180,-- Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 100.000,-- Kč, když současně podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal tuto poškozenou se zbytkem jejího nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Odvolací soud tak v posuzovaném případě nerozhodoval o vině a trestu mladistvého (tyto výroky nabyly právní moci již v řízení před soudem prvního stupně), nýbrž jen o nároku poškozené na náhradu škody. Takový rozsudek ovšem z důvodů výše vyložených nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř.

Za tohoto stavu věci Nejvyšší soud musel postupovat podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání mladistvého odmítnout jako nepřípustné. Takové rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Jen pro úplnost Nejvyšší soud na samý závěr uvádí, že ačkoli mladistvý učinil podnět, aby předseda senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 3 tr. ř. navrhl Nejvyššímu soudu odložit výkon rozhodnutí o náhradě škody, předseda senátu Krajského soudu v Brně, soudu pro mládež, takový návrh neučinil. Pro případný postup podle § 265

o

odst. 1 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu zákonné podmínky neshledal.

P o u č e n í :

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2012

Předseda senátu:

JUDr. Jan B l á h a

*) byl použit pseudonym ve smyslu