Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1260/2011

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY29 Cdo 1260/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně L. P., zastoupené JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Mezibranská 19, PSČ 115 02, proti žalovaným 1) J. P., zastoupenému JUDr. Janem Brožem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60, PSČ 120 00, 2) Ing. arch. L. A. D´A., 3) Ing. arch. P.H., obou zastoupených Mgr. Martinem Pokorným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jakubská 2, PSČ 110 00, 4) Mgr. H. M., zastoupené Mgr. Robertem Klenkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1207/10, PSČ 110 00, 5) Ing. arch J. S.-W.,6) Ing. arch L. S., obou zastoupených Mgr. Martinem Pokorným, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jakubská 2, PSČ 110 00, a 7) Ing. arch. M.Š., zastoupené JUDr. Bohumilem Měšťánkem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Čs. armády 828/34, PSČ 160 00, o určení jednotek v domě a o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. září 2010, č. j. -164, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením potvrdil odvolací soud k odvolání žalobkyně usnesení ze dne 12. listopadu 2009, č. j. -105, kterým Obvodní soud pro Prahu 6 zastavil podle věty první , (dále jen „ “), ve vztahu k prvnímu žalovanému z důvodu překážky věci rozsouzené řízení o určení, že žalobkyně je vlastnicí ve výroku specifikovaných bytových jednotek (dále jen „sporné jednotky“).

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , majíc za to, že jsou naplněny dovolací důvody vymezené v ustanovení a 3

Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že zastavením řízení ve vztahu k prvnímu žalovanému určil okruh účastníků řízení odchylně od okruhu účastníků smluv, v důsledku čehož nemůže být vyhověno žalobě jako celku. V projednávané věci je skutkový základ žaloby odlišný od skutkového základu žaloby, jíž se domáhala vrácení daru po prvním žalovaném a jíž bylo vyhověno.

První žalovaný považuje napadené rozhodnutí za správné, snáší argumenty na jeho podporu a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl.

Dovolání proti napadenému rozhodnutí, jež je přípustné podle ustanovení , Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že závěr, podle kterého představuje pravomocný rozsudek, jímž bylo vyhověno žalobě o určení podle , překážku věci rozsouzené ve vztahu k nové žalobě o určení, vycházející ze stejného skutkového základu, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 12. prosince 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či rozsudek ze dne 9. září 2009, sp. zn. , jenž je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. červnu 2000 – dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Bylo-li vyhověno (pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. července 2005, č. j. -188) žalobě dovolatelky, jíž se vůči prvnímu žalovanému domáhala určení, že je vlastnicí sporných jednotek (jež původně darovala prvnímu žalovanému), neboť podle , , požádala o vrácení daru, pak uvedené rozhodnutí tvoří překážku věci rozsouzené ve vztahu k žalobě, jíž se vůči prvnímu žalovanému domáhá téhož určení, tvrdíc, že první žalovaný poté, kdy požádala o vrácení daru a kdy mu již nesvědčilo vlastnické právo, sporné jednotky převedl na třetí osoby (další žalované), které jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci sporných jednotek.

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.

Pouze na okraj pak Nejvyšší soud s ohledem na námitky dovolatelky podotýká, že v řízení, jehož předmětem je určení vlastnického práva k nemovitosti, jsou nositeli práv a povinností, o něž v řízení jde, jednak ten, kdo požaduje, aby jeho vlastnické právo bylo určeno, a jednak osoba, která je vedena v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti. Právní sféry dalších osob se toto řízení netýká; i když učinily právní úkony týkající se převodu vlastnictví této nemovitosti, výsledek řízení (rozhodnutí o tom, zda tu vlastnické právo je či není) nemá a nemůže mít na jejich právní poměry žádný vliv (srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. června 2005, sp. zn. ).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a prvnímu žalovanému vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Ty sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle (dále jen „ “), a náhrady hotových výdajů. Podle ustanovení a , , a vyhlášky činí sazba odměny 10.000,- Kč. Takto určená sazba se podle vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 5.000,- Kč, jelikož zástupce prvního žalovaného učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Spolu s náhradou hotových výdajů dle ve výši 300,- Kč a náhradou za 20% daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 1.060,- Kč tak dovolací soud přiznal prvnímu žalovanému k tíži dovolatelky celkem 6.360,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 18. prosince 2012

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu