Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 219/2012

U S N E S E N Í

Ing. P. P.

L. Š.

, zastoupenému JUDr. Zitou Chvojanovou, advokátkou se sídlem v Rakovníku, Na Sekyře 164, pro 5 660 000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2011, č. j. -62, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 22. 2. 2011, č. j. -49, v tom správném znění, že se návrh povinného na částečné zastavení exekuce na majetek povinného, nařízené usnesením téhož soudu ze dne 30. 10. 2007, č. j. -16, ve spojení s usnesením ze dne 12. 11. 2007, č. j. -2, zamítá. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že povinný nedoplnil, o jakou konkrétní částku má být exekuce zastavena a z jakého důvodu či o jaký právní titul povinný svůj návrh opírá. Současně není zřejmé, zda a v jakém rozsahu po vydání exekučního titulu právo jím přiznané zaniklo jinak než vynucením povinnosti v rámci exekuce. Proto také odvolací soud dospěl k závěru, že důvod pro zastavení exekuce není dán.

Povinný v dovolání, jehož přípustnost opírá o Sb, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( a b/ ). Zásadní právní význam napadeného usnesení spojuje s otázkou, že se odvolací soud nezabýval jeho návrhem na částečné zastavení exekuce, přestože povinný v odvolání uvedl výši částky, o kterou by měla být exekuce zastavena, a již soudu prvního stupně zaslal notářský zápis o konkrétních strojích a jejich vložení do společnosti Šípek – silniční stavby s.r.o. a také znalecký posudek o jejich ohodnocení. Dále zaslal fakturu vystavenou na M. K. na částku 3 811 500,- Kč a navrhl její výslech. Povinný chtěl nezaplacenou fakturu vymáhat na paní K., ale oprávněný mu sdělil, že „mu to paní K. zaplatila, ale dle paní K. mu ji nezaplatila, ale došlo k vzájemnému zápočtu, neboť pan P. dlužil paní K.“. Tímto způsobem si tak oprávněný z uvedené společnosti odčerpal částku 3 811 500,- Kč. Připomněl, že exekučními tituly jsou notářské zápisy ze dne 27. 6. 2005 a 22. 3. 2006, které byly sepsány dříve, než došlo ke skutečnosti, na základě níž se domáhá částečného zastavení exekuce. Uvedl také, že je již čtyři roky ve výkonu trestu a že nemá možnost si obstarat podklady a být účasten jednání. Vytýká soudu, že mnohokrát žádal o ustanovení zástupce, aby se jeho prostřednictvím mohl účinně bránit. Nesouhlasí s údaji uvedenými v návrhu, že z dlužné částky 3 000 000,- Kč bylo zaplaceno 140 000,- Kč a z dlužné částky 3 600 000,- Kč 800 000,- Kč. Trvá na tom, že oprávněný odčerpal částku 3 811 500,- Kč a o tuto částku by měla být exekuce zastavena. Navrhl proto, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání není přípustné.

Ve smyslu ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné) je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Namítá-li povinný, že odvolací soud nepřihlédl k předložené faktuře vystavené M. K. na částku 3 811 500 Kč a znaleckému posudku o ohodnocení strojů, stejně jako k ostatním navrhovaným důkazům (výpovědi svědků), tedy že dostatečně nezjistil skutkový stav,

uplatňuje výhradně vady řízení, jež však přípustnost dovolání (jak již bylo řečeno) podle založit nemohou.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařídil jednání ( , věta první, ), dovolání podle ustanovení a jako nepřípustné odmítl.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že z hlediska možnosti podání nového návrhu na zastavení exekuce je nutné rozlišovat, stalo-li se tak z důvodu, jenž tento závěr činí závěrem „pro tentokrát“ nebo z jiných důvodů (srov. JUDr. Vladimír Kurka, JUDr. Ljubomír Drápal, Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha a.s., Praha – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2004, str. 234). Jedná-li se o situaci prvně zmíněnou, může účastník podat nový „řádný“ návrh na zastavení exekuce.

O případných nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. prosince 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.

předsedkyně senátu