Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 1528/2012

-35

U S N E S E N Í

,

proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. -305, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2012, č. j. -256, byla obviněná M. S. uznána vinnou přečinem úvěrového podvodu podle (tj. , účinného od 1. 1. 2010 /dále jen „tr. zákoník“/) na tom skutkovém základě, že

„dne 8. 10. 2010 v P. v prodejně G. na S. ulici při žádosti o poskytnutí úvěru ve výši 14.201,- Kč na koupi televizoru záměrně nepravdivě prohlásila, že pobírá důchod ve výši 8.300,- Kč a nemá jiné závazky a že úvěr řádně a včas vrátí ve 45 měsíčních splátkách po 592,- Kč, ačkoli věděla, že měla příjem pouze ve výši 5.086,- Kč, měla soudem stanovenou povinnost přispívat na výživu svých nezletilých dětí částkou 1.300,- Kč měsíčně a že splátky nebude schopna platit, na základě čehož s ní byla téhož dne uzavřena smlouva o úvěru a byl jí poskytnut úvěr ve výši 14.201,- Kč, který použila na nákup televizoru, čímž společnosti CETELEM ČR, a. s., se sídlem P., K. E., způsobila škodu ve výši 14.201,- Kč“.

Za to byla podle § 211 odst. 1 tr. zákoníku odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon jí byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvanácti měsíců. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. jí soud uložil povinnost zaplatit poškozené CETELEM ČR, a. s., se sídlem P., K. E., na náhradě škody částku 13.201,- Kč. Se zbytkem uplatněného nároku pak poškozenou společnost výrokem podle § 229 odst. 2 tr. ř. odkázal na řízení ve věcech občanskoprávních.

Proti předmětnému rozsudku soudu prvního stupně podala obviněná M. S. odvolání, o němž rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 5. 2012, č. j. -288, jímž je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Tentýž rozsudek pak řádným opravným prostředkem - odvoláním napadli jako osoby blízké podle ustanovení § 247 odst. 2 tr. ř. rovněž R. S. a D. S. Ve druhém stupni pak Krajský soud v Brně samostatným usnesením ze dne 31. 7. 2012, č. j. -305, rozhodl tak, že „podle § 256 tr. ř. se odvolání R. S. a D. S. zamítají“.

Obě shora citovaná rozhodnutí odvolacího soudu napadla obviněná M. S. následně

dovoláními

, podanými prostřednictvím stejné obhájkyně JUDr. Martiny Hrbatové.

O dovolání obviněné podaném dne

26. 6. 2012

, které směřovalo proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 5. 2012, č. j. -288, rozhodl Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání usnesením ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. , jímž je podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. jako zjevně neopodstatněné odmítl. Ve svém rozhodnutí podrobně vysvětlil důvody, pro které dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu ani jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně – tzn. Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 3. 2012, č. j. -256, netrpí namítanými vadami, jež by zakládaly obviněnou uplatněné důvody dovolání podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a

l

) tr. ř.

V dovolání podaném dne

5. 9. 2012

, které směřovalo proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. -305, se obviněná omezila toliko na opětovné výslovné uplatnění dovolacích důvodů podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) a

l

) tr. ř. a odůvodnila je výlučně odkazem na odůvodnění svého jiného dovolání ze dne 26. 6. 2012.

Opis nyní projednávaného dovolání obviněné byl předsedkyní senátu soudu prvního stupně (zde samosoudkyní) za podmínek § 265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření nejvyššímu státnímu zástupci, jemuž byl doručen dne 27. 11. 2012. Do zahájení neveřejného zasedání však dovolací soud neobdržel vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání ani žádný jiný přípis, jímž by deklaroval zájem tohoto svého práva, jakož i práva vyplývajícího z ustanovení § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř., využít. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.

Obviněná M. S. je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jí bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§ 265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce, resp. obhájkyně (§ 265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně formálně splňuje obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým bylo pravomocně rozhodnuto ve věci samé, a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) osob blízkých obviněné proti rozsudku uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byla uznána vinnou a byl jí uložen trest.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněná dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvody podle ustanovení § 265b odst. 1 písm. g),

l

) tr. ř., na které odkazuje. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. § 265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.).

Na tomto místě je třeba připomenout, že dovolatel je v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. na jedné straně povinen odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) –

l

) tr. ř., přičemž

na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona

. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř., byť je v něm na příslušné zákonné ustanovení formálně odkazováno (k těmto otázkám srov. přiměřeně např. rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech sp. zn. , a , , , str. 6,

str. 3, 4, str. 5, 6).

Této povinnosti obviněná, pokud jde o nyní projednávané dovolání, nedostála, když v důvodech pouze odkázala na odůvodnění svého dovolání ze dne 26. 6. 2012, které ovšem směřovalo proti

jinému

rozhodnutí odvolacího soudu, byť v téže její trestní věci. O tomto mimořádném opravném prostředku Nejvyšší soud rozhodoval již zmiňovaným usnesením ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. , a s námitkami v něm uplatněnými se vypořádal (str. 4 až 6 citovaného rozhodnutí).

Za dané situace je nutno konstatovat, že

dovolání obviněné M. S. podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 7. 2012, č. j. -305, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Prostějově pod sp. zn. , nebylo opřeno o jakékoliv námitky či argumentaci, které by byly z hlediska uplatněných dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. - či některého jiného důvodu dovolání podle § 265b tr. ř. - právně relevantní.

Proto Nejvyšší soud toto dovolání

o d m í t l

podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení § 265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 12. prosince 2012

Předseda senátu:

JUDr. Eduard Teschler