Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Tz 109/2012

-29

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

M. F.

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. a v řízení předcházejícím

b y l p o r u š e n z á k o n

v ustanoveních § 251 odst. 1 tr. ř. a § 253 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. F.

Napadené usnesení

s e

z r u š u j e

.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře,

s e p ř i k a z u j e

, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Obviněný M. F. byl rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , uznán vinným jednak trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) zák. č. 140/1961 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2009 (dále jen tr. zák.) a jednak trestným činem poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 tr. zák. Za uvedené jednání a za sbíhající se trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1, 2 tr. zák. a další, kterými byl uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, č.j. -400 a rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, č.j. -93, byl obviněnému podle § 247 odst. 3, § 35 odst. 2 tr. zák. uložen souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let. Podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. mu byl uložen trest propadnutí věci a to 2 ks modrých pytlů a 1 ks látkového povlaku. Podle § 35 odst. 2 tr. zák. byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Příbrami, sp. zn. , jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené Kooperativě, a.s. na náhradě škody částku 561.785,- Kč a poškozené Jednota SD, částku 27.834,- Kč. Rozsudek byl obviněnému M. F. i jeho obhájci doručen dne 10. 6. 2010.

Proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , podal obhájce obviněného M. F. dne 18. 6. 2010 tzv. blanketní odvolání. Vzhledem k tomu, že nesplňovalo náležitosti dle ustanovení § 249 tr. ř., vyzval předseda senátu soudu prvního stupně obhájce obviněného k doplnění odvolání ve lhůtě pěti dnů od doručení výzvy a současně ho upozornil na možnost odmítnutí odvolání. Tato výzva byla obhájci doručena dne 21. 7. 2010, dne 29. 7. 2010 pak bylo Okresnímu soudu v Písku podáno doplnění odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. .

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , bylo odvolání obviněného M. F. podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto.

Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , podal obviněný ústavní stížnost, která byla usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , odmítnuta. V odůvodnění svého rozhodnutí Ústavní soud mimo jiné uvedl, že obviněný nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, neboť trestněprávním prostředkem, který byl obviněnému k dispozici, bylo dovolání. Současně však konstatoval, že podané dovolání by mělo velkou šanci na úspěch.

Proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. , podal následně ministr spravedlnosti České republiky stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. F. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 251 odst. 1 tr. ř. a § 253 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. F.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. , že neodstraní-li obhájce odvolatele na výzvu předsedy senátu soudu prvního stupně vytýkané vady odvolání v jím stanovené lhůtě pěti dnů, nelze přesvědčivě tvrdit, že marné uplynutí této lhůty má stejné důsledky jako marné uplynutí propadné lhůty k odvolání. Marné uplynutí této lhůty znamená, že ji nelze stanovit opakovaně a odvolatel se vystavuje riziku, že předseda senátu soudu prvního stupně předloží spis odvolacímu soudu k rozhodnutí o odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání, a odvolací soud o něm vzápětí v neveřejném zasedání, které se může konat kdykoliv, rozhodne tak, že je podle § 253 odst. 3 tr. ř. odmítne. Tak tomu ale v předmětné věci nebylo, neboť krajský soud rozhodoval o odvolání v době, kdy již bylo, byť po uplynutí pětidenní lhůty, soudu předloženo jeho odůvodnění. Proto nebyly splněny zákonné podmínky pro postup podle § 253 odst. 3 tr. ř.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. F. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř. a přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud České republiky podle § 267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle ustanovení § 251 odst. 1 věty první tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle § 249 odst. 1 tr. ř., vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle § 253 odst. 3 tr. ř.

Podle ustanovení § 253 odst. 3 tr. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání.

Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že z obsahu spisu vyplývá, že obhájce obviněného byl vyzván k doplnění podaného odvolání, tato výzva (č. l. 629) mu byla doručena dne 21. 7. 2010. Doplnění odvolání bylo Okresnímu soudu v Písku doručeno dne 29. 7. 2010 (č. l. 633). Předmětný spis byl dne 12. 8. 2010 předložen Krajskému soudu v Českých Budějovicích k projednání odvolání obviněného, tedy v době svého rozhodování ve věci dne 8. 9. 2010 měl odvolací soud již k dispozici řádně odůvodněné odvolání. V uvedeném směru tak nezbývá, než poukázat na již ustálenou judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu. Tato vyplývá např. z nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. , že propadný charakter procesní lhůty není obvyklý a je-li procesní lhůta zákonodárcem zamýšlena jako lhůta propadná, pak se tato zákonodárcova intence projevuje ve výslovném ustanovení zákona, které stanoví, že navrácení lhůty není přípustné (viz např. konstrukce § 265e odst. 4 tr. ř. o dovolání). Ostatně pokud by zákonodárce skutečně konstruoval propadný charakter lhůty u opravného prostředku, jakým je odvolání, tj. u prostředku, jehož existence je chráněna základním právem, vyvolávala by taková konstrukce ústavněprávní pochybnosti o příliš restriktivním formálním omezení tohoto základního práva. Propadný charakter lhůty u odvolání by tedy vedl k příliš restriktivnímu formálnímu omezení samotného účelu odvolání (posílení či zvýšení právní jistoty o tom, že skutek obviněného byl soudem prvního stupně posouzen řádně, a to jak z hlediska dokazování skutkových okolností, tak z hlediska právního posouzení), jehož význam Ústavní soud v citovaném nálezu vyzdvihl, dále také upozornil na povinnost soudu zjišťovat podmínky pro odmítnutí odvolání ke dni svého rozhodnutí.

Dále je třeba zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , neboť i zde byl vysloven závěr, že měl-li odvolací soud v době, kdy o odvolání rozhodoval, již odůvodnění odvolání k dispozici, nemohl odvolání odmítnout podle § 253 odst. 3 tr. ř., ale měl se jím věcně zabývat. Citované ustanovení zákona je projevem zásady rychlosti řízení, která je zde však v kolizi s významem práva na odvolání v trestních věcech garantovaným článkem 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Rychlost a plynulost soudního rozhodování je nesporně obecně v zájmu mimo jiné i samotných obviněných a není povinností odvolacího soudu, aby s rozhodnutím o odvolání donekonečna vyčkával, jestli obviněný přece jen dodatečně své odvolání neodůvodní.

Vzhledem k tomu, že důvody pro odmítnutí odvolání zjišťuje odvolací soud ke dni svého rozhodnutí, je evidentní, že účelu sledovaného ustanovením § 251 odst. 1 tr. ř. lze dosáhnout nejen tehdy, jestliže bude odvolání řádně odůvodněno ve lhůtě stanovené podle § 251 odst. 1 tr. ř., ale též tehdy, bude-li řádně odůvodněno do doby předložení spisu s podaným odvoláním k rozhodnutí odvolacímu soudu, a dokonce též bude-li odvolání řádně odůvodněno do rozhodnutí odvolacího soudu o něm. Dle názoru Nejvyššího soudu České republiky je v posuzované věci nesporné, že v době rozhodování o odvolání Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, měl odůvodnění odvolání již k dispozici, neboť toto bylo doručeno již okresnímu soudu a to několik dní před předložením věci právě soudu odvolacímu. V takové situaci je třeba formalistické trvání na dodržení pětidenní lhůty považovat za takové, které je v rozporu se zmíněnými, ústavně zaručenými právy obviněného (viz i citovaný nález Ústavního soudu).

Vzhledem k výše uvedenému tedy lze uzavřít, že Krajský soud v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, pochybil, pokud odvolání obviněného M. F. odmítl postupem podle § 253 odst. 3 tr. ř. jako to, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. a v řízení předcházejícím byl porušen zákon v ustanoveních § 251 odst. 1 tr. ř. a § 253 odst. 3 tr. ř. v neprospěch obviněného M. F., podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočka v Táboře, přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení § 253 odst. 3 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného M. F., neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. ledna 2013

Předseda senátu:

JUDr. Jiří Pácal